Triglavský národní park

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Triglavský národní park
Triglavski narodni park
IUCN kategorie II (Národní park)
Triglav
Triglav
TNP
Green pog.svg
TNP
Umístění Slovinsko Občiny Bled, Bohinj, Bovec, Gorje, Jesenice, Kobarid, Kranjska Gora, Tolmin;[1] Slovinsko
Souřadnice 46° 23′ s. š., 13° 53′ v. d.
Rozloha 839,81[1] km2
Založeno 7. července 1961[2]
Správa Javni zavod Triglavski narodni park, Bled
Oficiální web

Triglavský národní park (slovinsky Triglavski narodni park; TNP) je jediný národní park ve Slovinsku, nachází se na severozápadě republiky v obvodu osmi občin. Jeho počátky sahají do roku 1924,[1] jako takový byl ustaven v létě 1961.[2]

Historie a současnost[editovat | editovat zdroj]

Již z období let 1906 až 1908 pochází první návrh prof. Albina Belara na park, nicméně tento nebyl realizován. V roce 1924 vznikl v údolí triglavských jezer Alpský ochranný park (Alpski varstveni park).[1] Dne 26. června 1961 přijala Lidová skupščina Lidové republiky Slovinsko (LS LRS) usnesení o vyhlášení Doliny sedmi jezer za národní park, a to pod názvem Triglavský národní park. Usnesení bylo publikováno ve slovinském promulgačním listu 29. června 1961 a účinnosti nabylo osmého dne od vyhlášení, tj. 7. července 1961.[2] Součástí usnesení LS LRS bylo i vymezení národního parku.[2] Současnou podobu parku zahrnující většinu východních Julských Alp vymezil zákon z roku 1981,[3] všechny dílčí předpisy týkající se TNP byly v roce 2010 zrušeny přijetím nového zákona o Triglavském národním parku.[4]

Od roku 2003 jsou Juliánské Alpy a TNP součástí světové sítě biosférických rezervací.[5]

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Na území TNP převládá vysokohorský kras, flora je alpská, nicméně je v jihozápadní části parku zjevný i vliv jadranského a středomořského ovzduší.[3] Nejvyšším bodem parku je vrchol Triglav (2 864 m n. m.), jenž dal parku jméno a nachází se v jeho pomyslném středu, nejnižším místem je pak Tolminka (180 m n. m.).[1] V parku se nejčastěji vyskytují jeleni, srnci, kamzíci, kozorozi, medvědi a vlci.[3]

Správa parku[editovat | editovat zdroj]

TNP spadá pod slovinské ministerstvo zemědělství a životního prostředí. Sídlo správy parku je v Bledu.[1] Celkový počet zaměstnanců TNP je 64, z čehož se o dohled nad územím stará dvacet strážců a na zvěř a regulaci lovu dohlíží čtrnáct zaměstnanců.[3] TNP je rozdělen do tří oblastí (I. ochranná oblast: 314,87 km²; II. ochranná oblast: 324,12 km²; III. ochranná oblast: 200,82 km²).[1] Jen ve druhé a třetí ochranné oblasti je povolena těžba dřeva a lov zvěře; v první ochranné oblasti je lov možný jen ve zvláštních případech.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Triglavski narodni park (TNP) [online]. c2012, [cit. 2012-08-02]. Dostupné online. (slovinsky) 
  2. a b c d PISKERNIK, Angela. Zgodovina prizadevanj za ustanovitev Triglavskega narodnega parka. Varstvo narave: revija za teorijo in prakso varstva naravne dediščine. 1962, čís. I., s. 19. Dostupné online. (slovinsky) 
  3. a b c d e NĚMCOVÁ, Lenka. Setkání se Slovinskou inspekcí životního prostředí: Praha 14. 10. 2011: Zpráva ze zahraniční služební cesty [online]. 2011-10-19, [cit. 2012-08-02]. Dostupné online.  
  4. Zakon o Triglavskem narodnem parku. In Uradni list RS, št. 52/2010 z dne 30. 6. 2010. 2010, [cit. 2012–08–02]. Dostupné online. (slovinsky)
  5. UNESCO. Biosphere Reserve Information: Slovenia: Julian Alps [online]. 2005-05-02, [cit. 2012-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]