Stojan Protić
| Stojan Protić Стојан Протић |
|
|---|---|
 |
|
|
předseda vlády
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců |
|
| Ve funkci: 20. prosinec 1918 – 16. srpen 1919 |
|
| Předchůdce | Nikola Pašić |
| Nástupce | Ljubomir Davidović |
| Ve funkci: 19. únor 1920 – 17. květen 1920 |
|
| Předchůdce | Ljubomir Davidović |
| Nástupce | Milenko Vesnić |
|
|
|
| Narození | 16. leden 1857 Kruševac, Srbské knížectví |
| Úmrtí | 28. říjen 1923 Bělehrad, Království SHS |
| Politický subjekt | Národní radikální strana |
Stojan Protić, cyrilicí Стојан Протић (16. leden 1857[1] - 28. říjen 1923[1]) byl srbský politik a novinář. Jelikož Protić vystřídal 20. prosince 1918 ve funkci premiéra Nikolu Pašiće, který dosluhoval ještě jako premiér Srbského království, bývá označován za ministerského předsedu první vlády Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.[2]
Obsah |
Život [editovat]
Stojan Protić se narodil v Kruševaci.[1] Navštěvoval gymnázia v Kruševaci a Kragujevaci.[3] V letech 1876 až 1880 studoval Bělehradskou Univerzitu - obor historie a filozofie.[3][4] Po univerzitě krátce pracoval jako účetní a středoškolský učitel.[3] Po vzniku Národní radikální strany v roce 1881 se začal angažovat ve stranických novinách Samouprava, kde se koncem roku 1881 stal šéfredaktorem.[4] Jeho další novinářská činnost byla spojena s tituly Odjek a Delo.[3] Protić, který měl zkušenosti s psaním článků i knih, prohlašoval, že neexistuje nezávislý novinář a že myšlenka nezávislé žurnalistiky je podvod.[4] V roce 1887 byl zvolen členem parlamentu a již v roce 1888 byl tajemníkem ústavodárné komise, která připravovala ústavu Srbského království.[3] V následujících letech zastával různé funkce ve státní správě. V letech 1900 až 1901 byl ředitelem Národní knihovny Srbska.[5] V roce 1901 se opět stal členem parlamentu.[3] V letech 1903 - 1905, 1906 - 1907 a 1912 - 1914 byl ministrem vnitra, v letech 1909 - 1912 a 1917 - 1918 ministrem financí a v roce 1918 krátce i zastupujícím ministrem zahraničních věcí.[2] 20. prosince 1918 se stal předsedou první společné vlády Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, do které vstoupili zástupci většiny politických stran.[6] Vláda padla vlivem vnitropolitické krize již v srpnu 1919.[7] Premiérem byl krátce opět v roce 1920.[2] Koncem února 1920 vydala jeho vláda Předběžné ustanovení o přípravě pozemkové reformy, kterým byly zrušeny feudální povinnosti v Bosně a Hercegovině, Makedonii, Kosovu a Sandžaku, systém kolonátu v Dalmácii a byl přislíben rychlý průběh pozemkové reformy.[8] Protićova vláda padla již v květnu, ale pozemková reforma trvala víc jak deset let.[2][8]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c Arhiv Jugoslavije. Premijeri [online]. 2008, [cit. 2009-08-31]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ a b c d Kruševac ONLINE. Stojan Protić [online]. 2006, [cit. 2009-08-31]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ a b c d e f Ministarstvo spoljnih poslova. The List of the Ministers for Foreign Affairs since the Forming of the First Government in 1811 to This Day [online]. c2006-2009, [cit. 2009-09-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c JOVANOVIĆ, Jelena. Stojan Protić - srpski novinar i državnik [online]. 2008-10-28, [cit. 2009-09-01]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ National Library of Serbia. Directors [online]. [2002-2009], [cit. 2009-09-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. s. 396.
- ↑ ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. s. 397.
- ↑ a b ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. s. 410.
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- (srbsky) JOVANOVIĆ, Jelena. Stojan Protić - srpski novinar i državnik [online]. 2008-10-28, [cit. 2009-09-01]. Dostupné online. (srbsky)
- (srbsky) Kruševac ONLINE. Stojan Protić [online]. 2006, [cit. 2009-08-31]. Dostupné online. (srbsky)
- (anglicky) Ministarstvo spoljnih poslova. The List of the Ministers for Foreign Affairs since the Forming of the First Government in 1811 to This Day [online]. c2006-2009, [cit. 2009-09-01]. Dostupné online. (anglicky)
- (anglicky) National Library of Serbia. Directors [online]. [2002-2009], [cit. 2009-09-01]. Dostupné online. (anglicky)
