Indická kosmická agentura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Logo

Indická kosmická agentura, oficiálně Indian Space Research Organisation známá pod zkratkou ISRO, je státní indická vesmírná agentura zastřešující indické kosmické ambice se sídlem ve městě Bengalúru. Organizace zaměstnává přibližně 20 000 lidí a disponuje rozpočtem okolo 866 miliónů amerických dolarů (k roku 2008).

Založena byla v červnu roku 1972, kdy indická vláda zřídila Vesmírnou komisi (Space Commission) a Oddělení pro vesmír (Department of Space), pod kterými byla později zřízena organizace ISRO.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kořeny indického vesmírného programu sahají na počátek 60. let 20. století v roce 1962. O rok později Indie sestrojila první funkční raketu, která se jmenovala TERLS (start byl 21. listopadu 1963).[2] O dva roky později bylo založeno Vesmírné vědecko-technické centrum (SSTC) v indické Thumbě, které se později stalo páteří indického vesmírného projektu. 1. dubna v roce 1975 se podařilo Indii úspěšně vyslat svůj první satelit do vesmíru v podobě satelitu Aryabatha. V roce 1984 se na palubě sovětské lodi podíval do vesmíru i první kosmonaut z Indie[2] v podobě Rakeshe Sharmy.[3]

Otcem indického vesmírného projektu byl doktor Vikram Sarabhaim (1919-1971), který po dlouhá léta vedl a udával zaměření indického programu. Byl si vědom skutečnosti, že Indie nemá prostředky na vyslání svého kosmonauta do vesmíru, či aby přistála na Měsíci a tak vedl Indii k reálnějším cílům jako byla výstavba vlastního raketového nosiče, vysílání telekomunikačních satelitů, meteorologických družic atd. Věřil, že Indie by se měla aspoň touto cestou pokoušet prorazit do vesmíru.

Současné úkoly[editovat | editovat zdroj]

ISRO se zaměřuje převážně na tvorbu a vysílání satelitů, stavbu raket, odpalovacích vozidel a na výrobu připojeného pozemního zařízení. Experimentuje se satelity pro televizní vysílání, či pro telekomunikaci. Její zařízení se používá také ke komerčním záměrům. ISRO spolupracuje s mnoha jinými zeměmi (ESA[4], Kanada, či s čínskou CNSA). ISRO se přímo zodpovídá za svůj chod ministerstvu pro atomovou energii. ISRO má své výrobní závody, vědecká pracoviště a pobočky roztroušené po celé zemi.

Agentura má k dispozici indický Kosmodrom Šríharikota a od roku 2005 zprovoznila druhý startovací komplex SLP (Second Lauch Pad).

Nosné rakety[editovat | editovat zdroj]

Indie od konce 70.let 20.století vyrábí své nosné rakety pro vynášení družic Země. První takovou raketou pro kosmonautiku byla SLV-3-E1, která při startu s družicí Rohini-1A dne 10.dubna 1979 havarovala. O rok později raketa SLV-E2 absolvovala start úspěšně. Od roku 1983 začaly startovat se střídavými úspěchy rakety ASLV a v roce 1993 byl zaznamenán první start rakety PSLV. V dubnu 2001 poprvé startovala nová raketa GSLV po předchozím desetiletém vývoji, který stál Indii 305 milionů dolarů. Cena jednoho startu je udávána částkou 60 milionů dolarů.[5]

Úspěšné mise[editovat | editovat zdroj]

Dne 5. listopadu 2013 odstartovala z indického kosmodromu Satiš Davan sonda Mangalján s pomocí upravené rakety Polar Satellite Launch Vehicle C-25. Cílem mise je průzkum atmosféry Marsu.[6] Let brzy po startu doprovázely problémy.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. About ISRO [online]. [cit. 2008-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b isro.org - Milestones [online]. ISRO, [cit. 2008-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. List of Indian Astronauts and Cosmonauts [online]. [cit. 2008-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ISRO-ESA Product, Assurance Symposium [online]. [cit. 2008-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Tomáš Přibyl. Quo vadis indická kosmonautiko?. Letectví a kosmonautika. 2006, roč. 82, čís. 9, s. 42-46. ISSN 0024-1156.  
  6. Novinky, ČTK. Indie vyslala sondu k Marsu. Novinky.cz [online]. 2013-11-05 [cit. 2013-11-06]. Dostupné online.  
  7. Novinky. Indická sonda, která má zkoumat Mars, se dostala do problémů. Novinky.cz [online]. 2013-11-11 [cit. 2013-11-11]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]