Pokratický potok
| Pokratický potok | |
 Pokratický potok při průtoku Pokraticemi |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Délka toku | 7,2 km |
| Plocha povodí | 19,3 km² |
| Průměrný průtok | u ústí ~0,3 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-13-05-002 |
| Pramen | |
| Nový Dvůr 50° 35′ 1″ s. š., 14° 8′ 39,6″ v. d. ~584 m n. m. |
|
| Ústí | |
| do Labe v Litoměřicích 50° 31′ 51,6″ s. š., 14° 7′ 58,2″ v. d. 143 m n. m. |
|
| Protéká | |
 Česko (Ústecký kraj – Lbín, Pokratice, Litoměřice) |
|
| Úmoří, povodí | |
| Severní moře, Labe | |
Pokratický potok je pravostranný přítok řeky Labe, který odvodňuje malé území na jižním úpatí Českého středohoří v okrese Litoměřice. Délka toku od pramene k ústí činí 7,2 km. Jde o vodoteč 2. řádu.
Popis toku [editovat]
Pokratický potok pramení při samém okraji Českého středohoří na jižním úpatí Dlouhého vrchu v nadmořské výšce přes 580 metrů nedaleko Nového Dvora. Východně od obce Lbín do něho přitéká několik pravostranných bezejmenných toků. Poté protéká mezi obcemi Skalice a Mentaurov stále na jih, směrem k chráněnému území Bílé stráně. Potok zde tvoří převážně opuka a čedič. Dnes v této části podél toku vede turisticky značená cesta hojně navštěvována výletníky z nedalekých Litoměřic. V 16. století se zde pokoušeli zdejší obyvatele najít zlato, ale bez úspěchu. Od potoka směrem na Bílou stráň dochází k sekundární sukcesi území, jedná se o celý dolní tok Pokratického potoka, která zarůstá převážně jasanem a topolem osikou. Brzy na jaře roste v této části toku květena typická pro lužní les jako je jaterník podléška, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, violka vonná a prvosenka jarní. Tok zde také využívají rybáři jako chovný k pěstování malých plodů, kteří k těmto účelům využívají i Pokratický rybník, kterým potok protéká směrem k bývalé obci Pokratice po níž potok získal svůj název a která je dnes součástí Litoměřic. Zde v minulosti stávalo několik mlýnů, dnes již zaniklých a nebo využívaných k rekreačním účelům. Potok se zde dostává do zděného koryta vystavěném v 30. letech 20. století poté, co způsobil značné povodňové škody v roce 1929. Tok dále protéká panelovým sídlištěm, poblíž železničního nádraží protéká pod rušnou křižovatkou pod pokratickými závorami a o kus níže vtéká do potrubí a je veden pod starou části Litoměřic a potrubí ho dovede až k ústí, kde se stává nedaleko Střeleckého ostrova[1] pravostranným přítokem Labe.
