Pevnost (fyzika)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pevnost je fyzikální vlastnost pevných látek, vyjadřující jejich odolnost vůči vnějším silám.[1]

Druhy pevnosti[editovat | editovat zdroj]

Rozeznáváme tři druhy pevnosti:

Někdy se uvádějí ještě další pevnosti, závisející nejen na fyzikálních vlastnostech materiálu, ale i na jeho profilu:

  • vzpěrná pevnost
  • torzní pevnost
  • pevnost v ohybu

Zjišťování pevnosti[editovat | editovat zdroj]

Pro zjišťování pevnosti (respektive meze pevnosti) jsou užívány specializované přístroje a metodiky.[2]

Vzorce[editovat | editovat zdroj]

S pevností souvisí mez pevnosti σp (může být značena i jinak), jednotkou je Pa (Pascal). Mez pevnosti je maximální hodnota normálového napětí σn, při které ještě není porušena celistvost materiálu. Vypočítá se jako podíl deformující síly F a průřezu kolmého řezu S, na který tato síla působí:

σn= F/S,

nebo jako součin relativní deformace ε a materiálové konstanty E:

σn= εE.

V případě prostorové napjatosti je mezní stav pevnosti vyjádřen tzv. mezní plochou pevnosti v prostoru hlavních napětí (též Haighův nebo Haighův-Westergaardův prostor). K určení mezní plochy pevnosti mohou vést různé přístupy: fyzikální, experimentální, hypotetický. Fyzikální přístup je omezen úrovní znalostí o vnitřní stavbě látek. Naproti tomu hypotetický přístup je často využíván kvůli jednoduchosti použití při dostačující přesnosti.

Hypotézy pevnosti pro houževnaté materiály[editovat | editovat zdroj]

Houževnaté materiály se po překročení meze kluzu dostanou do plastického stavu, proto se napjatost obvykle vztahuje k mezi kluzu .

Prostorová napjatost se přepočte na tzv. redukované napětí (σred) a to se porovnává s dovoleným napětím. Má být , kde je mez kluzu a je koeficient bezpečnosti.

  • τmax (též Trescova): ; (σ1 a σ3 jsou největší a nejmenší hlavní napětí).
  • energetická (HMH nebo von Misesova):

Hypotézy pevnosti pro křehké materiály[editovat | editovat zdroj]

Křehké materiály mají rozdílnou pevnost v tahu a v tlaku.

  • Podmínka křehké pevnosti podle maximálního normálového napětí ():

Pro tah: . Pro tlak: .

  • Mohrova podmínka křehké pevnosti: ,

kde . Pro houževnaté materiály je a Mohrova podmínka přejde v hypotézu "".

Pevnostní kritéria pro kompozitní materiály[editovat | editovat zdroj]

  • mikroskopická (maximální napětí, maximální deformace)
  • makroskopická: např. Hillovo, Tsai-Wu, Puck, LaRC.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GRUBER, Josef. Mechanika II, Pružnost a pevnost. [s.l.]: SPŠ strojní Plzeň Dostupné online.  Archivováno 17. 4. 2018 na Wayback Machine.
  2. Vlastnosti kovových materiálů a jejich zkoušení. jhamernik.sweb.cz [online]. [cit. 2017-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-12. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]