Třída Vikrant

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Vikrant
വിക്രാന്ത് 02.jpg
Obecné informace
Uživatelé Indické námořnictvo
Typ letadlová loď
Lodě 2 (plánovány)
Zahájení stavby {{{zahájení stavby}}}
Spuštění na vodu {{{spuštění na vodu}}}
Uvedení do služby {{{uvedení do služby}}}
Osud ve stavbě
Předchůdce
Následovník
Technické údaje
Výtlak 40 000 t (Vikrant)
65 000 (Vishal)
Délka 260 m
Šířka 60 m
Ponor 8,4 m
Pohon COGAG
Palivo
Rychlost 28+ uzlů
Dosah 8000 nám. mil
Posádka 1600
Výzbroj 4× 76,2mm kanón OTO Melara
protiletadlové řízené střely
systémy blízké obrany
Pancíř
Letadla až 30
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Vikrant je plánovaná třída letadlových lodí indického námořnictva. V loděnici Cochin Shipyard (CSL) mají být postaveny dvě jednotky této třídy. Jsou to první letadlové lodě, které byly navrženy a budou postaveny v domácích loděnicích. Ve službě nahradí letitou letadlovou loď INS Viraat. Obě letadlové lodě řazené do této třídy se liší svou velikostí i koncepcí, což přináší průtahy v realizaci celého projektu.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Práce na projektu nových letadlových lodí byly zahájeny v roce 2003. Kýl první jednotky INS Vikrant byl založen v únoru 2009 a trup lodi byl spuštěn na vodu v srpnu 2013 a do služby letadlová loď vstoupí nejdříve v roce 2018. Druhá jednotka INS Vishal by měla do služby vstoupit okolo roku 2025.

Jednotky třídy Vikrant:

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
INS Vikrant 2009 12. srpna 2013 2018 (plán) ve stavbě
INS Vishal 2025 (plán) objednána

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Letadlová loď Vikrant bude mít délku 260 metrů a výtlak okolo 40 000 t. Její konstrukce je modulární, skládající se z 874 bloků. S realizací projektu Indii vypomáhá italská loděnice Fincantieri a dále firmy z Ruska.

Plavidlo bude mít úhlovou letovou palubu, kterou bude s hangárem spojovat dvojice výtahů. První jednotka bude koncepce STOBAR – letouny budou startovat pomocí skokanského můstku na přídi (druhá jednotka by již měla být vybavena katapulty). Každá z lodí ponese až 30 letadel. Budou to například stíhací letouny Mikojan MiG-29K, útočné letouny HAL Tejas a vrtulníky HAL Dhruv či Kamov Ka-31. Plánovaná výzbroj zahrnuje čtyři 76,2mm kanóny OTO Melara Super Rapid, vertikální vypouštěcí sila pro protiletadlové řízené střely a dále systémy blízké obrany proti letounůn a protilodním střelám.

Pohonný systém bude koncepce COGAG. Budou ho tvořit čtyři plynové turbíny General Electric LM2500+. Nejvyšší rychlost bude přes 28 uzlů a dosah okolo 8000 námořních mil.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]