Pavel Peter Gojdič
Blahoslavený Pavel Peter Gojdič (17. červenec 1888 Ruské Pekľany – 17. červenec 1960 věznice Leopoldov) byl řeckokatolický řeholník, biskup a mučedník, 6. eparcha prešovský. V roce 2001 jej papež Jan Pavel II. prohlásil za blahoslaveného, v roce 2008 mu komise při Jad Vašem přiznala titul spravedlivý mezi národy.
Obsah |
Život[editovat]
Narodil se v rodině řeckokatolického kněze. Studoval teologii v Prešově a Budapešti a roku 1911 byl vysvěcený za kněze.
Kněz[editovat]
Působil v Cigeľce, kde sloužil svou primici, a v Prešově. Vstoupil do kláštera baziliánů na Černečej Hore u Mukačeva, kde přijal řeholní jméno Pavel.
Dne 14. září v roce 1926 byl jmenován apoštolským administrátorem prešovské eparchie a v březnu roku 1927 byl v Římě vysvěcený na biskupa. V roce 1940 byl přes odpor vlády Slovenského štátu jmenován eparchou (biskupem) prešovským.
Eparcha v časech Slovenského štátu[editovat]
Byl značně kritický k Tisovu režimu a ostře se stavěl proti jeho protižidovskému tažení, což bylo jednou z hlavních příčin otevřeného nepřátelství mezi řeckokatolickou církví a slovenskou vládou.[zdroj?]
V dopise, který odeslal pověřenci Burziovi v květnu 1942, vyzývá Svatý stolec, aby přiměl Tisa buďto k zastavení ukrutností páchaných na Židech, nebo (pokud by to nebylo možné) jej buďto přiměl odstoupit z čela Slovenského štátu, nebo zbavil kněžství. Z dopisu je zřejmé, že tehdy ještě nevěděl, že jsou deportovaní Židé vyvražďováni.[1]
Gojdič později opakovaně veřejně protestoval proti ukrutnostem páchaných na Židech a vydávání Židů do rukou Třetí říše a tajně instruoval kněze a kláštery, aby Židům pomáhali a ukrývali je.
Eparcha v čase komunismu[editovat]
Po únoru 1948 se postavil na odpor rozhodnutí KSČ spojit řeckokatolickou církev s pravoslavnou, v roce 1949 byl Gojdičovu ordinariátu přidělen vládní zmocněnec a on sám byl fakticky v domácím vězení.[2] V roce 1950 zahájila československá vláda a její bezpečnostní složky akci P, během níž pozatýkaly řadu řeckokatolických duchovních včetně Pavola Gojdiče. Vyvrcholení akce přišlo 28. dubna 1950, kdy proběhl „Prešovský lžisobor“, biskup Gojdič byl zatčen a odvezen do internace a řeckokatolická církev byla násilím sloučena s pravoslavnou církví.[3]
V lednu roku 1951 byl spolu s dalšími duchovními (Ján Vojtaššák, Michal Buzalka) odsouzen ve vykonstruovaném procesu k doživotnímu vězení, ztrátě všech občanských práv a zaplacení pokuty ve výši 200 000 Kčs za údajnou velezradu a špionáž (rozsudek byl v plném rozsahu zrušen až v roce 1990).
Během následného krutého věznění mu bylo přislíbeno propuštění, pokud uzná spojení s pravoslavnou církví a (údajně) mu byl nabízen i post patriarchy. Odmítl. Zemřel na následky mučení a krutého věznění v den svých 72. narozenin ve vězení v Leopoldově.
| „ | Gojdič byl ryzí duchovní člověk, velmi tichý, skromný, s pevnou vírou. Když jsme přišli do Leopoldova, dali nám umývat záchody po bachařích a Gojdič to dělal bez nadávání a s úžasnou pokorou. Už ve vězení byl ohromný světec a vynikal svou vzdělaností. | “ |
| — Bohumil Vít Tajovský | ||
Po smrti[editovat]
Pohřben byl na vězeňském hřbitově, odkud byly jeho ostatky v roce 1968 převezeny do Prešova. Od roku 1990 jsou uloženy v sarkofágu v kapli prešovské katedrály. Papež Jan Pavel II. jej prohlásil 4. listopadu 2001 za blahoslaveného. V roce 2008 mu komise při Jad Vašem posmrtně udělila titul spravedlivý mezi národy. Slavnostní vyhlášení tohoto aktu připadlo na 27. ledna 2008.
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ Lukáš Obšitník: List biskupa Gojdiča Vatikánu in Postoy.sk, 16. března 2010
- ↑ Václav Vaško: Likvidace řeckokatolické církve; Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007; ISBN 978-80-7195-165-0 (str. 23)
- ↑ Václav Vaško: Likvidace řeckokatolické církve; Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007; ISBN 978-80-7195-165-0 (str. 28-32)
- ↑ TAJOVSKÝ, Bohumil Vít. Člověk musí hořeti. Praha : Torst, 2001. ISBN 80-7215-126-6. S. 296.
Literatura[editovat]
- BALÍK, Stanislav; HANUŠ, Jiří, a kol. Primasové katolické církve : země střední Evropy v čase komunismu. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010. 212 s. ISBN 978-80-7325-225-0.
- Letz, R. (ed.) Dokumenty k procesu s katolíckymi biskupmi Jánom Vojtaššákom, Michalom Buzalkom a Pavlom Gojdičom. 1. vyd. Bratislava: Ústav pamäti národa, 2007. - 373 s., ISBN 978-80-969296-6-5
Související články[editovat]
Externí odkazy[editovat]
- Pavel Peter Gojdič (stránky)
- Pavel Peter Gojdič (životopis)
- Článek v Bratrstvu (evangelický časopis pro mládež)
| 6. eparcha prešovský | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Štefan Novák |
1940–1960 Pavel Peter Gojdič |
Nástupce: Ján Hirka |
- Slovenští blahoslavení
- Prešovští eparchové
- Dějiny Slovenska
- Oběti komunistického teroru v Československu
- Osobnosti československého odboje během druhé světové války
- Osobnosti československého protikomunistického odboje
- Političtí vězni komunistického režimu v Československu
- Spravedliví mezi národy
- Katoličtí autoři
- Křesťanští mučedníci 20. století
- Narození 1888
- Úmrtí 1960
- Nositelé Řádu Tomáše Garrigua Masaryka
- Rusíni