Demografie Indie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Demografie Indické republiky
Populace[1]
Populace 1 236 344 631 (odhad 2014)
Populační růst 1,25 % (odhad 2014)
Porodnost 19,89 novorozenců/1 000 obyvatel (odhad 2014)
Novorozenců na 1 ženu 2,51 (odhad 2014)
Úmrtnost 7,35 úmrtí/1 000 obyvatel (odhad 2014)
Průměrná délka života 67,8 (odhad 2014)
Průměrná délka života mužů 66,68 (odhad 2014)
Průměrná délka života žen 69,06 (odhad 2014)
Věková struktura
0-14 let 28,5 %
15-24 let 18,1 %
25-54 let 40,6 %
55-64 let 5,8 %
65-více 5,7 %
Náboženské složení obyvatelstva (2001)[2]
hinduisté 80,5 %
[[islám muslimové]] 13,4 %
křesťané 2,3 %
sikhové 1,9 %
buddhisté 0,8 %
džinisté 0,4 %
ostatní 0,7 %
Mateřské jazyky (2001)[3]
hindština 41,03 %
bengálština 8,11 %
telugština 7,19 %
maráthština 6,99 %
tamilština 5,91 %
urdština 5,01 %
gudžarátština 4,48 %
kannadština 3,69 %
malajálamština 3,21 %
urijština 3,21 %
paňdžábština 2,83 %
ásámština 1,28 %
maithilština 1,18 %
santálí 0,63 %
kašmírština 0,54 %
nepálština 0,28 %
sindhština 0,25 %
kónkanština 0,24 %
dógrí 0,22 %
manípurština 0,14 %
bodo 0,13 %
sánskrt 0,00 %

Demografické složení v Indii je pozoruhodně různorodé. Indie je druhou nejlidnatější zemí světa s celkovou populací větší než 1,2 miliardy (odhad v roce 2014), což je více než 1/6 světové populace. Očekává se, že v roce 2025 předstihne Indie Čínu a v roce 2050 se s 1,6 miliardou obyvatel se stane nejlidnatější zemí světa.[4] [5]

Indie má přitom oproti např. Evropě velmi odlišnou věkovou strukturu obyvatel, když téměř 47% obyvatel je mladších 25 let. Podle odhadů bude v roce 2020 průměrný věk v Indii 29 let, zatímco v Číně 37 a v Japonsku 48 let.

Demografický vývoj v Indii v letech 1961 - 2003
Předpokládaný vývoj populace [6]
Rok Počet obyvatel
2020 1 326 093 000
2030 1 460 743 000
2040 1 571 715 000
2050 1 656 554 000

Jazyky[editovat | editovat zdroj]

V Indii je zastoupeno každé významnější náboženství a žije zde na 2000 různých etnických skupin. Jazyky používané v Indii patří především k následujícím čtyřem jazykovým rodinám:

Nicméně mluví se zde i tak izolovaným jazykem, jako je např. Nihalština [7], kterou se mluví v částech Máháráštry. S indickou rozmanitostí v jazycích a kultuře se může srovnávat pouze africký kontinent jako celek.[8] V Indii se hovoří celkem 1652 jazyky, z čehož je 350 považováno za jazyky hlavní a 22 jich je uznáváno jako oficiální. Nejrozšířenější řečí je hindština a běžná je i znalost angličtiny, která je v zemi jedním z oficiálních jazyků.

Městská a venkovská populace[editovat | editovat zdroj]

O Indii se říká, že se skládá ze samých vesnic. Přibližně 70% obyvatel žije a pracuje na venkově, nicméně v poslední době se tato struktura populace rychle mění. Zejména díky vysoké nezaměstnanosti a nedostačující infrastruktuře se mnoho lidí stěhuje z venkova do měst, kde hledají především práci a celkově lepší životní podmínky. Tento migrační tlak nesmírně zatěžuje ne vždy dokonalou infrastrukturu indických měst a výsledkem je rostoucí počet slumů. Podle výsledků sčítání lidu z roku 2001 žije ve slumech takřka 2 000 000 lidí.

Rok Venkovské obyvatelstvo (v milionech) Městské obyvatelstvo (v milionech) Venkovské obyvatelstvo (%) Městské obyvatelstvo (%)
1901 213 26 89,2 10,8
1911 226 26 89,7 10,3
1921 223 28 88,8 11,2
1931 246 33 88,0 12,0
1941 275 44 86,1 13,9
1951 299 62 82,7 17,3
1961 360 79 82,0 18,0
1971 439 109 80,1 19,9
1981 524 159 76,7 23,3
1991 629 218 74,3 25,7
2001 742 285 72,2 27,8
2011 833 377 68,8 31,2
Obyvatelstvo v městech a na venkově (1901 – 2011)[9][10]

Gramotnost[editovat | editovat zdroj]

Gramotnost v Indii

Gramotnost je obecně definována jako schopnost číst a psát v jakémkoli jazyce. Vzhledem k množství jazyků (a různých druhů písma) není tento údaj v Indii snadno definovatelný, nicméně podle sčítání lidu v roce 2011 dosáhla míra gramotnosti Indie 74,04%.[11] Jedná se nicméně o průměr, který se může významně lišit v závislosti na regionu, náboženství a pohlaví. Například na úrovni států byla nejnižší v Biháru (63,8%) a naopak nejvyšší v Kérale (93,9%). Podobně gramotnost byla výrazně nadprůměrná u křesťanů a džinistů (nad 90%) a podprůměrná u muslimů (60%). Podobně je míra gramotnosti vyšší ve městech než na venkově, stejně tak je větší procento negramotných žen než mužů.

Vývoj gramotnosti v Indii v letech 1901 - 2011[12][11]
Rok Celkem Muži Ženy
1901 5,53 9,83 0,69
1911 5,92 10,56 1,05
1921 7,16 12,21 1,81
1931 9,5 15,59 2,93
1941 n/a n/a n/a
1951 18,33 27,16 8,86
1961 28,3 40,4 15,35
1971 34,45 45,96 21,98
1981 42,57 56,38 29,76
1991 52,21 64,13 39,29
2001 65,38 75,85 54,16
2011 74,04 82,14 65,46

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The World Factbook: India
  2. Census of India 2001: Religious Composition
  3. Census of India 2001: Scheduled Languages in descending order of speaker's strength
  4. BBC - India's population 'to be biggest' in the planet (http://news.bbc.co.uk/2/hi/3575994.stm)
  5. United States Census Bureau - International Data Base (IDB) (http://www.census.gov/population/international/)
  6. United States Census International Data Base: India
  7. SIL International. "Ethnologue report for Language Isolate" (http://www.ethnologue.com/show_family.asp?subid=90087). Retrieved on 2007-10-11.
  8. India, a Country Study (http://lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/India.pdf) United States Library of Congress, Note on Ethnic groups
  9. STRNAD, Jaroslav, et al. Dějiny Indie. Praha : Lidové noviny, 2008. Základní statistické údaje, s. 892 ISBN 978-80-7106-493-0
  10. Census of India 2011: Rural urban distribution of population
  11. a b Census of India 2011: Literates and literacy rates by sex : 2011
  12. http://www.mapsofindia.com/india-demographics.html

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Demographics of India na anglické Wikipedii.