Giganotosaurus
|
Giganotosaurus |
||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Giganotosaurus carolinii - replika kostry
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
| Giganotosaurus carolinii Coria & Salgado, 1995 |
Giganotosaurus carolinii je jedním z největších masožravých dinosaurů (teropodů), známým podle dobře zachovalé kostry. Tento obří dravec žil asi před 98-96 miliony let na území dnešní Argentiny. Byl objeven paleontologem Rubenem Carolinim v roce 1993 a popsán o dva roky později podle kostry kompletní asi ze 70%. Dnes je obvykle považován za druhého největšího známého teropoda (viz také Velikost dinosaurů).
Obsah |
[editovat] Velikostní rekord
Giganotosaurus vystřídal populárního tyranosaura na čele neoficiální tabulky velikosti masožravých dinosaurů, kde se předchozí rekordman, i když ne zcela právem, držel celých 90 let. Giganotosaurus měl celkově delší lebku (180 cm, ale někteří jedinci až 195 cm), délku asi 13,2-13,7 m a hmotnost okolo 8 tun - největší dobře známý jedinec tyranosaura byl asi o 1 metr kratší a vážil zhruba o 1,5 tuny méně). Na druhou stranu, mozek giganotosaura byl asi o polovinu menší, než u vývojově pokročilejšího celurosauridního teropoda tyranosaura. Giganotosaurus měl sice lebku téměř až o třetinu delší než tyranosaurus, ale bývalý rekordman ji měl na rozdíl od větších teropodů jako byl Giganotosaurus či Spinosaurus mnohem mohutnější a více přizpůsobenou drtivým nárazům a čelistnímu stisku. Existují také dosti pravděpodobné domněnky (odvozené od izolovaných kostí), svědčící o tom, že mohli žít i větší tyranosauři, než byl Giganotosaurus, dosahující délky i kolem čtrnácti metrů.
V roce 2006 byl na základě fosílií objevených v letech 1995 a 1997 až 2001 popsán nový druh velmi blízce příbuzného teropoda, který dostal vědecké jméno Mapusaurus roseae. Ten prokazatelně dorůstal délky 12,2-12,6 m, mohl však být celkově mohutnější.
Největším teropodem vůbec, kterého však neznáme podle kompletní kostry, byl nejspíš příslušník jiné vývojové linie teropodních dinosaurů, Spinosaurus aegyptiacus a Spinosaurus maroccanus, žijící před asi 95 až 93 miliony let na území dnešní severní Afriky. Jeho délka se odhaduje na 16 až 18 metrů a hmotnost přes 9 tun (podle jiných, nejspíš nesprávných odhadů, však také až kolem 19 tun).
[editovat] Rychlost pohybu
Paleontologové Blanco a Mazzetta publikovali v roce 2001 biomechanickou studii, týkající se lokomoce (pohybových schopností) giganotosaura. Podle jejich výsledků dokázal tento obří teropod i při své hmotnosti v řádu 5-8 tun dosáhnout alespoň na krátkou vzdálenost rychlosti až 14 m/s (50,4 km/h). Tím by nepochybně patřil k nejrychlejším velkým teropodům. Pokud by byl tento výpočet pravdivý, pak by obří dravec běhal skoro o 6 km/h rychleji, než kolik zvládnou nejrychlejší lidští sprinteři, jako je například Usain Bolt.
[editovat] Klasifikace
Giganotosaurus patří spolu s příbuznými rody Tyrannotitan, Mapusaurus a Carcharodontosaurus do čeledi Carcharodontosauridae. Giganotosaurus a Mapusaurus byli navíc zařazeni do samostatné podčeledi Giganotosaurinae paleontology Coriou a Curriem v roce 2006, neboť sdílejí více vzájemných společných znaků než s ostatními příslušníky čeledi.
[editovat] Zdroje
- Coria, R.A. and Currie, P.J. (2002). "Braincase of Giganotosaurus carolinii (Dinosauria: Theropoda) from the Upper Cretaceous of Argentina." Journal of Vertebrate Paleontology, 22(4): 802-811.
- Coria RA & Salgado L (1995). A new giant carnivorous dinosaur from the Cretaceous of Patagonia. Nature 377: 225-226
- Coria, R.A. and Currie, P.J. (2006). "A new carcharodontosaurid (Dinosauria, Theropoda) from the Upper Cretaceous of Argentina." Geodiversitas, 28(1): 71-118. pdf link
- Seebacher, F. 2001. A new method to calculate allometric length-mass relationships of dinosaurs. Journal of Vertebrate Paleontology 21(1): 51–60.
- Blanco, R. Ernesto; Mazzetta, Gerardo V. (2001). "A new approach to evaluate the cursorial ability of the giant theropod Giganotosaurus carolinii". Acta Palaeontologica Polonica 46 (2): 193–202.