Vojtěch Martínek
| PhDr. Vojtěch Martínek | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Vojtěch Martinek |
| Narození | 11. dubna 1887 Brušperk  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 25. dubna 1960 (ve věku 73 let) Ostrava  Československo |
| Povolání | dramaturg, literární kritik, učitel, básník, spisovatel, knihovník, literární historik, literární teoretik, redaktor a vydavatel |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Témata | němčina a čeština |
| Ocenění | zasloužilý umělec (1955) Řád práce (1957) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vojtěch Martínek (11. dubna 1887 Brušperk[1] – 25. dubna 1960 Ostrava[2]) byl moravský učitel, spisovatel, literární kritik a publicista.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v rodině kožešníka Ludvíka Martinka a Anežky rozené Dluhé. Měl tři vlastní mladší sourozence: Rudolfínu, Antona a Aloisii, a pět starších nevlastních, z prvního manželství otce: Ludvíka, Marii, Karolinu, Františka a Rudolfa. R. 1914 se oženil s Otilií rozenou Klegovou, sestrou jeho blízkého přítele, legionáře a lékaře Ludvíka Klegy.
Po absolvování Matičního gymnázia v Ostravě (1900–1908), vystudoval češtinu a němčinu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1908–1913). Poté rok pobýval na univerzitě v Bonnu a od roku 1914 nastoupil jako středoškolský učitel na Matiční gymnázium v Ostravě, kde působil až do roku 1947 (s výjimkou let 1941–1945, kdy byl na vlastní žádost penzionován). S Ostravskem byl spjat nejen rodově a pracovně, ale i literárně.
Byl dramaturgem ostravského divadla a v letech 1913–1948 členem Moravského kola spisovatelů (jednatelem 1915–1919, místopředsedou 1921–1925).
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Jeho literární tvorba je velmi rozsáhlá, lze říci, že byl ruralistou, navazoval na kritický realismus. Ve svých románech popisoval národní a sociální změny na Ostravsku v době industrializace.
Začínal jako básník, jeho počáteční tvorba je ovlivněna J. S. Macharem.
Poezie[editovat | editovat zdroj]
V pozdějších sbírkách se jeho realismus zjemňuje a stává se melodičtější:
- Zahrada – 1917
- Tichá píseň – 1920
- Ráj srdce – 1926
- Píseň o domovině – 1937
- Monology Jury Třanovského – 1946 (sbírka veršů vzniklých v průběhu 2. světové války, inspirovaná osudem pobělohorského exulanta Jiřího Třanovského; je výrazem válečných bolestí, úzkostí, nadějí, víry i mravních pokušení)
Próza[editovat | editovat zdroj]
Jeho prozaická tvorba je významnější než básnická a je i rozsáhlejší.
Jako Václav Staněk vydal soubor črt a próz Poslední noc Jakuba Hrona a jiné povídky (1909); titulní črtu reeditoval roku 2020 Martin Jiroušek v antologii Fialoví ďábli.
- Tři větévky jalovcové. Romance ze starých časů (1936) – tři historické povídky z rodného kraje. Obsahuje tyto povídky:
- Kronika o Chvalovi ze Suchých Hůrek
- Kratochvilná historie o obrazu Svatého Jiřího
- Romance o Ondrášovi
- Stavy rachotí (1939) – román z prostředí rodného města Brušperku
- Černá země – trilogie, jedná se o dokumentární kroniku psanou formou románů. Pojednává o životě na Ostravsku od 90. let 19. stol. do konce první světové války. Je složena z těchto románů:
- Kamenný řád – trilogie navazující na Černou zemi, končí 40. lety. Nedosahuje kvalit Černé země. Obsahuje tyto romány:
- Větévky jalovcové. Romance ze starých časů (1941) – nové vydání sbírky historických povídek rozšířené o další dva texty: Romance o hodech Jana Čapka ze Sán; Romance o ženě čarodějné
- Trojí cesta Blažeje Potěšila – 1942
Pro děti[editovat | editovat zdroj]
- Povídka o Popelce (1926)
- Svět kouzel a divů (1927)
- Duhový pták (1929)
- Knížka pohádek o dracích, čarodějnicích a princeznách (1930)
z původních tří pohádkových souborů vycházejí další výbory, například
Dále napsal literárně-historické studie o P. Bezručovi, J. S. Macharovi, F. Sokolu-Tůmovi, aj.
Novinářská činnost[editovat | editovat zdroj]
Vojtěch Martínek působil v řadě regionálních slezských periodik a tato jeho působnost byla rozsáhlá. Jeho význam spočívá též v uvádění mladých autorů ze Slezska do literatury, publikaci jejich raných prací a podpoře (A. C. Nor, Vilém Závada).[3] [p. 1]
Filmografie[editovat | editovat zdroj]
Vojtěch Martínek byl autorem řady námětů televizních inscenací.[4] Z nich nejznámější jsou televizní seriály na náměty románů (všechny vznikly v ostravské televizi, režíroval Alois Müller):
- Kamenný řád (1975, šestidílná rodinná sága z Ostravska pokrývá osudy selského rodu mezi lety 1920–1940; převyšuje svou úrovní další seriály dle námětů Vojtěcha Martínka)
- Stavy rachotí (1983, čtyřdílný seriál z období okolo roku 1848)
- Černá země (1985, pětidílný seriál z Ostravska před první světovou válkou)
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
Roku 1955 se Vojtěch Martínek stal zasloužilým umělcem.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ A. C. Nor například vzpomíná, že svou prvotinu Bürkental napsal na přímou výzvu Vojtěcha Martínka, který mu přislíbil uveřejňování v Ostravském deníku na pokračování. Tím pomohl A. C. Norovi k pokrytí nákladů na pražská studia v prvním období.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2022-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel Vojtěch Martínek. Rudé právo. 26. dubna 1960, s. 5. Dostupné online.
- ↑ A. C. Nor: Život nebyl sen (1)
- ↑ Vojtěch Martínek. csfd.cz [online]. [cit. 2022-06-18]. Dostupné online.
- ↑ PŘENDÍK, Petr Lexa. Křehký a plachý Vojtěch Martínek (1887–1960) [online]. [cit. 2022-05-03]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Martínek na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vojtěch Martínek
- Vojtěch Martínek - portál Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě
- Vojtěch Martínek ve Slovníku české literatury po roce 1945
- Vojtěch Martínek v Databázi knih
