Bad Schandau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bad Schandau
Bad Schandau 2.jpg
Bad Schandau – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 146 m n. m.
stát: Německo Německo
Spolková země: Sasko Sasko
Bad Schandau na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 46,77 km²
počet obyvatel: 4009 (2011)
hustota zalidnění: 86 obyv. / km²
správa
starosta: Andreas Eggert
oficiální web: http://www.bad-schandau.de
telefonní předvolba: 035022
PSČ: 01812–01814

Bad Schandau (česky: Žandov nebo řidčeji Žandava či Šandov[1]) je malé lázeňské městečko v Německu, v Saském Švýcarsku. Leží při českých hranicích na řece Labi asi 35 km jihovýchodně od Drážďan a má přes 4000 obyvatel (2011). Město spadá do zemského okresu Saské Švýcarsko-Východní Krušnohoří, jehož centrem je Pirna.

„Siebenbrüderhäuser“ v Postelwitz
Centrum Bad Schandau
Kostel Sv. Jana

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

Město se skládá ze staré městské zástavby Schandau a 8 místních částí – Krippen, Neuporschdorf, Porschdorf, Postelwitz, Prossen, Schmilka, Ostrau a Waltersdorf.

Krippen[editovat | editovat zdroj]

Krippen leží jako jediná místní část Bad Schandau na levém břehu Labe. V 19. století zde působil Friedrich Gottlob Keller, vynálezce broušení dřeva pro výrobu papíru, kterému je zde věnováno muzeum.

Postelwitz[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o dvoukilometrovou řadu domů, která je natěsnána u skalního svahu, podél Labe, směrem k hranicím ČR. Původní slovanské osídlení rybářů, stavitelů lodí a pracovníků kamenolomu je zmíněno již k roku 1446. Kovárna na výrobu kotev zde působila až do roku 1968. Kamenolomy fungovaly od druhé poloviny 16. století do roku 1907. Zachované hrázděné domy č. 55-67, "Siebenbrüderhäuser" – "Domy sedmi bratrů", vznikly dle pověsti tak, že jeden rybář nechal pro každého syna postavit jeden dům. Jeho vlastní dům předčil svými rozměry ale všechny ostatní. 1.1.1934 byla obec včleněna do Bad Schandau. V roce 2009 čítal Postelwitz 282 obyvatel.

Ostrau[editovat | editovat zdroj]

Ostrau leží 130 metrů nad Labem, čili 245 metrů nad mořem. Se Schandau je Ostrau přímo spojeno od roku 1904 elektrickým výtahem, který byl vystavěn na popud hoteliéra Rudolfa Sendiga, jenž celý projekt i financoval. Městskou část ztělesnují především staré hrázděné statky, penziony, prázdninové ubytovny, vily, hostince, rodinné domky a moderní lázně. Se svými 100 obyvateli byla obec na "své" exponované výšině do konce 19. století pozoruhodným odloučeným celkem. Právě tato poloha vedla k myšlence zřídit výtah, ovšem s výhledem na vybudování exkluzivního turistického centra se sportovišti a letištěm. Nakonec došlo ale jen k výstavbě výše zmíněného výtahu a několika dřevěných vil ve skandinávském stylu. K roku 2007 mělo Ostrau 541 obyvatel.

Schmilka[editovat | editovat zdroj]

Mlýn ve Schmilce

Schmilka leží zhruba 6,5 km od centra Bad Schandau, v nadmořské výšce 117 metrů, přímo na hranicích s Českou republikou. Jde o východisko turistických tras do NP Saské Švýcarsko, především do pískovcových skal Schrammstein a Rauchenstein a také na vrchol hory Velký Winterberg (Großer Winterberg). V obci se nachází řada hrázděných domů s nádhernými malovanými fasádami. V roce 2009 měla Schmilka 137 obyvatel. Prochází tudy silnice B172 směrem do Pirny a do Drážďan. Na levém břehu Labe, kam se lze přes řeku dostat přívozem, je železniční zastávka Schmilka-Hirschmühle. Podél trati a Labe je vybudována cyklistická stezka, vedoucí z ČR do Pirny a dál na sever.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V první polovině 14. století získali němečtí kolonisté od vrchnosti z panství Hohnstein labské louky mezi Rathmannsdorfem a Postelwitzem a založili zde obchodní centrum. Písemně bylo Schandau poprvé zmíněno roku 1445 a obdrželo díky své důležité poloze na Labi statut města (1467). Přibližně od roku 1800 je město lázněmi a tím i vyhledávaným letoviskem. V roce 1877 zde byl postaven most. Roku 1920 byl městu udělen úřední titul "Bad" – lázně, jenž je dodnes používán v názvu.

Bad Schandau je od roku 1898 nejmenší německé město s vlastním tramvajovým provozem, který je vyhledávanou turistickou atrakcí.

Město bylo těžce postiženo povodněmi v letech 1845, 2002 a 2006. V roce 2002 se pohybovala hladina Labe 9,78 metru nad normálem. Roku 1845 to bylo dokonce 9,82 metru.

1. ledna 2000 vytvořily Bad Schandau, Porschdorf, Rathmannsdorf a Reinhardtsdorf-Schöna společný správní celek.

1. ledna 2012 byly do města začleněny obce Porschdorf s místními částmi Neuporschdorf, Waltersdorf a Prossen.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • hotely z doby německého císařství (1871–1918) na břehu Labe
  • evangelický Kostel Sv. Jana s osmibokou věží (St.-Johanniskirche) – dokončen roku 1679, barokní kopuly obdržela věž roku 1711 po městském požáru, vnitřní podoba kostela s dřevěným kazetovým stropem, jednopatrovou emporou a barevnými okny v prostoru oltáře je výsledkem rozsáhlé přestavby z let 1876/77, velmi cenný je dvoupatrový renesanční oltář z pískovce, který nejprve stál v letech 1760–1902 v Kostele Sv. Anny v Drážďanech
  • radnice (1863) s renesančními stavbami v okolí a Sendigovou kašnou (1896)
  • výtah do Ostrau – 50 metrů vysoká konstrukce, vystavěná v letech 1904–1905, od r. 1954 kulturní památka, u turistů velmi oblíben kvůli výhledům na Saské Švýcarsko
  • Ostrauská plošina – oblast Ostrau nad Schandau, nabízející turistům vyhlídku na Falkenstein a Schrammsteine

Muzea[editovat | editovat zdroj]

  • Městská galerie (Stadtgalerie)
  • Vlastivědné muzeum (Heimatmuseum)
  • Centrum národního parku (Nationalparkzentrum)
  • Muzeum Friedricha Gottloba Kellera v Krippenu (Friedrich Gottlob Keller-Museum)

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Na levém břehu leží železniční trať Děčín–Drážďany. Nádraží Bad Schandau bylo v letech 2008–2011 kompletně zrekonstruováno. Staví zde vlaky EuroCity (trasa Praha-Berlín). V blízkosti nádraží se nalézá i nádraží autobusové. V rámci regionální dopravy je možné dojet S-Bahnem do Drážďan a dále do Míšně či osobním vlakem do Sebnitzu nebo do Děčína. V Bad Schandau a okolí je k dispozici rovněž řada přívozů. Autem lze do města dojet po silnici ze Hřenska.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Žandov. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1908. Dostupné online. S. 756.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]