Revanšismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Revanšizmus (z francouzského: revanche) je termín používaný od roku 1870 a od svého vzniku popisuje především politické cíle a zájmy změny hranic a navrácení ztracených území v důsledků války. Její projevy zahrnují tendenci odplácet, hlásání a prosazování odplaty, ideologie a politika odvety, hlásající útočnou válku k odčinění porážky.

Vznik revanšizmu souvisí s Prusko-francouzskou válkou a ztrátou francouzského území Alsaska-Lotrinska (1871), které bylo předmětem sporů a které zkomplikovalo vztahy mezi Francií a Německem na několik desetiletí.

V Česku[editovat | editovat zdroj]

V České republice je tento pojem nejvíce znám ve vztahu k sudetským Němcům - tzv. „sudetoněmecký revanšismus.“ Jedná se o reakci na požadavky Sudetoněmeckého krajanského sdružení (Sudetoněmeckého landsmanšaftu), které se opírají o jeho stanovy i hlavní programový dokument „Dvacet bodů“ z roku 1961. Tento dokument v mnohém koresponduje s tzv. Karlovarským programem z roku 1938 a je pro českou stranu nepřijatelný (opětovné usídlení sudetských Němců v českém pohraničí, se kterým smí být disponováno jen s jejich výslovným souhlasem. Právo na národní sebeurčení - právo sudetských Němců na odtržení jimi dříve osídlených území od České republiky). Revanšistické požadavky sudetských Němců ignorují i dohody, kterých bylo dosaženo ve vzájemných vztazích mezi ČR a Německem, a to včetně Česko-německé deklarace z roku 1997.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]