Opeření dinosauři
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Opeření dinosauři |
||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Opeřená varianta rodu Deinonychus
|
||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||
|
Obsah |
[editovat] Charakteristika
Předpoklad, že dinosauři jsou předky ptáků, byl poprvé vysloven již ve 30. letech 19. století. Všeobecné podpory se však dočkal až v 70. letech minulého století, především zásluhou paleontologů, jako Robert T. Bakker. Dnes jsou ptáci považováni dokonce za specializovanou skupinu teropodních dinosaurů[1]. Jedním z nejlepších potvrzení této teorie jsou krásné nálezy dinosaurů s pernatým pokryvem těla z oblasti Liao-ning v Číně (především formace Yixian). Nejde však o blízce příbuzné druhy, zařaditelné například do jediné čeledi. V roce 1996 byl oznámen objev prvního dinosaura s primitivním pokryvem těla podobným srsti. Dostal jméno Sinosauropteryx prima, byl to malý teropod asi 1 metr dlouhý. Následovaly další nálezy a dnes víme již o 15 rodech neptačích dinosaurů s tímto tělesným pokryvem (v různém stadiu vývoje). U dalších 5 rodů bylo opeření prokázáno na kosterním aparátu nebo chemickou analýzou. Vesměs jde zatím pouze o primárně masožravé teropody, nicméně se předpokládá výskyt opeření i u některých ptakopánvých dinosaurů.
[editovat] Význam opeření
Dnes se zdá být jisté, že peří vzniklo u dravých celurosauridních teropodů primárně jako insulace (ochrana tělesné teploty), případně jako prostředek k prodlužování skoků (např. při lovu potravy) nebo z větve na větev při arboreálním způsobu života. Význam mělo také jako signalizační orgán. Peří u dnešních ptáků tak rozhodně nevzniklo primárně jako prostředek k letu. Schopnost letu je tedy vlastně až vývojovou exaptací (druhotnou adaptací).
[editovat] Výčet druhů
Zahrnuje pouze taxony s dochovaným (nikoliv jen předpokládaným) pernatým integumentem. Mnoho dinosauřích rodů se zachovalo bez tohoto synapomorfního znaku, opeření se však u nich předpokládá. Největším dinosaurem, který téměř s jistotou opeření měl, byl obří oviraptorid Gigantoraptor, popsaný v roce 2007.
[editovat] Rod + rok popisu
- Avimimus* (1987)
- Sinosauropteryx (1996)
- Protarchaeopteryx (1997)
- Caudipteryx (1998)
- Rahonavis* (1998)
- Shuvuuia* (1998)
- Sinornithosaurus (1999)
- Beipiaosaurus (1999)
- Microraptor (2000)
- Nomingia* (2000)
- Epidendrosaurus (2002)
- Cryptovolans (2002)
- Scansoriopteryx (2002)
- Yixianosaurus (2003)
- Dilong (2004)
- Pedopenna (2005)
- Jinfengopteryx (2005)
- Sinocalliopteryx (2007)
- Velociraptor* (2007)
- Epidexipteryx (2008)
- Anchiornis (2009)
- Tianyulong (2009)
Podle některých studií by do této umělé skupiny patřil i známý „prapták“ Archaeopteryx. Dnes existuje předpoklad, že opeření bylo synapomorfií (sdíleným odvozeným znakem) mezi všemi celurosauřími teropody. V případě posledního rodu jde o prvního ptakopánvého dinosaura s prokázaným proto-peřím. U rodu Velociraptor bylo opeření prokázáno pouze druhotně na základě kostních struktur pro uchycení per (nebyly tedy objeveny přímo fosilizované otisky peří). U ostatních taxonů, označených "*" bylo prokázáno nepřímo (tedy nikoliv jako otisk přímo u fosílie).
[editovat] „Opeření“ u ptakopánvých
Unikátním objeven byly podobné „štětinovité“ struktury tvořené kolagenem i u dosud jediného ptakopánvého dinosaura rodu Psittacosaurus. Na konci ocasu tohoto drobného spodnokřídového býložravce se nacházel jakýsi vějíř z kolagenních vláken, strukturou podobný peří teropodních dinosaurů.
