Andrzej Stasiuk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Andrzej Stasiuk

Andrzej Stasiuk [andžej stašjuk] (*25. září 1960 Varšava) je polský spisovatel, básník a publicista.

Nedokončil střední školu. V první polovině 80. let 20. století se angažoval v pacifistickém hnutí, dezertoval z armády, půldruhého roku strávil ve vězení. V roce 1987 odjel z Varšavy a usadil se v Nízkých Beskydech. Získal řadu ocenění, několikrát byl nominován na polskou literární cenu NIKE.

Je autorem četných novinových fejetonů, které uveřejňovaly Tygodnik Powszechny, Gazeta Wyborcza, Tytuł, OZON, Frankfurter Allgemeine Zeitung a další.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Mury Hebronu (1992) – Zdi Hebronu
  • Wiersze miłosne i nie (1994) – Milostné básně a ne
  • Biały kruk (1995) – Bílá vrána
  • Opowieści galicyjskie (1995) – Haličské povídky (česky 2001)
  • Przez rzekę (1996) – Přes řeku
  • Dukla (1997) - česky zřejmě vyjde jako Svět pod Duklou
  • Dwie sztuki (telewizyjne) o śmierci (1998) – Dvě hry (televizní) o smrti
  • Jak zostałem pisarzem (Próba autobiografii intelektualnej) (1998) – Jak jsem se stal spisovatelem (Pokus o intelektuální biografii) (česky 2004)
  • Dziewięć (1999) - Devět
  • Moja Europa. Dwa Eseje o Europie Zwanej Środkową (2000) – Moje Evropa. Dvě eseje o Evropě zvané Střední (společně s Jurijem Andruchovyčem)
  • Tekturowy samolot (2000) – Lepenkové letadlo
  • Opowieści wigilijne (spolu s Olgou Tokarczuk a Jerzym Pilchem, 2000) – Vánoční příběhy
  • Zima (2001) - Zima
  • Jadąc do Babadag (2004) – Cestou do Babadag
  • Noc (2005) – Noc
  • Fado (2006) – Fado

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]