Dívčí kámen
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dívčí kámen (Maidstein, Menštejn, lidově též Dívčák) byl impozantní rožmberský hrad, který stával na skalnatém ostrohu nad soutokem Křemžského potoka a Vltavy. Zůstala z něj rozsáhlá zřícenina, zaujímající nejjihovýchodnější výběžek katastru městyse Křemže mezi levými břehy obou toků. Současně se jedná i o stejnojmenný název přírodní rezervace, která se kolem zříceniny hradu rozkládá.
Obsah |
[editovat] Historie hradu
Strategicky důležité skalnaté návrší kontrolující tok Vltavy i stezky kolem řeky bylo osídleno již odpradávna. Archeologický výzkum prokázal existenci rozsáhlého hradiště již v 15. století př. Kr. a posléze dalšího významného hradiště v době halštatské (6.–7. století př. Kr.) Menší rožmberská pevnůstka zde prokazatelně stála již ve 13. století.
V roce 1349 vydal Karel IV., král český a císař římský na žádost Rožmberků listinu (dodnes se dochovala), v níž jim povoluje vystavit na dané lokalitě hrad. Jošt, Petr a Oldřich I. z Rožmberka zde následně vybudovali jeden z největších a nejmocnějších rožmberských hradů. Stavba probíhala v letech 1350 – 1384, nicméně jádro hradu bylo dobudováno již v roce 1360, kdy hrad dostal prvního purkrabího.
Roku 1394 na tomto hradě Jindřich III. z Rožmberka krátce věznil krále Václava IV. V roce 1420 dostal hrad příležitost osvědčit své kvality, když jej pří svém tažení proti Oldřichovi II. z Rožmberka oblehl Jan Žižka. Pobořil sice latrán a některé další části hradeb, ale jádro hradu urputně bráněné Vilémem z Potštejna dobít nedokázal. Vrcholného významu dosáhl hrad v letech 1451–1461, kdy v něm přebýval Oldřich II. z Rožmberka (zemřel 1462). Po jeho smrti význam hradu upadal (v roce 1470 byl již jen strážním hradem se stálou posádkou 24 střelců). V roce 1506 byl z rozhodnutí Petra V. z Rožmberka opuštěn a cca od roku 1540 se o něm mluví již jako o zřícenině.
[editovat] Konstrukce hradu
Dívčí kámen byl jeden z největších a nejmocnějších Rožmberských hradů. Jeho jádro bylo dvoupalácové (vnější zeď se dochovala až do 3. patra), v uspořádání typickém pro 14. století. Dále zde bylo předhradí s mohutnou okrouhlou věží (věž zanikla, hradby se zachovaly). Krom toho zde bylo ještě rozsáhlé přídatné opevnění (tzv. podhradí – latrán) s předvalem v uspořádání typickém pro velké rožmberské hrady (zaniklo). To vše ještě obklopoval příkop s padacím mostem. Dále už pracovala příroda - konkrétně strmé skály, na nichž byl hrad vystavěn.
[editovat] Ochrana přírody
Vyjma areálu hradu je chráněná i oblast skalního ostrohu nad soutokem řeky Vltavy a Kremžského potoka. Důvodem ochrany je reliktní borový les.[1]
[editovat] Omezení přístupu
Zřícenina byla dříve volně přístupná. Nový majitel v roce 2006 začal vybírat vstupné, omezovat pohyb po lokalitě a zavedl otevírací hodiny (především zakázal populární možnost na místě v noci přespávat).
