Akbar Veliký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Džaláluddín Akbar
Mughalský císař
Akbar
císař Akbar
Doba vlády 15561605
Narození 25. října 1542
Sindh
Úmrtí 27. října 1605
Fatehpur Sikrí
Pochován Kábul
Předchůdce Humájún
Nástupce Džahángír

Džaláluddín Muhammad Akbar, také známý jako Akbar Veliký (Akbar-e Azám) (15. října 1542- 12. listopadu 1605) byl indický panovník. Byl synem Nasiruddina Humájúna, vládce Mughalské říše. Je všeobecně považován za nejvýznamnějšího mughalského vládce a jednoho z největších panovníků celých indických dějin.

Rozšiřování říše[editovat | editovat zdroj]

Akbar jako chlapec

Akbar na trůn nastoupil roku 1556 jako čtrnáctiletý chlapec. Stalo se tak po smrti jeho otce Humájúna, který však ovládal pouze oblast dnešního Afghánistánu, Paňdžábu a část severní Indie. Už po svém nástupu na trůn musel Akbar čelit několika samozvancům, kteří ho chtěli připravit o trůn. Patřili mezi ně rádžputský rádža Hémú, jehož porazil v druhé bitvě u Panipatu roku 1556, nebo Ádham Chán, syn Akbarovy kojné, který se pokusil Akbara zavraždit. S pomocí perského vojevůdce Bajrama Chána se však s povstalci brzy vypořádal a začal rozšiřovat svou říši. Akbar usiloval o sjednocení celé Indie pod svou vládou. Roku 1560 ke svému území připojil Džajpúr, Džódpur a několik menších rádžputských knížectví, v roce 1573 obsadil Gudžarát, dále roku 1574 Urísu, 1576 Bengálsko, 1586 Kašmír, 1592 Sind a roku 1594 vybojoval na Persii Kandahár. Krátce před svou smrtí zahájil tažení do oblasti Dakšinu proti sultanátům Ahmadnagar, Bidžápúr a Gólkónda, které ale dokončili až jeho nástupci.

Přesuny hlavního města[editovat | editovat zdroj]

Akbar zpočátku sídlil, stejně jako jeho předchůdci, v Dillí, po roce 1660 však přesunul hlavní město říše do Agry, kde vybudoval palác i další stavby. Roku 1669 založil Akbar nedaleko Ágry, v místech, kde sídlil súfijský světec Salím Čiští, nové palácové město Fátehpur-Síkrí. Uvádí se, že Akbar město založil z vděčnosti ke světci Čištímu, který vládci předpověděl narození dlouho očekávaných potomků. Fáthepúr Sikrí představuje jednu znejlepších ukázek mughalské architektury, jež se dochovala do současnosti. Akbar se osobně podlel na jeho projektování a dohlížel na stavební práce, údajně nějakou dobu pracoval přímo na stavbě mezi zedníky. Poloha města však nebyla příliš šťastně zvolena a Fátehpur od počátku trpěl nedostatkem vody. Potíže se zásobováním města vodou nakonec dosáhly takových rozměrů, že roku 1685 byla Akbar nucen pracně vybudované sídlo opustit. V posledních dvou desetiletích Akbarovy vlády se stal hlavním městem říše Láhaur, jehož poloha byla strategicky velmi výhodná.

Zákonodárství a reformy[editovat | editovat zdroj]

Akbar proslul zejména jako zákonodárce a reformátor. V první řadě zavedl rovnost náboženství a zrušil dřívější potupnou daň džazja, vztahující se na všechny nemuslimy. Přestože byl sám muslim, podporoval hinduismus a zasadil se o překlad hinduistických knih do perštiny. Velmi se zajímal také o křesťanství a pozval do Indie jezuity. Za zmínku stojí také stavba Ibadat Khana (persky Dům uctívání), jakéhosi centra pro náboženské diskuze, jimž sám předsedal. Zakázal některé náboženské zvyklosti, které pokládal za nelidské, především dětská manželství, upalování vdov a zvířecí oběti. V pozdějších letech zavedl vlastní náboženství Dín e-Illáhí (Boží víra), které spojovalo prvky hinduismu, islámu, zoroastriánství a džinismu. Toto náboženství si však nezískalo větší oblibu, nepřijali je dokonce ani císařovi synové a přátelé, Akbar je však ani nikomu nevnucoval.

Akbar provedl i celou řadu ekonomických a správních reforem. Upravil dosavadní složitou a nespravedlivou daňovou soustavu, zavedl první skutečnou policii na území Indie a provedl sjednocení měny. Změnil také formu feudálního vlastnictví půdy. Dosavadní systém dědičných lén změnil na nedědičné džagíry, které se po smrti držitele vracely do rukou panovníka, v případně závažných prohřešků měl panovník právo džagír držiteli odebrat i za jeho života. Akbar podporoval literaturu, rozvoj vědy i umění, především malířství a architekturu. Na jeho dvoře působilo "devět klenotů", což byla skupina učenců, literátů a filosofů, například kronikář Abul Fazl, matematik Tódar Mal nebo hudební skladatel Tánsén. Za zmínku stojí, že Akbar ovládal asi dvanáct řemesel, například kovářství, kamenictví a kaligrafii. Při stavbě svého paláce ve Fátehpúr Sikrí pracoval v kamenolomu spolu s horníky a podílel se i na stavebních pracích spolu se zedníky. Mezi lidmi byl mimořádně oblíben a nepochybně měl velké zásluhy na rozvoji indické kultury.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Akbar měl 30 manželek, především rádžputských princezen. Zplodil s nimi celkem 9 dětí, z toho tři sny. Všichni však měli od mládí sklon k alkoholismu a závislosti na opiu a hašiši. Dva z nich, princové Murad a Danijál zemřeli ještě za Akbarova života, třetí z nich, princ Salím, se nakonec stal otcovým nástupcem pod jménem Džahángír.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Kategorie Akbar I ve Wikimedia Commons