Kojsanské jazyky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kojskanské jazyky

Rozšíření kojsanských jazyků je vyznačeno žlutě.
Rozšíření kojsanských jazyků je vyznačeno žlutě.

Rozšíření: jižní Afrika a Tanzanie
Počet mluvčích: 363 600

Počet jazyků:

14-16 živých, 6 známých vymřelých

Klasifikace:

  • samostatná skupina
Dělení:

Dělení:


Kojsanské jazyky je co do počtu mluvčích i jazyků nevelká skupina, rozšířená především v jihozápadní Africe a ve dvou odnožích také ve východoafrické Tanzanii. Dříve byla považována za jazykovou rodinu, ale ve skutečnosti se jedná o rozrůzněnou skupinu vzájemně nepříbuzných jazyků. Jihoafričtí mluvčí těchto jazyků patří především k etnikům Kojkojnů (Hotentotů) a Sanů (Křováků), východoafričtí mluvčí jsou zřejmě rodově spřízněni s Pygmeji.

Je pravděpodobné, že tyto jazyky představují pozůstatky původně šířejí rozšířené skupiny, která byla v novější době vytlačena bantuskými jazyky z nigerokonžské rodiny. Khoisanské etnické skupiny se považují za nejstarší tzv. paleonegroidní populace. Před bantuskou expanzíbyly zřejmě rozšířeny v jižní a východní Africe, později byly vytlačeny ke Kalaharské poušti, především do Namibie a Botswany a také do centrální Tanzanie. Většina těchto jazyků je ohrožena, některé už zanikly. Mnohé z nich nemají žádné psané památky. Jediným rozšířeným jazykem je namaština v Namibii, sandaweština v Tanzanii a ju na severu Kalahari.

Kojsanské jazyky se vyznačují celou řadou specifik, jako jsou například známé "mlaskavky". Vzájemná příbuznost pěti větví kojsanských jazyků je poněkud sporná - pokud se skutečně vyvinuly z jediného jazyka, bylo to nepochybně v dávné minulosti.


Dělení[editovat | editovat zdroj]

  • Kvadi-kojské jazyky (sporné)
    • Kvadiština (Kwadi), (†) Angola.
    • Kojské jazyky (Khoe), Největší skupina, co se týče počtu jazyků i mluvčích. Sedmi dosud živými jazyky mluví zhruba 250 000 lidí.
      • Kojkojské jazyky (Khoekhoe, hotentotské jazyky),
        • Namaština (Khoekhoen, Nama, Damara), 250,000 mluvčích, dialekty ǂAakhoe a Haiǁom
        • Eini (†)
        • Jihokoekoeské
          • Koranština (Koran, !ora), vymírající jazyk, několik málo posledních mluvčích
          • Xiriština, asi 90 mluvčích, vymírající
      • Jazyky ču-kve (Tshu-Khwe, kalaharské jazyky, střední křovácká skupina)
        • východní
          • Šua (Shua), asi 6000 mluvčích, dialekty deti, tsʼixa, ǀxaise a ganádi
          • Tsoa, 9300 mluvčích, dialekty cire cire a kua
        • západní
          • Kxoe, asi 11 000 mluvčích, dialekty ǁani a buga
          • Naro, 14 000 mluvčích
          • Gǁana-gǀwi, 4500 mluvčích, dialekty gǁana, gǀwi a ǂhaba
  • Tuuské jazyky
    • Taa (ǂhua, nusan, křovácké B)
    • ǃkwi (!wi, N/huci, křovácké C)
      • Nǁng, vymírající, asi 8 mluvčích
      • ǀxam (†)
      • ǂungkue (†)
      • ǁxegwi (†)
  • Jazyky juu-ǂhoan (křovácké A)
    • ǂHõã, 200 mluvčích, Botswana, vymírající
    • Ju (ǃKung, severní kojsanština), kolem 45 000 mluvčích, v řadě dialektů, např. ǃkung (ǃxũũ), juǀʼhoan, či ǂkxʼauǁʼein, (Mezi kojsanskými jazyky bývá často uváděn jazyk Haiǁomů. Haiǁomové dříve zřejmě mluvili dialektem ju, blízkým jazyku ǃkung, jejich řeč se však výrazně sblížila s namaštinou, takže někdy bývá pokládána jen za její dialekt. Proto také počet mluvčích kolísá mezi 16 000 a nulou. Tento lid je v namaštině znám jako Saa, což je také základ pojmenování Sanové (Křováci).)

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Společným znakem kojsanských jazyků jsou například mlaskavky, podobnost kořenů a příbuznost slov. mlaskavky se vyskytují především v kořenech slov a tvoří podsystém spoluhlásek, které společně se složitým systémem tónů tvoří slova. Některé kojsanské mlaskavky byly převzaty bantuskými jazyky např. zuluštinou a xhoštinou. Slovesa mají obvykle 6 časů, přičemž v přítomném čase se rozlišuje, jestli předmět stojí, sedí nebo leží. Slovní zásoba je přizpůsobena přírodnímu prostředí ve kterém mluvčí žijí – tedy především lovu a sběru, proto si v jiných oblastech vypomáhají bantuskými a evropskými slovy.

Transkripce mlaskavek
bilabiální dentální alveolární palatální laterální
transkripce ʘ ǀ ! ǂ ǁ

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Wolf, J.: Abeceda národů : výkladový slovník kmenů, národností a národů, Praha: Horizont, 1984.
  • Comrie, B.:Atlas jazyků : vznik a vývoj jazyků napříč celým světem, Praha: Metafora, 2007.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Souvisící články[editovat | editovat zdroj]