William Buckland

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
William Buckland c1845.jpg

Reverend a profesor William Buckland (12. března 1784, Axminster – 24. srpna 1856) byl britský přírodovědec, geolog a paleontolog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Zájem o geologii se v něm probudil během procházek s otcem, při nichž začal sbírat amonity z devonských lomů. V roce 1801 dostal stipendium, které mu umožnilo studium na koleji Corpus Christi na Oxfordu. Zde navštěvoval mimo jiné přednášky o mineralogii; doktorát získal v roce 1808. O pět let později začal tamtéž mineralogii sám přednášet a za dalších pět let byl zvolen členem Královské společnosti. Hojně cestoval, sbíral fosílie a udržoval kontakty s jinými vědci, jako byl například Georges Cuvier. Dosáhl úspěchů v kariéře jak vědecké (prezidentem Londýnské geologické společnosti byl zvolen v roce 1824), tak církevní (byl děkanem ve Westminsteru).

Jeho popis dravého dinosaura megalosaura z roku 1824 je vůbec prvním vědeckým popisem dinosaura, ačkoliv fosílie tohoto druhu byly známy už dlouhou dobu (Robert Plot vyobrazil dolní konec jeho stehenní kosti už roku 1676; další nálezy pocházejí z let 1699, 1758 a 1763, kdy Richard Brooks popsal Plotův nález pod jménem Scrotum humanum (šourek lidský), kteréžto jméno je dnes pro svůj význam považováno za nomen oblitum – avšak právě pro tento svůj význam je dodnes připomínáno), a ačkoliv Gideon Mantell psal o jiném dinosaurovi, iguanodonovi, již dva roky před Bucklandem; popsal jej však teprve roku 1825. Buckland se tím stal jedním ze zakladatelů populární „dinosauří paleontologie“.

Buckland byl vynikající vědec; byl kreacionistou a stoupencem učení o potopě; rovněž podporoval Agassizovu teorii o době ledové. Jeho znalosti a názory vedly k několika kontroverzím (v Palermu k nelibosti věřících správně určil jisté svaté ostatky jako kosti z kozy) a omylům (slavná "Červená dáma z Pavilandu" kterou prohlásil za prostitutku náležející k římskému táboru se později ukázala být mužem zemřelým před zhruba 18,000 lety a dodnes zůstává nejstarším lidským pozůstatkem nalezeným v Británii).

Kromě svých úspěchů proslul i svou výstředností. Jeho dům byl plný sbírek, mezi něž patřilo i mnoho živých zvířat včetně medvěda a šakala (během jednoho interview jej novinář téměř neslyšel, protože šakal lovil pod pohovkou morčata); na deštníku měl nápis "Ukradeno profesoru Bucklandovi" (Mareš, 1993); jeho záliba ve výzkumech vedla k tomu, že dle svého tvrzení ochutnal maso nesmírného množství zvířat, z nichž nejméně mu chutnal například krtek. Snědl dokonce nabalzamované srdce Ludvíka XIV. ukradené z Francie během Francouzské revoluce. Z hrobu básníka Bena Jonsona zase ukradl jeho patní kost.[1] [2]

Se svou ženou Mary Morlandovou, která mu pomáhala ve výzkumech, měl devět dětí, z nichž pět se dožilo dospělosti; jeho syn Frank se sám stal vynikajícím přírodovědcem (a také známým excentrikem).

Jeho hlavním dílem je kniha "Reliquiæ Diluvianæ, or, Observations on the Organic Remains attesting the Action of a Universal Deluge" (1823), dále napsal například dílo "Geology and Mineralogy considered with reference to Natural Theology".

V roce 1849 se u něj projevila neznámá nemoc, která zničila jeho intelektuální schopnosti a do jeho smrti z něj udělala trosku. Místo pro jeho hrob bylo vybráno dopředu; když se však dali hrobníci do práce, pod svrchní vrstvou hlíny objevili blok jurského vápence, takže k vyhloubení hrobu musely být použity výbušniny. Vzhledem k tomu, že Buckland znal Whatleyho báseň na jeho počest ("Kam uložíme našeho profesora / aby jeho kosti odpočívaly v pokoji? / Vytesáme-li mu kamennou hrobku, / zvedne se a kameny rozbije / a prozkoumá každou vrstvu, každou žílu / vždyť pod zemí je ve svém živlu."), je možné, že se jednalo o jeho poslední žertík. Na jeho náhrobním kameni stojí napsáno "Použil síly svého intelektu k větší cti a slávě Boží." (Cadbury, 2000)

Další velcí britští vědci, jako například Richard Owen, dosáhli do výšin i proto - slovy Isaaca Newtona - že stáli na ramenou gigantů jako byl William Buckland.

V roce 1848 byl za svůj přínos geologii londýnskou Geologickou společností vyznamenán Wollastonovou medailí.

William Buckland má v Mezinárodním rejstříku jmen rostlin zkratku Buckland.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William Buckland na anglické Wikipedii.

  • (anglicky)

    Literatura[editovat | editovat zdroj]

    • Sklenář, Karel: Za jeskynním člověkem (Československý spisovatel, Praha, 1984)
    • Mareš, Jaroslav: Záhada dinosaurů (Svoboda, Praha, 1993)
    • Cadbury, Deborah: The Dinosaur Hunters (Fourth Estate, London, 2000; česky Lovci dinosaurů, BB Art, 2004)