Sinotibetské jazyky

Sinotibetské jazyky
Rozšíření sinotibetských jazyků
Rozšíření:	jihovýchodní Asie
Počet mluvčích:	1,3 miliardy
Počet jazyků:	250-400
Klasifikace:	Dané-kavkazské jazyky (sporné)
Dělení:
Dělení:	čínské jazyky (čínština) tibetobarmské jazyky kirantské jazyky (sporné, někdy pod tibetonbarmské)

Sinotibetské jazyky (tibeto-čínské jazyky) jsou jednou z jazykových rodin, která je rozšířena hlavně na území Číny a okolí - v počtu mluvčích se jedná o druhou největší jazykovou rodinu světa, po jazycích indoevropských. Složení a dělení této skupiny je poněkud nejasné a její vnitřní struktura stále není obecně ustálená - v minulosti sem byly řazeny například i jazyky hmong-mienské a tajsko-kadajské, které jsou výrazně ovlivněny čínštinou. Samotná čínština tvoří samostatnou větev a její nářečí, v mluvené formě vzájemně nesrozumitelná, mohou být chápána jako samostatné jazyky.

Dělení

• čínské jazyky (čínština) (1,17 miliard mluvčích)
  • mandarínské jazyky
    • standardní mandarínština
    • jinština
  • jazyky wu
    • šanghaiština
    • hui
  • kantonština
    • pinghua
  • tchajwanština (min-nan)
  • xiang
  • hakka
  • gan
• tibetobarmské jazyky
  • kamarupanské jazyky
  • himálajské jazyky
  • qiangské jazyky
  • jingpho-nungsko-luské jazyky
  • lolo-barmsko-naxské jazyky
  • karenské jazyky
  • baiština