Psittacosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox

Psittacosaurus
Stratigrafický výskyt: Spodní křída
Kostra psitakosaura
Kostra psitakosaura
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: plazi (Sauropsida)
Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
Řád: ptakopánví (Ornithischia)
Podřád: Marginocephalia
Infrařád: Ceratopsia
Čeleď: Psittacosauridae
Rod: Psittacosaurus
Osborn, 1923
Druhy
  • P. mongoliensis
    Osborn, 1923
  • P. sinensis
    Jang, 1958
  • P. meileyingensis
    Sereno, 1988
  • P. xinjiangensis
    Sereno & Zhao, 1988
  •  ?P. sattayaraki
    Buffetaut & Suteethorn, 1992
  • P. neimongoliensis
    Russell & Zhao, 1996
  • P. ordosensis
    Russell & Zhao, 1996
  • P. mazongshanensis
    Xu, 1997
  • P. sibiricus
    Leshchinskiy, 2000
  • P. lujiatunensis
    Zhou, 2006
  • P. major
    Sereno et al., 2007
  • P. gobiensis
    Sereno, Zhao a Lin, 2010

Psittacosaurus („papouščí ještěr“) byl až 2 m dlouhý a 20 kg vážící býložravý dinosaurus. Žil zhruba před 135 až 105 milióny let. Jeho fosílie byly nalezeny v Rusku (Gorno – Altajskaja), Mongolsku (Dundgov, Övörhangaj), Číně (Vnitřní Mongolsko, Liao-ning,Šan-tung…) a Thajsku (Chaiyaphum).

Psittacosaurus byl velmi primitivním zástupcem skupiny Ceratopsia, což je lehké rozpoznat z jeho vzhledu. Na hlavě neměl rohy či kostěné hrboly a byl bez znatelného kostěného štítu, přičemž zřejmě dokázal běhat na zadních končetinách. S ostatními rohatými dinosaury ho však spojoval mohutný papouščí zobák a jiné podobnosti. Ač byl primitivní, nešlo o předka pozdějších ceratopsidů, ale o jedinečnou vývojovou linii primitivních ceratopsidů, o čemž svědčí například absence jednoho prstu předních končetin. Dnes známe již přes 400 fosilních jedinců psitakosaura a víme již něco i o způsobu jeho růstu.[1]

Na výborně zachované kostře jednoho druhu psitakosaura se zachovalo téměř sto až 20 cm dlouhých štětin. Tyto štětiny, táhnoucí se středem ocasu, byly podle všeho flexibilní a zřejmě plnily defenzívní úlohu. Je také možné, že u samců byly pestře zbarvené a plnily úlohu při vábení samic. Podobnými strukturami mohli disponovat i jiní rohatí dinosauři, kterým by se hodily jako ochrana na jinak bezbranné zadní části těla. Jde o zajímavý doklad podobné struktury u ptakopánvých dinosaurů. Podobné pernaté struktury měli i tzv. opeření dinosauři.

Objev zkamenělé kůže[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 byl publikován nový objev tohoto rodu se zachovaným fragmentem zkamenělé kůže a dochovaným zraněním. To způsobil psitakosaurovi nejspíš některý z teropodních dravců.[2]

Mládě potravou savce[editovat | editovat zdroj]

V lednu roku 2005 byla publikována nová studie. Jejím zjištěním bylo, že mláďata tohoto menšího dinosaura se mohla stávat kořistí velkého křídového savce rodu Repenomamus.[3]

Gastrolity[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 byl publikován objev nového druhu psitakosaura, P. gobiensis. Pouze 0,9 metru dlouhý dinosaurus měl v žaludku četné gastrolity (trávicí kameny) a lebka byla stavěna velmi mohutně, podobně jako u papoušků zřejmě dokázala louskat tvrdé ořechy.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Psittacosaurus na slovenské Wikipedii.

  1. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2013/07/12/zahada-dinosauriho-rustu-odhalena/
  2. http://news.nationalgeographic.com/news/2008/01/080116-dinosaur-skin.html
  3. http://dinosaurus.bloguje.cz/785833-jezevec-pozirajici-dinosaury.php
  4. http://news.nationalgeographic.com/news/2009/06/090616-new-dinosaur-parrot-nuts.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Mayr, G., Peters, D.S., Plodowski, G. & Vogel, O. 2002. Bristle-like integumentary structures at the tail of the horned dinosaur Psittacosaurus. Naturwissenschaften 89: 361–365.