Čínsko-indická válka

Čínsko-indická válka byla krátká válka, ke které došlo v roce 1962 mezi Čínskou lidovou republikou a Indií. Hlavní příčinou války byly neshody o podobě himálajské hranice mezi státy, ale byly zde i další motivy. Indie například po Tibetském národním povstání poskytla azyl dalajlámovi, což Čína vnímala jako zásah do svých zájmů a vedlo to k několika pohraničním potyčkám. Indie také při hlídání svých hranic překračovala McMahonovu linii, východní část linie aktuální kontroly vyhlášené v roce 1959 čínským premiérem Čouem En-lajem za hranici Číny.

Válka začala útokem čínských vojsk zároveň v Aksai Činu v Ladaku na západě a v Arunáčalpradéši na východě dne 20. října 1962, tedy v době Karibské krize. Čínské jednotky postupovaly úspěšně, ovšem posléze Čína vyhlásila 20. listopadu příměří a stáhla se ze sporného území zpět.

Jednalo se o válku výhradně pozemní, ani na jedné straně se nezapojilo letectvo nebo námořnictvo. Bojovalo se v drsných vysokohorských podmínkách a zemřelo přes třináct set indických vojáků a přes sedm set čínských.

V tomto článku je použit překlad textu z článku Sino-Indian War na anglické Wikipedii.