1,1,2,2-tetrachlorethan
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| 1,1,2,2-tetrachlorethan | |
|---|---|
  |
|
| Obecné | |
| Systematický název | 1,1,2,2-tetrachlorethan |
| Triviální název | s-tetrachlorethan |
| Ostatní názvy | acetylentetrachlorid, R-130, TeCA |
| Anglický název | 1,1,2,2-Tetrachloroethane |
| Německý název | 1,1,2,2-Tetrachlorethan |
| Funkční vzorec | CHCl2CHCl2 |
| Sumární vzorec | C2H2Cl4 |
| Vzhled | bezbarvá kapalina |
| Identifikace | |
| SMILES | C(C(Cl)Cl)(Cl)Cl |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 167,848 g/mol |
| Teplota tání | -44 °C |
| Teplota varu | 146,5 °C |
| Rozpustnost ve vodě | 0,286 g/100 ml |
| Bezpečnost | |
 Vysoce toxický (T+)  Nebezpečný pro životní prostředí (N) |
|
| R-věty | R26/27 R51/53 |
| S-věty | (S1/2) S38 S45 S61 |
|
|
|
| H-věty | H330 H310 H411 |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
1,1,2,2-tetrachlorethan je chlorovaný derivát ethanu. Je nejsilnějším rozpouštědlem ze všech chlorovaných uhlovodíků.[1] Jako chladivo se používá pod názvem R-130.
Dříve se 1,1,2,2-tetrachlorethan šířeji používal jako rozpouštědlo a jako meziprodukt při průmyslové výrobě trichlorethylenu, tetrachlorethylenu a 1,2-dichlorethylenu.[2] Ve Spojených státech se však už dnes nepoužívá kvůli obavám z jeho toxicity.[3]
Chronická expozice vdechováním vede u člověka ke žloutence a zvětšeným játrům, k bolestem hlavy, tremoru, závratím, otupělosti a ospalosti. EPA ho klasifikuje jako možný lidský karcinogen skupiny C.[3]
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- V tomto článku je použit překlad textu z článku 1,1,2,2-Tetrachloroethane na anglické Wikipedii.
- ↑ Merck Index, 11th Edition, 9125.
- ↑ Agency for Toxic Substances and Disease Registry (ATSDR). Toxicological Profile for 1,1,2,2-Tetrachloroethane (Update). U.S. Public Health Service, U.S. Department of Health and Human Services, Atlanta, GA. 1996.
- ↑ a b Tetrachloroethane at U.S. EPA
