Ferdinand Pujman

Ferdinand Pujman (25. května 1889, Nížkov – 17. prosince 1961, Praha) byl český stavební inženýr, profesor konzervatoře, dramaturg a režisér opery Národního divadla v Praze a estetik.

Život

Narodil se jako syn venkovského řídícího ve vesničce Nížkov u Přibyslavi. Od malinka měl vřelý vztah k hudbě, hrál na klavír i varhany. Přesto splnil přání svého otce a vystudoval stavební inženýrství. V Praze pak měl i soukromou stavební praxi. Již při studiích na technice navštěvoval kromě zpěvu a klavíru přednášky z dějin hudby na Filosofické fakultě UK. Svou dráhu operního režiséra zahájil v roce 1920 ve Státním divadle v Brně a o rok později hostoval v Národním divadle v Praze. V roce 1926 pak nastoupil po praktické a důkladné teoretické průpravě jako operní režisér na plný úvazek. V červnu 1945 byl jmenován dramaturgem opery, v roce 1947 vrchním režisérem. V Národním divadle působil až do ledna 1950 a pak znovu v letech 1956 až 1959. V ND spolupracoval úzce s Otakarem Ostrčilem a podílel se umělecky na jeho cyklech Dvořákových, Fibichových a Foersterových oper.

Činnost

V operní režii uplatňoval novátorské přístupy, ovlivněné jak technickým vzděláním, tak důkladnou znalostí filozofie, estetiky a náboženské liturgie. Jeho režie vzbudily takový ohlas, že se dokonce jeho inscenace Prodané nevěsty z roku 1923 stala předmětem jednání parlamentu . Za svoji éru režíroval téměř sto oper, což dovolovalo dramaturgickou pestrost od evropského baroka až po současné domácí i světové novinky.

Řadu inscenací nastudoval i v zahraničí (např. v Mnichově, Rize, Tallinnu, Bělehradě). Byl vyznamenán lotyšským a estonským řádem a stal se čestným členem divadla Estonia v Tallinnu.

Kromě režírování oper se věnoval také baletu, psal příspěvky do odborných časopisů a sborníků, vystupoval i v zahraničí. Významná byla i jeho činnost pedagogická. V roce 1921 začal vyučovat na Konzervatoři v Praze mimiku a operní režii, od roku 1946 pak na AMU, kde byl od roku 1946 pověřeným profesorem a v letech 1949 až 1959 řádným profesorem. Od roku 1950 byl vedoucím katedry operní režie a zpěvu. V letech 1959/1960 působil jsko externí učitel operní režie a dramaturgie. Bez povšimnutí nezůstala ani jeho práce na překladech operních a písňových textů a rozhlasové režie.

V roce 1949 se podílel na vzniku „Katolické akce“, s jejíž pomocí chtěli komunisté ovládnout katolickou církev, a stal se jejím předsedou.

Jeho všestranný umělecký talent měl oporu i v rodině. Jeho manželka Marie Pujmanová (1893 – 1958) byla významnou spisovatelkou, básnířkou, literární a divadelní kritičkou. Také syn Petr Pujman (1929 – 1989) byl známý jako překladatel a spisovatel.

Ocenění

• 1953 Řád práce
• 1958 titul zasloužilý umělec

Odkazy

Literatura

• František Černý: Kalendárium dějin českého divadla, Svaz českých dramatických umělců a Český literární fond, Praha, 1989, str. 63, 74, 76, 83, 95, ISBN 80-85096-02-1
• František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 28, 352–3, 376, 411, 415
• Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 23, 25, 49, 111, 157, 162–3, 421, 452, 465, ISBN 978-80-200-1502-0
• Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 552
• Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883 – 1963, Orbis, Praha, 1964, str. 51, 57, 98–9, 103, 120
• Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 397–9
• Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 150, 151, 229, 236, 245, 281–2, 393–4, 398