Ramanova spektroskopie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ramanova spektroskopieje spektroskopická metoda analytické chemie patřící mezi metody elektromagnetické spektroskopie.
Obsah |
[editovat] Princip
Tato metoda využívá Ramanův jev. Používá se rozptyl laserového paprsku Laserový paprsek může s elektrony interagovat v zásadě třemi způsoby:
- Nejčastěji laserový paprsek excituje elektron v základním stavu do virtuálního stavu, a při návratu z virtuálního stavu zpět se vyzáří foton se stejnou vlnovou délkou, jakou měl původní foton - tzv. Rayleighův rozptyl, který nenese žádnou analytickou informaci.
- Pokud se elektron po excitaci do virtuálního stavu vrátí do vyšší kvantové hladiny, než z které byl předchozí elektron vyražen, vyzáří se foton s nižší vlnovou délkou - tzv. Stokesovy fotony.
- Naopak, pokud se elektron původně nenacházel v základním stavu, ale na vyšší hladině a vrací se na základní hladinu, vyzáří se foton s větší vlnovou délkou – tzv. Anti-Stokesovy fotony.
Posuny frekvencí u Stokesových a Anti-Stokesových fotonů od frekvence použitého laserového zdroje pak nese analytickou informaci o rozdílech jednotlivých kvantových hladin (nejčastěji vibračních).
Ramanova spektroskopie je do značné míry doplňkovou metodou k infračervené spektroskopii. Je skoro pravidlem, že pásy intenzivní v Ramanových spektrech jsou v infračervených spektrech slabé a naopak, protože:
- Vibrace, u kterých se vibrací mění polarizovatelnost, mají pásy v Ramanových spektrech.
- Vibrace, které mění dipól molekuly, mají pásy v infračervených spektrech.
[editovat] Využití
Ramanova spektroskopie se ve forenzní chemii uplatňuje při analýze drog a farmaceutik, barev, inkoustů i vláken. Využití našla i například při ověřování pravosti mapy Vinlandu, která měla dokázat, že Vikingové byli v Severní Americe před Kolumbem.
[editovat] Reference
[editovat] Zdroje
Seriál o detektivní chemii v brožuře KSICHTu
