Opeření dinosauři

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox

Opeření dinosauři
Stratigrafický výskyt: ?Střední trias - recent, před 235 - 0 mil. let
Opeřená varianta teropoda rodu Deinonychus
Opeřená varianta teropoda rodu Deinonychus
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Sauropsida)
Nadřád: Dinosauři (Dinosauria)
Owen, 1842

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Předpoklad, že dinosauři jsou předky ptáků, byl poprvé vysloven již v 60. letech 19. století. Všeobecné podpory se však dočkal až v 70. letech minulého století, především zásluhou paleontologů, jako Robert T. Bakker. Dnes jsou ptáci považováni dokonce za specializovanou skupinu teropodních dinosaurů[1]. Jedním z nejlepších potvrzení této teorie jsou nálezy dinosaurů s pernatým pokryvem těla z oblasti Liao-ning v Číně (především formace Yixian). Nejde však o blízce příbuzné druhy, zařaditelné například do jediné čeledi. V roce 1996 byl oznámen objev prvního dinosaura s primitivním pokryvem těla podobným srsti. Dostal jméno Sinosauropteryx prima, byl to malý teropod asi 1 metr dlouhý. Následovaly další nálezy a dnes víme již zhruba o 20 rodech neptačích dinosaurů s tímto tělesným pokryvem (v různém stadiu vývoje). U dalších 5 rodů bylo opeření prokázáno na kosterním aparátu nebo chemickou analýzou.

Význam opeření[editovat | editovat zdroj]

Dnes se zdá být jisté, že peří vzniklo u dravých celurosauridních teropodů primárně jako insulace (ochrana tělesné teploty), případně jako prostředek k prodlužování skoků (např. při lovu potravy) nebo z větve na větev při arboreálním způsobu života. Význam mělo také jako signalizační orgán. Peří u dnešních ptáků tak rozhodně nevzniklo primárně jako prostředek k letu. Schopnost letu je tedy vlastně až vývojovou exaptací (druhotnou adaptací).

Výčet druhů[editovat | editovat zdroj]

Zahrnuje pouze taxony s dochovaným (nikoliv jen předpokládaným) pernatým integumentem. Mnoho dinosauřích rodů se zachovalo bez tohoto synapomorfního znaku, opeření se však u nich předpokládá. Největším dinosaurem, který téměř s jistotou opeření měl, byl obří oviraptorid Gigantoraptor, popsaný v roce 2007.

Rod + rok popisu/objevu opeření[editovat | editovat zdroj]

  1. Avimimus* (1987)
  2. Sinosauropteryx (1996) – první prokazatelně "opeřený" neptačí dinosaurus
  3. Protarchaeopteryx (1997)
  4. Caudipteryx (1998)
  5. Rahonavis* (1998)
  6. Shuvuuia* (1998) - opeření prokázáno biochemicky
  7. Sinornithosaurus (1999)
  8. Beipiaosaurus (1999)
  9. Microraptor (2000)
  10. Nomingia* (2000)
  11. Epidendrosaurus (2002)
  12. Cryptovolans (2002)
  13. Scansoriopteryx (2002)
  14. (?)Psittacosaurus (2002) – keratinové "štětinky" na ocase
  15. Yixianosaurus (2003)
  16. Dilong (2004)
  17. Pedopenna (2005)
  18. Jinfengopteryx (2005)
  19. (?)Juravenator* (2006)
  20. Sinocalliopteryx (2007) – nejdelší opeřený dinosaurus (237 cm)
  21. Velociraptor* (2007)
  22. Similicaudipteryx* (2008)
  23. Epidexipteryx (2008)
  24. Anchiornis (2009)
  25. Tianyulong (2009) – první prokazatelně "opeřený" ptakopánvý dinosaurus
  26. Concavenator (2010)
  27. Xiaotingia (2011)
  28. Yutyrannus (2012)
  29. Sciurumimus (2012)
  30. Ornithomimus (2012)
  31. Eosinopteryx (2013)
  32. Citipati (2013: pygostyle)
  33. Conchoraptor (2013: pygostyle)
  34. Jianchangosaurus (2013)
  35. Kulindadromaeus (2014)

Podle některých studií by do této umělé skupiny patřili i známí "praptáci" rodu Archaeopteryx a Wellnhoferia. Dnes existuje předpoklad, že opeření bylo synapomorfií (sdíleným odvozeným znakem) mezi všemi celurosauřími teropody. V případě posledního rodu jde o prvního ptakopánvého dinosaura s prokázaným proto-peřím. U rodu Velociraptor bylo opeření prokázáno pouze druhotně na základě kostních struktur pro uchycení per (nebyly tedy objeveny přímo fosilizované otisky peří). U ostatních taxonů, označených symbolem "*" bylo opeření prokázáno nepřímo (tedy nikoliv jako otisk u fosílie, nýbrž chemicky či přítomností papil).

„Opeření“ u ptakopánvích[editovat | editovat zdroj]

Unikátním objeven byly podobné „štětinovité“ struktury tvořené kolagenem také u ptakopánvého dinosaura rodu Psittacosaurus. Na konci ocasu tohoto drobného spodnokřídového býložravce se nacházel jakýsi vějíř z kolagenních vláken, strukturou podobný peří teropodních dinosaurů. Zcela výjimečným objeven je pak především první "opeřený" ornitopod rodu Tianyulong, popsaný v roce 2009 z Číny. V roce 2014 jej pak doplnil objev rodu Kulindadromeus z Ruska.

Velikostní rekordman[editovat | editovat zdroj]

Zdaleka největším neptačím dinosaurem, u něhož bylo zatím opeření (resp. pernatý pokryv těla) zcela prokázáno, je čínský tyranosauroid Yutyrannus huali, popsaný v dubnu roku 2012. V dospělosti dosahoval délky až 9 metrů a hmotnosti přes 1,4 tuny. Předchozí "rekordman" Beipiaosaurus inexpectus byl nesrovnatelně menší, na délku měřil asi 2,2 metru a vážil jen několik desítek kilogramů.

Související články[editovat | editovat zdroj]

  • Archaeoraptor – padělaná fosílie údajného chybějícího článku mezi opeřenými dinosaury a ptáky

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2009/03/31/776571-jsou-ptaci-dinosauri/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]