Milan Stojadinović
| Milan Stojadinović | |
|---|---|
![]() |
|
|
předseda vlády
Království Jugoslávie |
|
| Ve funkci: 24. červen 1935 – 5. únor 1939 |
|
| Předchůdce | Bogoljub Jevtić |
| Nástupce | Dragiša Cvetković |
|
|
|
| Narození | 4. srpen 1888 |
| Úmrtí | 24. říjen 1961 |
| Politický subjekt | Jugoslávské radikální společenství |
Milan Stojadinović (1888, Čačak - 1961, Buenos Aires) byl jugoslávský politik, právník, národohospodář, ekonom. V meziválečné Jugoslávii zastával pozici předsedy vlády.
Již v období první světové války působil na ministerstvu financí, následně - v Pašićově vládě - byl s krátkou přestávkou ministrem financí[1]. Od června 1935 byl předsedou jugoslávské vlády. Pokoušel se o dohodu s Chorvaty, se kterými se vztahy ke konci 30. let ze strany Bělehradu horšily.
Při prosazování konkordátu s Římem hrozila jemu i členům jeho vlády exkomunikace ze srbské pravoslavné církve.[1] Stojadinović nakonec návrh z jednání stáhl. Kromě funkce předsedy vlády vykonával také funkci ministra zahraničí, přičemž v zahraniční politice se zaměřoval na vytváření nových přátelských vztahů (s Německem, Itálií a Bulharskem), což bylo ze strany jugoslávských spojenců sledováno s občasnou nedůvěrou. Jeho vládě se podařilo ovšem podepsat s Francií a zároveň i s Itálií, které měla pro bělehradskou vládu nepříliš uspokojivé zájmy v Jugoslávii, důležité smlouvy.
Podobně jako v mnohých jiných státech i v Jugoslávii vznikly oddíly věrné Stojadinovićovi, jejichž příslušníci se vyznačovali nošením zelených košil a pozdravem Vodja (Vůdce). Z funkce Stojadinović odstoupil v únoru 1939 pro neshody v chorvatské otázce.
Po druhé světové válce dožil v Argentině, kde mimo jiné působil také jako poradce prezidenta v ekonomických otázkách.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
[editovat] Související články
- Jugoslávie
- Alexandr I. Karađorđević
- Petr II. Karađorđević
- Pavel Karađorđević
- Seznam premiérů Jugoslávie
|
|||||||||||||
