Slavín (památník)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Slavín je monumentální památník vysoko nad Bratislavou, v části Slavín jejího Starého města, připomínající sovětské vojáky padlé ve 2. světové válce.
Památník Slavín s areálem je od roku 1961 slovenskou národní kulturní památkou.
Slavín se nachází na předhoří Malých Karpat a představuje jednu z turistických atrakcí Bratislavy. Je vyhledávaným místem pro svojí polohu, protože je z něho dobrý výhled na celou Bratislavu. Ze tří kol soutěže o podobu Slavína vyšel vítězně návrh Jána Svetlíka ve spolupráci s kolektivem výtvarníků Tiborem Bártfayem, Jozefem Kostkou, Rudolfem Pribišem, Jánem Kulichem, Ladislavem Snopkem, Alexandrem Trizuljakem, Jurajem Krenem a Deziderem Castiglionem.
Celá koncepce respektuje dřívější hroby padlých vojáků. Nástup k areálu s dominantou památníku tvoří monumentální schodiště. Sochařské dotvoření prostředí umocňuje vněmový účinek až po samotný obelisk památníku. Vedlejší kompozice je orientovaná na otevřený panoramatický pohled na Bratislavu.
Obsah |
[editovat] Monument
Centrální část památníku tvoří obřadní místnost, které je součástí 39,5 m vysoký monument v tvaru obelisku. Na jeho vrcholu se nachází socha sovětského vojáka vztyčujícího vlajku od slovenského sochaře Alexandra Trizuljaka. Stěny obřadní místnosti jsou mramorové. Jsou na nich jména slovenských měst a datum jejich osvobození Rudou armádou, i jako epitaf:
Ty, ktorý vchádzaš sem odožen bôľ a súcit nech kropky tvojich síz nezvonia o mohyly za hrdosť človeka za život ľudstva súci za tvoju jasnú tvár my smrť sme podstúpili.
Bronzové kazetové dveře memoriální síně zdobí reliéfy R. Pribiša.
[editovat] Areál
V areálu památníku sa nacházejí další sochařská díla od mnohých slovenských sochařů 20. století, Ladislava Snopeka, Tibora Bártfaya, Jána Kulicha, Jozefa Kostku a Jána Svetlíka.
V areálu sa nachází sousoší Po boji od Jána Kulicha, sousoší Nad hrobom spolubojovníka od Tibora Bártfaya, sousoší Vďaky od Jozefa Kostku a při vstupu do areálu je vidět reliéf Prísaha na bojovú zástavu od Ladislava Snopka. Slavín je místem, kterému se často v socialistickém Československu musela poklonit snad každá zahraniční delegace. V současnosti je navštevovaný, často i neoficiálně, některými zahraničními státníky ze zemí, které byli součástí bývalého Sovětského svazu.
[editovat] Významné události
- V roce 2005 Slavín navštívil ruský prezident Vladimír Putin při příležitosti svojí návštěvy Slovenska v rámci schůzky s Georgem Bushem.
- 4. dubna, v den výročí osvobození Bratislavy, se na tomto místě vzdává pocta padlým sovětským vojákům. Tradičně se památní ceremonie zúčastňuje i prezident Slovenské republiky.
[editovat] Slavín dnes
Ve všech šesti sektorech masových hrobů vznikají deformace terénu. Zemina v hrobech na Slavíně zvětrává. Pokles však není nebezpečný, jde skoro o estetickou záležitost. Statik upozornil na fakt, že situace v podzemí by mohla ohrozit bezpečnost celého památníku. Z těchto důvodů podzemí památníku zrekonstruovali.
[editovat] Zdroje
- Janiaková, D: Prechádzky po Bratislave: ilustrovaný sprievodca, 1.vyd. Bratislava: Perfekt, 2004
- Kusý, M.: Architektúra na Slovensku. Bratislava: SFVU Pallas, 1971
- denník SME - 7.december 2007, str.6 - čl. Nad hrobmi na Slavíne klesá zem, Jana Parkrová
