Megalosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox

Megalosaurus
Stratigrafický výskyt: Střední jura, asi před 166 miliony let
Rekonstrukce vzezření rodu Megalosaurus
Rekonstrukce vzezření rodu Megalosaurus
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: plazi (Reptilia)
Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
Řád: plazopánví (Saurischia)
Podřád: teropodi (Theropoda)
Nadčeleď: megalosauroidi (Megalosauroidea)
Čeleď: megalosaurovití (Megalosauridae)
Rod: Megalosaurus (Megalosaurus)
Buckland, 1824

Megalosaurus (znamená "velký plaz", z řeckého, μεγαλο-/megalo- 'velký', 'vysoký', a σαυρος/sauros 'plaz'), vědeckým názvem M. (=Megalosaurus) bucklandii, je rod velkých masožravých teropodních dinosaurů středního až svrchního jurského období (stupeň bath; podle jiných zdrojů stupně aalen-oxford[zdroj?]) v Evropě (jižní Anglie, Francie, Portugalsko). Je významný jako vůbec první rod dinosaurů (vyjma ptáků), který byl vědecky popsán a pojmenován.

Megalosaurus byl prvním (neptačím) dinosaurem popsaným formálně ve vědecké literatuře (1824). Část jeho kosti byla poprvé nalezena ve vápencovém lomu u Cornwellu, nedaleko Chipping Nortonu, v Oxfordském hrabství v Anglii v roce 1676. Přesto nešlo o první evropský objev dinosauří kosti, k tomu došlo zřejmě již roku 1614[1].

Tzv. Cornwellská kost byla popsána nejprve ředitelem Ashmolean museum Robertem Plotem, který její popis publikoval ve svém díle Natural History of Oxfordshire (Vývoj přírody oxfordského hrabství) v roce 1677. Plot fragment sice správně určil jako spodní výběžek stehenní kosti, která ale vzhledem ke své předpokládané velikosti nemohla patřit žádnému známému tvoru. Usoudil tedy, že patřila patrně obrům, například takovým, jací jsou popsáni v Bibli (Gn 6,4; Nu 13, 33). Znovu byla zkamenělina popsána Richardem Brookesem v roce 1763. Ten ji pro její podobnost s lidskými varlaty nazval "Scrotum humanum" ("šourek lidský").

Paleobiologie[editovat | editovat zdroj]

Megalosaurus byl štíhle stavěný dvounohý dravec, dlouhý přibližně 9 metrů a vážící kolem 1 tuny. Jeho ostré a mírně vroubkované zuby měly dlouhé kořeny, které byly pevně zasazené v čelisti. Jejich korunky byly ze stran zploštělé a ohýbaly se směrem vzad. Na předních končetinách měl tři prsty, na zadních pak čtyři (jeden drobný) vybavené silnými a ostrými drápy.

Validita[editovat | editovat zdroj]

Pod rodovým názvem Megalosaurus byla v průběhu doby popsána řada velmi různých teropodů, avšak jediným validním (platným) druhem se dnes zdá být pouze Megalosaurus bucklandii z Anglie.

Původní představa o vzhledu megalosaura ze 30. let 19. století
Obálka Plotova díla Natural History of Oxfordshire (1677), a ilustrace zkamenělého výběžku stehenní kosti megalosaura z této knihy. Tato kost byla popsána R. Brookesem v roce 1763 jako "Scrotum humanum"

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

    Zdroje[editovat | editovat zdroj]

    • Buckland, W. (1824). "Notice on the Megalosaurus or great Fossil Lizard of Stonesfield." Transactions of the Geological Society of London, series 2, vol. 1: 390–396.