Třída Super Dvora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Super Dvora
Slovinský člun Ankaran třídy Super Dvora Mk. II
Obecné informace
Uživatelé Vlajka Izraelského vojenského námořnictva Izraelské vojenské námořnictvo
Vlajka Srí Lanka
Vlajka Eritrea
Vlajka Indické námořnictvo
Vlajka Slovinsko
Typ hlídkový člun
Lodě Super Dvora Mk I: 17
Super Dvora MkII: 27
Super Dvora Mk III: 12
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud aktivní (2010)
Předchůdce třída Dvora
Následovník
Technické údaje
Výtlak 54 t[1]
Délka 21,6 m
Šířka 5,5 m
Ponor 1,8 m
Pohon dva diesely
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 36 uzlů (Mk I)
46 uzlů (Mk II)
Dosah
Posádka 10
Výzbroj 1–2× kanóny
1–3× kulomety
Pancíř
Letadla {{{letadla}}}
Radar
Sonar {{{sonar}}}
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Super Dvora je třída hlídkových člunů postavených pro Izraelského vojenského námořnictva společností Israel Aerospace Industries. Izrael získal devět člunů ve verzi Super Dvora Mk I (ve službě od roku 1996) a další čtyři kusy vylepšené varianty Super Dvora Mk II. V současnosti provozuje též první z 12 objednaných člunů zdokonalené verze Super Dvora Mk III.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

Izraelský člun verze Super Dvora Mk III

Super Dvora Mk I[editovat | editovat zdroj]

Konstrukce je prodlouženou verzí hlídkových člunů třída Dvora. Čluny jsou postaveny především ze slitin hliníku. Složení výzbroje se u jednotlivých člunů liší. Obvykle se jedná o kombinaci 1–2 kusů kanónů s ráží maximálně 30 mm, doplněných o kulomety. Pohonný systém tvoří dva dieselové motory Detroit 16V-92TA o výkonu 1029 kW. Nejvyšší rychlost je 36 uzlů.

Super Dvora Mk II[editovat | editovat zdroj]

Verze Mk II má především nové dieselové motory MTU 12V 396 TE94 o výkonu 3113 kW, díky čemuž dosahuje rychlosti až 46 uzlů. Obvykle je vyzbrojen dálkově ovládaným zbraňovým systémem Rafael Typhoon s americkým 25mm kanónem M242 Bushmaster.

Super Dvora Mk III[editovat | editovat zdroj]

Prozatím nejmodernější varianta byla objednána izraelským námořnictvem v roce 2002 v počtu šesti kusů, přičemž druhá série byla objednána v roce 2006.

Varianta Mk III má větší rozměry, výtlak, rychlost i dosah. Zbraňový systém Rafael Typhoon zůstal jeho hlavní zbraní. Může mít jak klasický dieselový pohon, tak výkonnější pohon pomocí vodních trysek (water-jet). V druhém případě má člun výtlak 72 tun a pohání ho kombinace dvou dieselů MTU4000M90 a dvou vodních trysek Ka Me Wa 63SII.[2]

Zahraniční uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Srí Lanka zakoupila, na základě dobré zkušenosti se šesti čluny třídy Dvora, rovněž několik jednotek třídy Super Dvora (třída Colombo). Konkrétně se jedná o čtyři čluny ve verzi Mk I a pět ve verzi Mk II. Země je nasadila do bojů proti separatistické organizaci LTTE, přičemž tři čluny byly v akci zničeny. Výzbroj člunů tvoří dva 20mm kanóny Oerlikon a dva 12,7mm kulomety.[3]

Eritrea zakoupila čtyři čluny typu Mk I. Jejich základnou je přístav Massawa. Výzbroj tvoří dva 23mm kanóny a dva 12,7mm kulomety.

Slovinsko zakoupilo jeden člun verze Mk II. Operuje ze základny Isola. Výzbroj člunu Ankaran tvoří pouze dva 12,7mm kulomety.

Indie objednala 17 člunů ve verzi Mk II.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Údaje platí pro verzi Super Dvora Mk I.
  2. Dvora / Super Dvora [online]. Globalsecurity.org, rev. 2010-06-10, [cit. 2010-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha : Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 160.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha : Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]