Tajsko-kadajské jazyky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tajsko-kadajské jazyky

Popis obrázku chybí

Rozšíření: jihovýchodní Asie
Počet mluvčích: 78 milionů

Počet jazyků:

76

Klasifikace:

Dělení:

Dělení:

Tajsko-kadajská jazyková rodina, označovaná též jako daické jazyky, případně (ve starším kontextu) thajské jazyky, je samostatnou jazykovou rodinou, kterou se hovoří v jihovýchodní Asii, především v Thajsku, Laosu, severovýchodní Barmě, severním Vietnamu a jihovýchodní Číně. Centrum původu se zřejmě nacházelo v jihovýchodní Číně a na ostrově Chaj-nan, kde můžeme i v současnosti pozorovat největší jazykovou diverzitu. Jižní expanze těchto jazyků, spojená hlavně s rozšířením thajštiny a laoštiny je pozdějšího data.

V minulosti byly tajsko-kadajské jazyky tradičně pokládány za součást sinotibetské jazykové rodiny, vzájemná podobnost je však způsobena spíše dlouhodobým působením čínštiny a jejich původ je odlišný. Spekuluje se například o spřízněnosti s rodinou jazyků hmong-mien (miao-jao), s austroasijskými jazyky a především s austronéskými jazyky (tuto teorii předložil lingvista Paul Benedict).

Souvisící články[editovat | editovat zdroj]