Brzina (řeka)
| Brzina | |
|---|---|
 Brzina u Smetákova mlýna | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 27,3 km |
| Plocha povodí | 141,0 km² |
| Průměrný průtok | 0,45 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-08-05-026 |
| Pramen | |
| jihovýchodně od Hrazan 49°30′40″ s. š., 14°20′41″ v. d. 541 m n. m. | |
| Ústí | |
| Vodní nádrž Slapy 49°40′39″ s. š., 14°17′19,7″ v. d. 271 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Jihočeský kraj, Středočeský kraj - Petrovice) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brzina (v místním nářečí Brsina) je říčka tekoucí převážně ve Středočeském kraji. Délka toku činí 27,3 km. Plocha povodí měří 141,0 km².[1] Název je pravděpodobně odvozen od staročeského slovesa "brziti", tj. spěchati.[2]
Průběh toku[editovat | editovat zdroj]
Pramení jihovýchodně od Hrazánek, na svazích západních výběžků Čertovy hrbatiny (viz Votická vrchovina), v nadmořské výšce 541 m; její nejvydatnější přítoky Varovský potok pak ve výšce 625 m n. m. a Počepický potok 638 m n. m. Její tok se vine severozápadním směrem oblastí přírodního parku Petrovicko, katastry obcí Petrovice, Krásná Hora a Svatý Jan. Pod Petrovicemi obtéká a odvodňuje menší krasovou oblast, tzv. Týnčanský kras, s Divišovou jeskyní.[3]
Na svém středním toku protéká říčka hlubokým údolím, na jehož dně vytváří četné meandry a hluboké tůně, zaříznuté do říční nivy; koryto je zde modelováno častými záplavami, vyvrácenými stromy a naplaveným materiálem. V hlubokých hliněných profilech místy hnízdí ledňáček říční. Střední a dolní část řeky včetně částí přítoků je vyhlášena jako pstruhový revír.
Níže po proudu nabírá Brzina na nepropustném skalnatém podloží značný spád a nedaleko Zrůbku ústí jako pravostranný přítok do řeky Vltavy. Původní soutok je proměněn v dlouhý vltavský záliv vzedmutím vodní nádrže Slapy.
Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]
Zleva[editovat | editovat zdroj]
- Předbořický potok ústící do Brziny u Červeného mlýna
- Hostomský potok vytékající z rybníka ve Vrbici, ústící ve Vleticích
- Selný potok (též zvaný Selňátko) tekoucí od Krásné Hory, ústí u Chadimova mlýna v osadě Brzina
- potok Jezvinka
Zprava[editovat | editovat zdroj]
- Největším přítokem na horním toku je 7 km dlouhý Varovský potok, pramenící na svazích Čertovy hrbatiny, pod Obděnicemi tvořící PP Horní a Dolní obděnický rybník.
- Nejvýznamnějším přítokem Brziny vůbec je Počepický potok (nazývaný též Svrchnice; délka 13,3 km, průměrný průtok v Počepicích 0,11 m³/s[4]). Pramení v Čertově hrbatině nad osadou Setěkovy, v Nechvalicích a Počepicích plní svou vodou četné rybníky. Do Brziny ústí v nadmořské výšce 359 m n. m. pod Vleticemi. Poblíž Bláhovy Lhoty se na něm nachází památkově chráněný roubený mlýn.
- Velký potok
- Hradilský potok odvodňující lesy kolem Svatého Jana, Medné a Skrýšova
- Podlipský potok
Hospodářské a kulturní souvislosti[editovat | editovat zdroj]
Údolí Brziny bylo osídleno již v pohanských dobách, o čemž svědčí objevená pohřebiště, např. u Červeného mlýna (nálezy mohyl z doby bronzové[2]), u Hrachova a Zrubku. Na potoce se ve středověku rýžovalo zlato; v údolí poblíž Týnčan byly nalezeny škvárovité kameny, které dokládají i zdejší tavení zlata v jednoduchých kadlubech.[5]
Vzhledem k značnému spádu a síle proudu poháněl vodní tok Brziny v minulosti mnoho mlýnů, z nichž nejznámější jsou například mlýn Červený, Kunclův, Kučerův, Stehlíkův nebo Smetákův. V něm v letech 1963–1996 žil a tvořil akademický malíř Ota Janeček. V jeho mlýnici byla také natáčena známá úsměvná scéna z filmu Na samotě u lesa (rež. J. Menzel, 1976), kdy L. Smoljak vypráví historku o hastrmanovi za hluku mlýnských strojů.[6] Počet vodních mlýnů na Brzině a jejích přítocích počátkem 20. století přesahoval tři desítky.[7] Většina jejich budov je dodnes zachována, slouží však již jen rekreačním či turistickým účelům.
Vodní režim[editovat | editovat zdroj]
Vodní režim Brziny se vyznačuje silným kolísáním průtoku, s maximy v jarních měsících v době tání sněhu na svazích Čertovy hrbatiny, odkud sbírá většinu svojí vody. V létě bývá průtok naopak velmi nízký. Při rozvodnění dosahuje její tok značné prudkosti, s níž vyvrací stromy a silně modeluje okolní terén včetně přiléhajících pozemních komunikací. Poslední taková povodeň proběhla v červnu 2013 (viz odkaz).[8]
Průměrný průtok u ústí činí 0,45 m³/s; průtoky Q5=20 m³/s, Q10=28 m³/s a Q50=59 m³/s; stoletá voda odpovídá průtoku 80 m³/s.[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2015-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ a b HABART, Čeněk. Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, I. díl. [s.l.]: [s.n.] S. 276.
- ↑ PECHAČOVÁ, Blanka. Kameny a skály Sedlčanska. Údolí Brziny. 1. vyd. Praha, Radeč: [s.n.], 2014. 124 s. ISBN 978-80-260-7067-2. S. 66.
- ↑ Obec Počepice: povod̥nový plán [online]. [cit. 2016-01-09]. Dostupné online.
- ↑ HABART, Čeněk. Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, I. díl. [s.l.]: [s.n.] S. 134.
- ↑ Smetákův mlýn [online]. [cit. 2015-11-12]. Dostupné online.
- ↑ HABART, Čeněk. Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, I. díl. [s.l.]: [s.n.] S. 216.
- ↑ Brzina po povodni: Agentura ochrany přírody a krajiny, střední Čechy [online]. [cit. 2015-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 69.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brzina na Wikimedia Commons - Vodácké informace na stránkách raft.cz včetně kilometráže
- Vodní mlýny na Sedlčansku Archivováno 26. 1. 2016 na Wayback Machine. a na Petrovicku
- Hrachov – aktuální vodní stav Archivováno 23. 1. 2015 na Wayback Machine.
