Sergej Pavlovič Fedotov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sergej Pavlovič Fedotov
Sergej Fedotov
Sergej Fedotov
Narození 11. ledna 1961 (53 let)
Sovětský svaz Perm, Permská oblast, Sovětský svaz)

Sergej Pavlovič Fedotov (rusky: Сергей Павлович Федотов, * 11. ledna 1961 v Permi, Sovětský svaz) je významný ruský divadelní režisér, představitel tzv. mystického divadla. Využívá a rozvíjí metodu herecké práce podle Michaila Čechova. Založil Divadlo U mostu v Permi a je jeho uměleckým šéfem. Pohostinsky režíruje i v dalších ruských divadlech a v zahraničí. Pro své inscenace si často sám vytváří i scénografická řešení. Věnuje se též pedagogické činnosti v oboru herectví.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině s velkými uměleckými tradicemi, mezi jeho předky a příbuznými lze najít mnoho významných osobností (malíř z první poloviny 19. století Pavel Fedotov, režisér a učitel Stanislavského Alexander Fedotov nebo jeho manželka, herečka Glikerija Fedotovová). Od dětství se sice toužil stát hercem, ale absolvoval střední výtvarnou školu. Teprve poté začal studovat herectví a později i režii na Permském státním institutu umění. Roku 1983 po ukončení studia absolvoval stáž u režiséra Marka Zacharova v Moskvě. Do prvního zaměstnání nastoupil v malém městě Nytva poblíž Permi, kde založil divadelní studio Kord. Již v rámci tohoto divadla se začal prakticky zabývat metodou Michaila Čechova. V květnu 1984 nastoupil vojenskou službu a jeho úkolem bylo vytvořit v Chabarovsku první divadelní soubor v rámci Sovětské armády. Soubor se nazýval Grotesk a on s ním za dobu své vojenské služby nastudoval sedm inscenací, s nimiž se úspěšně zúčastnil i Všeruského festivalu.

Po skončení vojenské služby začal přednášet režii na Permském státním institutu umění a roku 1988 se skupinou spřízněných divadelníků založil v Permi Divadlo U mostu, zpočátku jako studiovou scénu. První inscenací nového souboru se stala hra Mandát Nikolaje Erdmana (premiéra 7. října 1988). Divadlo velice rychle vzbudilo svou zajímavou dramaturgií a jejím neotřelým inscenačním zpracováním velký zájem diváků a jeho tvorbu stále více oceňovala i odborná kritika. Nejslavnější inscenací tohoto období se stala Panočka (Панночка) podle Gogolovy novely Vij (1991), s níž soubor postupně objel téměř celé Rusko a několik států Evropy. Inscenace se stala kultovním symbolem divadla. V roce 1992 se soubor profesionalizoval, získal statut městského divadla a byl zapsán do ruského rejstříku státních divadel. Správa města mu pronajala samostatnou budovu. Divadlo rychle proniklo do povědomí ruské divadelnické veřejnosti a stále častěji bylo zváno na prestižní festivaly. Od roku 1995 se Fedotov s Divadlem U mostu pravidelně zúčastňuje festivalu Divadlo evropských regionů, který pořádá Klicperovo divadlo v Hradci Králové, několikrát vystupovali v Praze a v dalších městech České republiky. Od roku 1998 Fedotov pravidelně hostuje jako režisér také v divadlech v Česku, přednášel na DAMU i na Divadelní fakultě JAMU a po několik let vedl herecké semináře v rámci festivalu Jiráskův Hronov. V roce 2004 získala jeho inscenace Bulgakovova Psího srdce v ostravské Aréně Cenu Alfréda Radoka jako nejlepší inscenace roku. Některé jeho další inscenace byly na tuto cenu v různých letech nominovány. Kromě toho režíroval úspěšné inscenace v Polsku a v Německu. S Divadlem U mostu hostoval v deseti evropských zemích. Roku 2004 mu ruský prezident udělil titul Zasloužilý umělec Ruské federace. V roce 2010 získal za inscenaci hry Martina McDonagha Mrzák inishmaanský Zvláštní cenu poroty na festivalu Ruské národní divadelní ceny Zlatá maska v Moskvě. V témže roce získal za tutéž inscenaci Grand Prix na Festivalu Bílá věž v běloruském Brestu. Jeho inscenace Gogolovy Ženitby získala roku 2010 cenu Zlatý rytíř na Mezinárodním divadelním fóru v Moskvě. V témže roce mu ruský prezident udělil titul Zasloužilý pracovník umění Ruské federace.

Režijní metoda[editovat | editovat zdroj]

Zkouška v Divadle U mostu.

Vychází z divadelně antropologických zkušeností Jerzyho Grotowského a navazuje na ně zkoumáním a praktickým využitím metody ruského herce Michaila Čechova. Její podstata spočívá v tom, že herec vytvoří s pomocí fantazie jakéhosi dvojníka, duchovní bytost a následně do ní vstupuje. Onen rozvinutý dvojník mu pomáhá excentricky improvizovat hlasem, gestem i mimikou, a tak bezprostředně přenášet do divákova vědomí to, co se děje hluboko v nevědomí lidské osobnosti. Tvrdí se, že Michail Čechov si s použitím své metody dokázal měnit barvu očí či velikost těla. Herec je svou postavou jakoby hypnotizován, ale přesto stále neztrácí ze zřetele, že je hercem v divadle.

Velmi důmyslné užití hudby a světla s charakteristickým šerosvitem a pestrou paletou nejjemnějších odstínů dává vzniknout jakémusi magickému poli. Do něj vstupuje herec vždy jakoby poprvé, aby svým jednáním tvořícím příčinné souvislosti mezi jednotlivými složkami jevištní skutečnosti odkrýval svou existenci. Vyvolává excentrickou hrou smích i slzy.

Jeho pojetí divadla je plné improvizace důsledně sloužící k přiblížení podstatě předlohy. Vždy inscenuje autora, ne sebe. Tvrdošíjně odmítá režisérské „aktualizace“ a využívá důsledně postupy tradičního činoherního divadla. Tím se v současné době paradoxně stává alternativním režisérem a dokazuje, že staré hodnoty neztrácejí na působivosti. Odmítá kult hvězd, herci jeho divadla nemají z psychohygienických důvodů povoleno účinkování v reklamách, televizi či filmu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Významné režie v Divadle U mostu[editovat | editovat zdroj]

Pro většinu inscenací vytvořil i scénografii.

Významné pohostinské divadelní režie[editovat | editovat zdroj]

Divadelní režie v Česku[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Divadlo U mostu Perm – Webové stránky divadla (v ruštině).
  • Zlatá maska 2008 – Webové stránky festivalu a ruské národní ceny za divadlo (v angličtině).
  • Zlatá maska 2010 – Webové stránky festivalu a ruské národní ceny za divadlo (v angličtině).
  • Zlatý rytíř – Webové stránky VIII. Mezinárodního divadelního fóra (v ruštině).
  • Divadlo na Tagance – Webové stránky inscenace Mrzák inishmaanský (v ruštině).