Slavín (památník)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Slavín

Slavín je monumentální památník nacházející se vysoko nad Bratislavou, v části Slavín jejího Starého města, připomínající sovětské vojáky padlé ve 2. světové válce.

Památník Slavín s areálem je od roku 1961 slovenskou národní kulturní památkou.

Slavín se nachází na předhůří Malých Karpat a představuje jednu z turistických atrakcí Bratislavy. Je vyhledávaným místem pro svojí polohu, protože je z něho dobrý výhled na celou Bratislavu. Ze tří kol soutěže o podobu Slavína vyšel vítězně návrh Jána Svetlíka ve spolupráci s kolektivem výtvarníků Tiborem Bártfayem, Jozefem Kostkou, Rudolfem Pribišem, Jánem Kulichem, Ladislavem Snopkem, Alexandrem Trizuljakem, Jurajem Krenem a Deziderem Castiglionem.

Celá koncepce respektuje dřívější hroby padlých vojáků. Nástup k areálu s dominantou památníku tvoří monumentální schodiště. Sochařské dotvoření prostředí umocňuje vněmový účinek až po samotný obelisk památníku. Vedlejší kompozice je orientovaná na otevřený panoramatický pohled na Bratislavu.

Obsah

[editovat] Monument

Centrální část památníku tvoří obřadní místnost, které je součástí 39,5 m vysoký monument v tvaru obelisku. Na jeho vrcholu se nachází socha sovětského vojáka vztyčujícího vlajku slovenského sochaře Alexandra Trizuljaka. Stěny obřadní místnosti jsou zhotoveny z mramoru. Jsou na nich vyryta jména slovenských měst a datum jejich osvobození Rudou armádou, i jako epitaf:

  • Ty, ktorý vchádzaš sem odožen bôľ a súcit
  • nech kropky tvojich síz nezvonia o mohyly
  • za hrdosť človeka za život ľudstva súci
  • za tvoju jasnú tvár my smrť sme podstúpili.

Bronzové kazetové dveře vzpomínkové síně zdobí reliéfy R. Pribiše.

[editovat] Areál

V areálu památníku sa nacházejí další sochařská díla od mnoha slovenských sochařů 20. století, Ladislava Snopeka, Tibora Bártfaya, Jána Kulicha, Jozefa Kostky a Jána Svetlíka.

V areálu sa nachází sousoší Po boji Jána Kulicha, sousoší Nad hrobom spolubojovníka od Tibora Bártfaya, sousoší Vďaky Jozefa Kostky a při vstupu do areálu je vidět reliéf Prísaha na bojovú zástavu Ladislava Snopka. Slavín je místem, ve kterému se často v socialistickém Československu musela poklonit snad každá zahraniční delegace. V současnosti je navštěvován, často i neoficiálně, některými zahraničními státníky ze zemí, které byly součástí bývalého Sovětského svazu.

[editovat] Významné události

  • V roce 2005 Slavín navštívil ruský prezident Vladimir Putin při příležitosti svojí návštěvy Slovenska v rámci schůzky s Georgem Bushem.
  • 4. dubna, v den výročí osvobození Bratislavy, se na tomto místě vzdává pocta padlým sovětským vojákům. Tradičně se pamětní ceremonie zúčastňuje i prezident Slovenské republiky.

[editovat] Slavín dnes

Ve všech šesti sektorech masových hrobů vznikají deformace terénu. Zemina v hrobech na Slavíně zvětrává. Pokles však není nebezpečný, jde skoro o estetickou záležitost. Statik upozornil na fakt, že situace v podzemí by mohla ohrozit bezpečnost celého památníku. Z těchto důvodů bylo podzemí památníku rekonstruováno.

[editovat] Zdroje

  • Janiaková, D: Prechádzky po Bratislave: ilustrovaný sprievodca, 1.vyd. Bratislava: Perfekt, 2004
  • Kusý, M.: Architektúra na Slovensku. Bratislava: SFVU Pallas, 1971
  • deník SME - 7.december 2007, str.6 - čl. Nad hrobmi na Slavíne klesá zem, Jana Parkrová


Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích