Rudé náměstí
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Rudé náměstí | |
|---|---|
| Světové dědictví | |
 |
|
| Smluvní stát |  Rusko |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | i, ii, iv, vi |
| Odkaz | 545 (en) |
| Oblast | |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 1990 (14. zasedání) |
| Název podle oficiálního zápisu v seznamu; oblast podle oficiálního určení UNESCO. (en) | |
Rudé náměstí (rusky Красная площадь – Krasnaja ploščaď) je nejvýznamnější náměstí v Moskvě. Nachází se přímo v centru města.
Náměstí odděluje Kreml – sídlo dříve králů a dnes ruského prezidenta od staré obchodní čtvrti s názvem Kitaj-gorod. Všechny významné radiální ulice ve městě vycházejí právě z Rudého náměstí. Je považováno za nejhlavnější ve městě a i v celém Rusku, má charakter centra celé země. Od roku 1991 je na seznamu památek UNESCO.
[editovat] Historický vývoj
Místo, kde se dnes náměstí nachází, bylo ještě v 15. století zastavěné dřevěnými domy. Car Ivan III. však vydal roku 1493 dekret, kterým nařídil – vzhledem k nebezpečí požárů – domy strhnout. Nové, prázdné místo brzy začalo Moskvanům sloužit jako tržiště. Později na svém významu ještě vzrostlo; korunováni zde byli i někteří ruští carové. Svůj význam ztratilo po přestěhování metropole Ruska do Petrohradu. Po občanské válce a vytvoření SSSR se centrum státu znovu usídlilo v Moskvě a stejně jako tomu bylo i dříve náměstí opět mělo klíčový význam. Konaly se zde vojenské přehlídky a manifestace, roku 1929 tu vzniklo Leninovo mauzoleum. U kremelské zdi byli pochováni významní představitelé státu. V rámci plánované socialistické rekonstrukce města a zlepšení podmínek pro přehlídky vojenské techniky byly v 30. letech zničeny některé historické stavby. Roku 1987 přistál Němec Mathias Rust na náměstí s letadlem.
[editovat] Původ názvu
Přestože název Rudé náměstí je často spojován s rudou Kremelskou zdí, nebo s rudou barvou jako symbolem komunistické vlády ve 20. století, název náměstí má původ jinde. V ruštině slovo krasnaja neznamená jen červený respektive rudý, ale také hezký, krásný. Původně tento název měla nést katedrála Vasila Blaženého, ten se však rozšířil na celé náměstí a vystřídal tak název Požar, který náměstí mělo už od dob svého vzniku vypálením starých domů. Současný název tak má až od 17. století.
