Akbar Veliký
| Džaláluddín Akbar | ||
|---|---|---|
| Mughalský císař | ||
 |
||
| Akbar jako chlapec | ||
| Doba vlády | 1556–1605 | |
| Narození | 25. října 1542 | |
| Sindh | ||
| Úmrtí | 27. října 1605 | |
| Fatehpur Sikrí | ||
| Pochován | Kábul | |
| Předchůdce | Humájún | |
| Následník | Džahángír | |
1526 Džaláluddín Muhammad Akbar, také známý jako Akbar Veliký (Akbar-e Azám) (15. října 1542- 12. listopadu 1605) byl indický panovník. Byl synem Nasiruddina Humájúna, vládce Mughalské říše. Je všeobecně považován za nejvýznamnějšího mughalského vládce a jednoho z největších panovníků celých indických dějin.
[editovat] Rozšiřování říše
Akbar na trůn nastoupil roku 1556 jako čtrnáctiletý chlapec. Stalo se tak po smrti jeho otce Humájúna, který však ovládal pouze oblast dnešního Afghánistánu, Paňdžábu a část severní Indie. Už po svém nástupu na trůn musel Akbar čelit několika samozvancům, kteří ho chtěli připravito trůn. Patřili mezi ně rádžputský rádža Hémú, jehoož porazil v druhé bitvě u Panipatu roku 1556, nebo Ádham Chán, syn Akbarovy kojné. S pomocí perského vojevůdce Bajrama Chána se však s povstalci brzy vypořádal a začal budrozšiřovat svou říši. Akbar usiloval o sjednocení celé Indie pod svou vládou. Roku 1560 ke svému území připojil Džajpúr, Džódpur a několik menších rádžputských knížectví, v roce 1573 obsadil Gudžarát, dále roku 1574 Urísu, 1576 Bengálsko, 1586 Kašmír, 1592 Sind a roku 1594 vybojoval na Persii Kandahár.
Za zmínku také stojí, že přesunul hlavní město zDillí do Agry, kde vybudoval palác i další stvaby. Později založil nedaleko Ágry nové palácové město Fátehpur-Síkrí, které však byl nucen ještě za svého života opustit kvůli nedostatku vody.
[editovat] Zákonodárství
Akbar proslul zejména jako zákonodárce a reformátor. V první řadě zavedl rovnost náboženství a zrušil dřívější potupnou daň džazja, vztahující se na všechny nemuslimy. Přestože byl sám muslim, podporoval hinduismus a zasadil se o překlad hinduistických knih do perštiny. Velmi se zajímal také o křesťanství a pozval do Indie jezuity. Za zmínku stojí také stavba Ibadat Khana (persky Dům uctívání), jakéhosi centra pro náboženské diskuze, jimž sám předsedal. Zakázal některé náboženské zvyklosti, které pokládal za nelidské, především dětská manželství, upalování vdov a zvířecí oběti.
Akbar provedl i celou řadu ekonomických a správních reforem. Upravil dosavadní složitou a nespravedlivou daňovou soustavu, zavedl první skutečnou policii na území Indie a provedl sjednocení měny. Akbar podporoval literaturu, rozvoj vědy i umění, především malřství a architekturu. Na jeho dvoře působilo "devět klenotů", což byla skupina literátů, básníků a filosofů. Za zmínku stojí, že Akbar ovládal asi dvanáct řemesel, například kovářství, kamenictví a kaligrafii. Mezi lidmi byl mimořádně oblíben a nepochybně měl velké zásluhy na rozvoji indické kultury.
[editovat] Externí odkazy
