František Filipovský (skladatel)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Filipovský
Narození9. března 1845
Rožmitál pod Třemšínem
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. října 1919 (ve věku 74 let)
Přelouč
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníhudební skladatel, flétnista a varhaník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Filipovský (9. března 1845 Rožmitál pod Třemšínem[1] – 11. října 1919 Přelouč) byl český flétnista, varhaník, hudební skladatel, sbormistr a pedagog, otec herce Františka Filipovského. Od roku 1872 působil jako regenschori a městský kapelník v Přelouči a výrazně přispěl ke kulturnímu povznesení města. Komponoval církevní hudbu a skladby pro slavnostní i jiné příležitosti (Tlukot slavičí, Slavnostní ouvertura na počest stoletých narozenin Fr. Palackého aj.)

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 9. března 1845 v Rožmitále jako syn krejčího Lukáše Filipovského.[1] Jeho otec náruživě sázel do loterie, snažil se vykládat sny a pomocí snářů z nich odvodit šťastná čísla. Výhra se ale nedostavila a své vášni obětoval celý výdělek.[2]

František Filipovský měl už jako dítě hudební nadání. V pěti letech začal hrát na harfu, kterou mu otec pořídil. Jeho prvními učiteli byl řídící místní školy Ferdinand Brož, který ho vyučoval základům hudby a hře na varhany, a učitel Novák, od něhož se vzdělával ve hře na housle a flétnu. Přesvědčili také otce, aby mu umožnil studovat na pražské varhanické škole.[2]

Pražské studium bylo pro Františka náročné, protože nemohl počítat téměř se žádnou finanční podporou z domova. Aby zahnal hlad, hrál po večerech s kapelami. To ale bylo v rozporu se školním řádem a když ani přes varování s touto činností nepřestal, byl ze školy vyloučen.[2]

Nucený odchod z prestižní školy byl pro mladého hudebníka velkou ranou. Protože neměl jinou možnost, vstoupil jako violista a první houslista do Mášova orchestru[p 1] a osm let s ním koncertoval po střední Evropě. Vydělal si přitom tolik, že mohl podporovat rodiče a ušetřit na budoucí studium. Po návratu do Prahy dokončil varhanickou školu a vstoupil do orchestru Prozatímního divadla.[2] Na toto angažmá vždy rád vzpomínal. Mimo jiné hrál na flétnu pod taktovkou Bedřicha Smetany při premiéře Prodané nevěsty a Dalibora.[3] Seznámil se i s mladým Antonínem Dvořákem.[2]

Pamětní desky otce a syna Filipovských v Přelouči

Roku 1872 byl v 27 letech přijat jako ředitel kůru (regenschori) v Přelouči.[2] Postupně se tam také stal městským a hasičským kapelníkem a učitelem hudby. Dirigoval i pěvecký sbor místní Občanské besedy.[4] Úzce přitom spolupracoval s městským správcem Janem Dítětem.[4][2][p 2] Městská hudba pod jeho vedením dosáhla dobré pověsti, takže byla zvána i na pražský Žofín a hovořilo se o ní jako o konkurentovi kolínského Františka Kmocha.[4] V tisku se například uváděly informace o jím vedené dobročinné taneční besedě (1875),[5] koncertu na podporu Ústřední matice školské (1882),[6] při svěcení praporu katolického vzdělávacího spolku (1894)[7] a na dětské národní slavnosti (1902).[8] K oslavám výročí Františka Palackého r. 1898 navíc složil Ouverturu.[9] V roce 1896 byl členem ustavujícího výboru nově zakládaného spolku ředitelů kůrů, kapelníků a varhaníků v Pardubicích.[10]

Na návštěvu k němu přijížděli slavní hudebníci, jako např. Jan Kubelík, Jaroslav Kocian, Ema Destinnová, Karel a Emil Burianovi.[4] Jeho sedmdesáté narozeniny (1915)[11][12] a stříbrná svatba (1916)[13] byly připomínány v celostátním tisku.

Zemřel 11. října 1919 v Přelouči.[14] Vděční občané umístili na jeho dům pamětní desku. Roku 1994 k ní přibyla další, připomínající syna – herce Františka Filipovského (1907–1993), který se v témže domě narodil.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Podle rožmitálského pamětníka a spisovatele Rudolfa Richarda Hofmeistera byl Filipovský jako skladatel neprůbojný a tvořil spíše pro vlastní potěšení, než pro uznání veřejnosti. Řadu svých prací nechal opisovat a provozovat, aniž by z nich měl honorář.[2] Roku 1883 pokáral časopis Dalibor mladé hudebníky z Domažlic za to, že zařadili do repertoáru (mimo jiné) Filipovského a nikoliv třeba Smetanu, Dvořáka, Bendla či Fibicha.[15]

K jeho známým skladbám patřily např.:[4]

  • Tlukot slavičí, uváděný i v cizině (Nachtigallenschlag), polka pro pikolu
  • směs národních písní Hudební květy
  • Rozhovor klarinetů s flétnou
  • Ouvertura na počest stých narozenin Františka Palackého
  • Dědečkův taneček, poslední skladba, uváděná až posmrtně[3]

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Dne 21. dubna 1891 se v Přelouči oženil s devatenáctiletou Annou Pavlínou Obstovou (1871–??), dcerou místního obchodníka narozenou v Mezilesí u Náchoda.[16] Z jejich dětí se proslavil divadelní, filmový a televizní herec František Filipovský[17] (1907–1993). Jeho dcera Pavlína Filipovská (* 1941) je herečka, zpěvačka a moderátorka; provdala se za hudebníka Petra Spáleného (* 1944). Jejich dcera, tj. skladatelova pravnučka Pavlína Wolfová (* 1971) pracuje jako novinářka a moderátorka.

Bratr Vilibald Filipovský[18] (1862–1921)[19] se usadil v Plzni, kde působil jako kapelník ostrostřeleckého sboru[20] a majitel hudební školy.[21] Jeho syn Oldřich Filipovský[22] (1890–1949) byl pianista, hudební spisovatel a redaktor.[23]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Více o Mášově orchestru viz např. MELIŠ, Emanuel Antonín. Průvodce hudební a divadelní. Praha: Mikuláš & Knapp, 1868. 148 s. Dostupné online. Kapitola Seznam pražských hudebníků a zpěváků, jednot hudebních atd, s. 44. 
  2. ↑ Jan Dítě (1818–1892) byl městský správce v Přelouči, iniciátor a organizátor rozsáhlé modernizace města v druhé polovině 19. století. Viz např. KOČOVÁ, Kateřina. Hrob Jana Dítěte v Přelouči (2003) (www.payne.cz)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b SOA Praha, Matrika narozených Starý Rožmitál 14, s. 87
  2. ↑ a b c d e f g h HOFMEISTER, Rudolf Richard. Skladatel. Národní politika. 1931-04-12, roč. 49, čís. 101, s. 1 (příloha). Dostupné online [cit. 2020-05-09]. 
  3. ↑ a b Východ. 1919-11-29, roč. 2, čís. 87, s. 4. Dostupné online [cit. 2020-05-08].  (Dostupné pouze v prostorách NK ČR; útržky se zobrazí po postupném zadání hesel kapela, Dvořákem, ředitele, Filipovského a Filipovský do vyhledávání na příslušné straně.)
  4. ↑ a b c d e f HOLLMANN, František. Přeloučský regenschori František Filipovský starší. Klub přátel Pardubicka, 13.07.2018
  5. ↑ Omladina v Přelouči. Národní listy. 1875-05-27, roč. 15, čís. 144, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-05-09]. 
  6. ↑ Ve prospěch Ústřední Matice školské. Národní listy. 1882-03-18, roč. 22, čís. 76, s. 5. Dostupné online [cit. 2020-05-09]. 
  7. ↑ Z Přelouče. Práce. 1894-09-30, roč. 4, čís. 40, s. 5. Dostupné online [cit. 2020-05-09]. 
  8. ↑ Slavnosti. Národní listy. 1902-08-23, roč. 42, čís. 232, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-05-09]. 
  9. ↑ Z Přelouče. Národní listy. 1898-06-24, roč. 38, čís. 172, s. 5. Dostupné online [cit. 2020-05-09]. 
  10. ↑ Činnost našich spolkův a ruch náš hudební. Pardubice. Dalibor. 1896-05-30, roč. 18, čís. 26, s. 199. Dostupné online [cit. 2020-05-09]. 
  11. ↑ Sedmdesáté narozeniny. Venkov. 1915-06-05, roč. 10, čís. 135, s. 13. Dostupné online [cit. 2020-05-09]. 
  12. ↑ Sedmdesáté narozeniny. Národní politika. 1915-06-04, roč. 33, čís. 153, s. 1 (příloha). Dostupné online [cit. 2020-05-09]. 
  13. ↑ Stříbrná svatba. Národní politika. 1916-04-23, roč. 34, čís. 113, s. 10. Dostupné online [cit. 2020-05-09]. 
  14. ↑ Úmrtí. Večer. 1919-10-13, roč. 6, čís. 233, s. 4. Dostupné online [cit. 2020-05-09]. 
  15. ↑ Klub mladých hudebníků v Domažlicích. Dalibor. 1883-08-07, roč. 5, čís. 29–31, s. 297. Dostupné online [cit. 2020-05-09]. 
  16. ↑ SOA Zámrsk, Matrika oddaných Přelouč 1865-1894, sign. 4497, ukn 7862, s. 173
  17. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených Přelouč 1888-1909, sign. 6522, ukn 7845, s. 341
  18. ↑ SOA Praha, Matrika narozených Starý Rožmitál 29, s. 20.
  19. ↑ SOA Plzeň, Matrika zemřelých Plzeň 107, s. 191
  20. ↑ V. Filipovský. Plzeňské listy. 1898-12-17, roč. 1898, čís. 150, s. 9. Dostupné online [cit. 2020-05-09]. 
  21. ↑ Z hudebních kruhů. Plzeňské listy. 1903-09-18, roč. 1903, čís. 211, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-05-09]. 
  22. ↑ SOA Plzeň, Matrika narozených Plzeň 068, s. 441
  23. ↑ Oldřich Filipovský Archivováno 9. 6. 2020 na Wayback Machine. v kartotéce Jaroslava Kunce

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Filipovský_(skladatel)&oldid=21985922“