Jo Nesbø

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jo Nesbø v roce 2007

Jo Nesbø (* 29. března 1960, Oslo) je současný norský spisovatel a hudebník.

Původně vystudoval ekonomiku a finanční analytiku. Zpočátku pracoval jako novinář, makléř a taxikář.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho literární kariéru odstartoval kriminální román Flaggermusmannen (Netopýří muž / Netopýr) z roku 1997. Jde o první detektivku, v níž vystupuje osobitý kriminalista Harry Hole. Kniha zaznamenala okamžitý úspěch a svému autorovi vynesla cenu Rivertonprisen, kterou uděluje Klub Riverton za nejlepší literární nebo dramatické počiny s kriminální tematikou. Dále obdržel cenu Glasnøkkelen, Skleněný klíč, skandinávskou cenu za nejlepší kriminální román.

Následovaly další knihy s Harrym Holem v hlavní roli: 1998 Kakerlakkene (Švábi), 2000 Rødstrupe (Červenka nese smrt), 2002 Sorgenfri (Bezstarostná, česky jako Nemesis), 2003 Marekors (Pentagram), 2005 Frelseren (Spasitel), 2007 Snømannen (Sněhulák), 2009 Panserhjerte (Pancéřové srdce, česky jako Levhart), 2011 Gjenferd (Přízrak) a 2013 Policie.

V roce 2008 vydal další román s kriminální tematikou, jehož hlavním hrdinou byl Roger Brown. Kniha vyšla pod názvem Hodejegerne (Lovci hlav).

Kromě detektivek píše i humorné knihy pro děti, kde je hlavní postavou doktor Proktor: 2007 Doktor Proktors prompepulver (Doktor Proktor a prdící prášek), 2008 Doktor Proktors tidsbadekar (Doktor Proktor a vana času), 2010 Doktor Proktor og verdens undergang, kanskje (Doktor Proktor a konec světa. Možná... ) a 2012 Doktor Proktor og det store Gullrøveriet (Doktor Proktor a velká loupež zlata).

Jeho knihy byly přeloženy do 35 jazyků a vyšly ve 140 zemích světa.[1] Jen ve čtyřapůlmilionovém Norsku se jich doposud prodalo jeden a půl milionu.[1]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Oslu v rodině knihovnice, otec byl vášnivým čtenářem a vypravěčem. Má dva bratry. Mladého Joa ovšem nejvíce zajímal fotbal – působil v klubu Molde FK a chtěl se stát profesionálním hráčem ve stáji britských Tottenham Hotspurs. Po natržení kolenního vaziva se svých plánů musel vzdát a začal intenzivně pracovat na svém vzdělání. Vystudoval ekonomii na Norges Handelshøyskole v Bergenu, stal se z něj burzovní makléř a později i finanční analytik v největší makléřské společnosti v Norsku. To bylo jeho denní zaměstnání, v noci nechával promlouvat divočejší stránku své osobnosti. Jeho další zálibou byla rocková hudba – věnoval se hře na kytaru a skládání písní v několika nepříliš úspěšných formacích. Potom s mladším bratrem Knutem založili vlastní skupinu a Di Derre se stali idoly norské rockové scény s rekordním počtem prodaných alb a až 180 odehranými koncerty ročně.

Naplno se začal psaní románů věnovat v roce 1997 po smrti svého otce, kdy si uvědomil, že chce do konce svého života stihnout napsat román.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Harry Hole[editovat | editovat zdroj]

Když už tenhle zničující rytmus nemohl déle zvládat, sebral se a odletěl na pár měsíců do Austrálie. Zároveň dostal nabídku napsat zápisky z turné kapely, on si však zvolil úplně jiný žánr. Na svět tak přišel jeho debut, ve kterém se poprvé objevil zasmušilý kriminalista Harry Hole na válečné noze se zločinem. Inspiračním zdrojem pro konstrukci tohoto temného hrdiny mu byla díla amerických autorů tzv. „drsné školy“, Raymonda Chandlera a Dashiella Hammetta.

„Našel jsem místo, v kterém je Harry Hole nejvíce zranitelný, a začal jsem vrtat.“

Detektiv z Osla je prototypem drsného chlapíka, který se snaží porozumět zlu a vymýtit zločin ve všech jeho podobách. Není schopen respektu vůči žádné autoritě a na vlastní pěst svádí boje se sadisty, kriminálníky i studeným severským počasím. Jediný smysluplný vztah se mu podařilo navázat s bourbonem. Alkohol je jeho Achillova pata - i když mu občas poskytne momenty útěchy, většinou díky němu klesá ještě hlouběji do propasti zoufalství. Bolest duše a těla je pro Harryho jakousi očistou, která jemu i jeho autorovi pomáhá překonávat své hranice. Romány s Harrym Holem jsou charakteristické výraznou mírou násilí – prezentují mužský svět, ve kterém se ženy objevují především v roli obětí nebo tajemných hrdinek v ohrožení.

Další díla[editovat | editovat zdroj]

Vesmír Harryho Holea a odvrácené strany norské metropole je nebezpečné místo, v kterém je těžké setrvávat - proto si jeho autor po sedmi dílech vzal načas volno a v roce 2008 napsal svižný thriller Lovci hlav. Zužitkoval v něm své zkušenosti z let strávených ve světě finančních analytiků, který vykreslil s mistrnou dávkou černého humoru. Hlavní postavou je Roger Brown – lovec mozků – jenž je nucen přivydělávat si krádežemi uměleckých děl. V Norsku vznikla stejnojmenná filmová adaptace, která měla premiéru v roce 2011.

Jeho metoda psaní zahrnuje několikaměsíční cesty po světě a dlouhý proces plánování. Aby příběh působil autenticky, musí podle něj vzejít z intenzivní přípravy a důsledného sběru materiálu. „Dopřeji si tolik přípravy, kolik je možné - tvorbou námětu a synopse strávím více času než psaním samotné knihy. Je velmi důležité probouzet se každé ráno a věřit svému příběhu. Mou jedinou úlohou při psaní knihy je nezničit ho.“

Svět zločinu není jediným světem, ve kterém Jo Nesbo dokáže tříbit svůj pozoruhodný smysl pro vyprávění. Své dceři věnoval úspěšnou sérii dětských knih s dvojicí kamarádů a excentrickým profesorem Doktorem Proktorem, čekajícím na svůj velký objev.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Knihy, kde je hlavní hrdina detektiv Harry Hole[editovat | editovat zdroj]

Doktor Proktor (knihy pro děti)[editovat | editovat zdroj]

  • 2007 – Doktor Proktors prompepulver (Doktor Proktor a prdicí prášek)
  • 2008 – Doktor Proktors tidsbadekar (Doktor Proktor a vana času)
  • 2010 – Doktor Proktor og verdens undergang. Kanskje. (Doktor Proktor a konec světa. Možná... )
  • 2012 – Doktor Proktor og det store Gullrøveriet (Doktor Proktor a velká loupež zlata)

Samostatné knihy[editovat | editovat zdroj]

  • 1999 – Stemmer fra Balkan/Atten dager i mai, společně s Espen Søbye, dokument
  • 2001 – Karusellmusikk, krátké povídky
  • 2007 – Det hvite hotellet
  • 2008 – Hodejegerne (Lovci hlav), česky 2011 (Kniha Zlín, ISBN 978-80-87497-50-0), zfilmováno
  • 2012 – The Son, bude zfilmováno

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b článek Nesbø, Jo na webu iliteratura.cz
  2. článek Jo Nesbø na webu sevt.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]