Giganotosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox

Giganotosaurus
Stratigrafický výskyt: Raná svrchní křída, před 98-96 miliony let
Giganotosaurus carolinii - replika kostry
Giganotosaurus carolinii - replika kostry
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: plazi (Sauropsida)
Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
Řád: plazopánví (Saurischia)
Podřád: teropodi (Theropoda)
Nadčeleď: Allosauroidea
Čeleď: Carcharodontosauridae
Podčeleď: Carcharodontosaurinae
Rod: Giganotosaurus
Coria & Salgado, 1995
Binomické jméno
Giganotosaurus carolinii
Coria & Salgado, 1995

Giganotosaurus carolinii je jedním z největších masožravých dinosaurů (teropodů), známým podle dobře zachovalé kostry. Tento obří dravec žil asi před 98-96 miliony let na území dnešní Argentiny. Byl objeven paleontologem Rubenem Carolinim v roce 1993 a popsán o dva roky později podle kostry kompletní asi ze 70%. Dnes je obvykle považován za druhého největšího známého teropoda (viz také Velikost dinosaurů).

Velikostní rekord[editovat | editovat zdroj]

Giganotosaurus vystřídal populárního tyranosaura na čele neoficiální tabulky velikosti masožravých dinosaurů, kde se předchozí rekordman, i když ne zcela právem, držel celých 90 let. Giganotosaurus měl celkově delší lebku (180 cm, ale někteří jedinci až 195 cm), délku asi 14-15 m a hmotnost okolo 8 tun - největší dobře známý jedinec tyranosaura byl asi o 1 metr kratší a vážil zhruba o 1,5 tuny méně). Na druhou stranu, mozek giganotosaura byl asi o polovinu menší, než u vývojově pokročilejšího celurosauridního teropoda tyranosaura. Giganotosaurus měl sice lebku téměř až o třetinu delší než tyranosaurus, ale bývalý rekordman ji měl na rozdíl od větších teropodů jako byl Giganotosaurus či Spinosaurus mnohem mohutnější a více přizpůsobenou drtivým nárazům a čelistnímu stisku. Existují také dosti pravděpodobné domněnky (odvozené od izolovaných kostí), svědčící o tom, že mohli žít i větší tyranosauři, než byl Giganotosaurus, dosahující délky i kolem čtrnácti metrů.

V roce 2006 byl na základě fosílií objevených v letech 1995 a 19972001 popsán nový druh velmi blízce příbuzného teropoda, který dostal vědecké jméno Mapusaurus roseae. Ten prokazatelně dorůstal délky 12,2-12,6 m, mohl však být celkově mohutnější.

Srovnání velikosti dospělého člověka a giganotosaura

Rychlost pohybu[editovat | editovat zdroj]

Paleontologové Blanco a Mazzetta publikovali v roce 2001 biomechanickou studii, týkající se lokomoce (pohybových schopností) giganotosaura. Podle jejich výsledků dokázal tento obří teropod i při své hmotnosti v řádu 5-8 tun dosáhnout alespoň na krátkou vzdálenost rychlosti až 14 m/s (50,4 km/h). Tím by nepochybně patřil k nejrychlejším velkým teropodům. Pokud by byl tento výpočet pravdivý, pak by obří dravec běhal skoro o 6 km/h rychleji, než kolik zvládnou nejrychlejší lidští sprinteři, jako je například Usain Bolt.

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Giganotosaurus patří spolu s příbuznými rody Tyrannotitan, Mapusaurus a Carcharodontosaurus do čeledi Carcharodontosauridae. Giganotosaurus a Mapusaurus byli navíc zařazeni do samostatné podčeledi Giganotosaurinae paleontology Coriou a Curriem v roce 2006, neboť sdílejí více vzájemných společných znaků než s ostatními příslušníky čeledi.

V populární kultuře[editovat | editovat zdroj]

Giganotosaurus se objevuje především v části části Země obrů ze seriálu Putování s dinosaury: Gigantičtí ještěři s Nigelem Marvenem. Zde je ukázáno, že smečky giganotosaurů loví mladé argentinosaury.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Coria, R.A. and Currie, P.J. (2002). "Braincase of Giganotosaurus carolinii (Dinosauria: Theropoda) from the Upper Cretaceous of Argentina." Journal of Vertebrate Paleontology, 22(4): 802-811.
  • Coria RA & Salgado L (1995). A new giant carnivorous dinosaur from the Cretaceous of Patagonia. Nature 377: 225-226
  • Coria, R.A. and Currie, P.J. (2006). "A new carcharodontosaurid (Dinosauria, Theropoda) from the Upper Cretaceous of Argentina." Geodiversitas, 28(1): 71-118. pdf link
  • Seebacher, F. 2001. A new method to calculate allometric length-mass relationships of dinosaurs. Journal of Vertebrate Paleontology 21(1): 51–60.
  • Blanco, R. Ernesto; Mazzetta, Gerardo V. (2001). "A new approach to evaluate the cursorial ability of the giant theropod Giganotosaurus carolinii". Acta Palaeontologica Polonica 46 (2): 193–202.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu