Rajmund Habřina

PhDr. Rajmund Habřina
PhDr. Rajmund Habřina
Rodné jméno	Raimund Chatrný
Narození	28. září 1907; Příbram na Moravě
Úmrtí	2. dubna 1960 (ve věku 52 let); Brno
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně
Alma mater	Masarykova univerzita
Povolání	učitel, redaktor, spisovatel
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rajmund Habřina, rodným jménem Raimund Chatrný (20. září 1907^[1], Příbram na Moravě – 2. dubna 1960, Brno) byl moravský učitel, básník, novinář a spisovatel^[2].

Život

Narodil se v rodině domkaře a horníka Raimunda Chatrného (1872) a Marie Burešové (1870). Vystudoval klasické gymnázium v Brně v letech 1919–1928 (1924–1925 Gymnázium Třebíč) a potom Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity. Doktorát z filosofie získal roku 1933. R. 1935 se oženil s Ludmilou Říhovou.

Od roku 1930 působil ve školství. Nejprve jako učitel v gymnáziu, ke konci kariéry jako jeho ředitel. Byl členem Moravského kola spisovatelů a hlásil se ke skupině ruralistů. Při psaní čerpal náměty především z historie Moravy. V době okupace byl vězněn v koncentračním táboře, což se posléze odráží v tématech jeho následných prací.

Tvůrčí jméno

Rodnou obcí spisovatele Rajmunda Habřiny protéká potok Habřina. Je zde tedy pravděpodobná souvislost pojmenování.

Dílo

Básně

Marný smích k věčnosti – grafická úprava Eduard Milén. Brno: Joža Jícha, 1930
Panychida za krále Alexandra – obálka Františka Bílkovského. Brno: Novina pro českoslovansko-jihoslovanskou ligu, 1934
Píseň svatební – Brno: Adolf Gajdoš, 1935
Moravští básníci rakvickým dětem – Habřina et al. Brno: MKS, 1936
Ze všech nejkrásnější--: výbor veršů brněnských básníků – sestavil a bibliografickými poznámkami opatřil Bohumil Penka. Brno: Pokorný a spol., 1936
Sasanky – Brno: MKS, 1938
Gusenský pochod – Brno: Svaz osvobozených politických vězňů, 1945
Nesmrtelným mučedníkům: 1939–1945: báseň – text a úprava Vincenc Král. Brno: Tělocvičná jednota Sokol, 1945
Vězeň za dráty: K. L. Mauthausen – kresby Bohumil Lonek. Praha: Jaroslav Zíta, 1945

Spisy

Světla nad Kralicemi: eseje – Brno: Jan Loužil, 1931
František Bílkovský – Brno: Adolf Gajdoš, 1934
Legendy vzpoury – Brno: Družstvo MKS, 1934
Březina a Nietzsche: eseje – Olomouc: Čeněk Beran, 1935
Josef Koudelák básník nové Hané – Olomouc: Č. Beran, 1935
Kralická tiskárna – ve výtvarné spolupráci Fr. Bílkovského. Brno: MKS, 1936
Na okraj Elplova uvedení básníka Adyho do češtiny – Brno: František Černovský, 1936
O dnešní ženě: přednáška – Brno: Rodičovské sdružení při III. čsl. státním reálném gymnáziu, 1936
Ohnivá země: román – Praha: Novina, 1938
Silvio Pellico – 1938
Těsnohlídkův strom – Edvard Valenta, Rajmund Habřina, Pavla Křičková; za redakce Rajmunda Habřiny a v úpravě Ed. Miléna. Brno: MKS, 1938
Jan Adam z Víckova: historický román – Olomouc: Romuald Promberger, 1939
Setkání: bibliofilie – [Setkání Arne Nováka s Josefem Dobrovským]. Brno: MKS, 1940
Věnec z klokočí: kniha historických balad – dřevoryty Heleny Bochořákové-Dittrichové. Praha: Miroslav Stejskal, 1941
Krvavý účet – na zážitkový námět Františka Štrunce napsal Rajmund Habřina; ilustrace a grafická úprava Vilém Mužík. Brno: Klub Kounicových kolejí (KKK), 1946
Nadčlověk a nadnárod: kapitoly jen časové? – Brno: KKK, 1946
Kožlanský vítěz na Náměšti: esej – s obálkou a kresbami Františka Süssra. Náměšť nad Oslavou: MNV, 1947
Padlým bojovníkům: památník k uctění svých velkých mrtvých z doby nacistické okupace – Brno: Dobročinný spolek národní bezpečnosti, 1947
O jedné zneužité národní tradici – Praha: Ústřední výbor Katolické akce, 1950
Zbraň míru: na pamět 10. výročí prvních poprav v Kounicových kolejích v Brně – předmluva Jaroslav Pernica. Praha: Mír, 1951
Kaunicovy koleje – Jaroslav Pernica, Rajmund Habřina. Praha: SPB, 1953
Památná místa boje českých zemí proti fašismu – Václav Dědek, R. Habřina, Vojtěch Holeček, Vladimír Konopka, Táňa Kulišová, Petr Pech, J. Pernica, Vladimír Třeštík, M. Volf. Praha: Mír, 1953

Drama

Hrdinské bolesti: dvě italské tragédie – Mirek Elpl, Rajmund Habřina; úvod k oběma rozhlasovým hrám napsal Dalibor Chalupa. Brno: MKS, 1937
Valašská stráž: drama o čtyřech dějstvích – Brno: MKS, 1938

Jiné

Čtvrt století Moravského kola spisovatelů: almanach k 25letému trvání MKS – uspořádaný za redakce Antonína Veselého, Rajmunda Habřiny a Mirka Elpla; výtvarná spolupráce František Bílkovský. Brno: MKS, 1937
Na kopané – verše Ivana Blatného; výtvarně zpracoval Kamil Lhoták; za redakce Rajmunda Habřiny. Blansko: Karel Jelínek, 1946
Golgata: věčné memento brněnských žalářů: 1939–1945 – redigovali Rajmund Habřina a Jaroslav Zatloukal; fotografie: Zdeněk Minařík. Brno: KKK, 1946
Žalm Moravy: sborník – pořadatel a redaktor Rajmund Habřina; fotografie Zdeněk Minařík. Brno: Mír, 1948
Čtení dětem 1949: bezplatná příloha Kalendáře Míru na rok 1949 – redakce Rajmund Habřina; ilustrace Jaroslav Lukeš. Brno: Mír, 1949
Učební texty pro jazyk český: část literární. 2., Výběr ukázek z české a slovenské literatury od doby obrozenské – sestavily Věra Kratochvílová a Růžena Skálová; ukázkami doplnil a poznámkami opatřil Rajmund Habřina. Praha: SPN, 1953

Překlady

Čin – Vladimir Levstik; ze slovinštiny. Praha: L. Mazáč, 1936

Odkazy

Reference

↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online.
↑ Katalogy a databáze NK ČR. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online.

Literatura

Rajmund Habřina? – Jaroslav Franz. Přerov: vlastním nákladem, 1938
Rajmund Habřina – Libuše Urbánková-Hrubá, Ivo Martinec. Mikulov: Okresní archiv, 1989

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rajmund Habřina
Slovník české literatury
Rajmund Habřina v Encyklopedii dějin města Brna
Odhalení pamětní desky v Příbrami na Moravě

[1] Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online.

[2] Katalogy a databáze NK ČR. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online.

[1]

[2]