Plateosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox

Plateosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní trias, 216 až 199 mil. let
Model plateosaura
Model plateosaura
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: plazi (Sauropsida)
Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
Řád: plazopánví (Saurischia)
Podřád: Sauropodomorpha
Infrařád: Prosauropoda
Čeleď: Prosauropoda
Rod: Plateosaurus
Binomické jméno
Plateosaurus engelhardti
von Meyer, 1837

Plateosaurus, („plochý ještěr“), byl poměrně veliký, po čtyřech chodící býložravý prosauropod, který žil před 212 až 204 milióny let.

Tento z mnoha více či méně kompletních koster (přes 100 exemplářů!) známý dinosaurus patřil mezi nejhojnější dinosaury své doby. Potvrzují to i nálezy jeho fosílií v Německu, Švýcarsku, Anglii, Švédsku, Francii a Grónsku.

Jde o prvního dinosaura, o kterém víme, že žil ve stádech. Ta pravděpodobně neustále migrovala za potravou. Živil se nízko rostoucím rostlinstvem, ale byl schopen se postavit na zadní a spásat horní větve stromů či stromových kapradin.

Dva plateosauři

Plateosaurus disponoval relativně dlouhým krkem a ocasem, podobně jako jiní vyspělí plateosauridi. Na dlouhém krku měl hlavu, jež byla robustnější než například u anchisaura. V tlamě měl mnoho malých lopatkovitých zubů, které mu pomáhaly ukusovat potravu. Ta se zpracovávala až v žaludku pomocí gastrolitů - kamenů, které drtily potravu. Ze sudovitého trupu mu vyrůstaly dlouhé zadní končetiny, dvakrát tak dlouhé jako přední, které byly sice krátké, ale silné. Z pěti prstů předních končetin byl největší palec, zatímco krajní dva prsty zakrněly. Na prvních třech prstech byly velké zahnuté drápy, kterými se bránil a kterými vyhrabával podzemní části rostlin.

Porovnání velikosti člověka s plateosaurem.

Růst těla zástupců rodu Plateosaurus podle nejnovějších studií do značné míry závisel na vnějších podmínkách. Někteří přestali růst už po dosáhnutí délky 4,8 m (nejmenší známé exempláře), zatímco jiné dosahovaly více než dvojnásobné velikosti s váhou okolo 4 až 5 tun. Takovýto typ růstu, třebaže je typický pro plazy, nemusí znamenat, že plateosauři měli metabolizmus plazího typu (jak argumentuje např. Gregory Paul).

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Sander, M., and Klein, N. (2005). Developmental plasticity in the life history of a prosauropod dinosaur. Science 16 December 2005:1800-1802.
  • Cox, Barry, R.J.G. Savage, et al.. (1999). Encyclopedia of Dinosaurs & prehistoric creatures. 14 July 2007:pg 124.
  • Von Meyer, H. (1837). Mitteilung an Prof. Bronn (Plateosaurus engelhardti). Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie 316.