Zdrhovadlo

Animace fungování zipu, kdy jedna strana zapadá do druhé.

Rozepnutý zip

Tento článek pojednává o součásti oděvů, kabelek a bot. O počítačové kompresi pojednává článek ZIP (souborový formát).

Zip či zdrhovadlo je zařízení sloužící ke spojování dvou částí dohromady. Je nejčastěji využíván na oděvech, ale má mnohé další využití (na batozích, kufrech, sportovním vybavení a u pomůcek pro kempování.

Zip se skládá ze tří částí - jezdce a dvou ozubených pásů, které do sebe zapadají. Každý z pásů je složen z řady speciálních zubů, které jsou na konci zahnuté, což umožňuje jejich větší soudržnost a tedy pevnost.

Historie

Předchůdce moderního zipu byl patentován jako an Automatic, Continuous Clothing Closure ve Spojených státech Amerických v roce 1851 Eliasem Howem, nejednalo se ale o vynález pro praktické využití, a proto nebyl nikdy uveden do prodeje. Whitcomb L. Judson si nechal patentovat podobné zařízení známé jako Clasp Locker pro rychlejší zapínání bot (1891). Vynález začal být vyráběn jeho firmou Universal Fastener company. Skutečný moderní zip se na světě objevil v roce 1913 (patentován 1917) a jeho tvůrcem se stal Gideon Sundback – Švéd, který emigroval do Kanady.

Přenesené aplikace

Metoda zipu je přenesená aplikace mechanického zdrhovadla do prostředí silniční dopravy, která je používána v případech, kdy se dva jízdní pruhy na nějaké pozemní komunikaci z jakéhokoliv důvodu zužují pouze na jeden jízdní pruh. Vozidla v tomto případě najíždějí do volného jízdního pruhu střídavě jeden zprava a jeden zleva, což připomíná právě běžné mechanické zdrhovadlo.