Mistrovství světa silničních motocyklů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mistrovství světa silničních motocyklů
Aktuální ročník:
Mistrovství světa silničních motocyklů 2015
Moto Gp logo.svg
Oficiální logo
Sport motocykly
Založeno 1949
Vlastník Dorna Sports
Ředitel Carmelo Ezpeleta (Dorna)
Prezident Vito Ippolito (FIM)
Poslední vítěz Španělsko Marc Márquez (MotoGP)
Španělsko Esteve Rabat (Moto2)
Španělsko Álex Márquez (Moto3)
Nejvíce titulů Itálie Giacomo Agostini (15)
TV partneři Nova Sport
Zakladatel FIM
Web motogp.com

Mistrovství světa silničních motocyklů („MotoGP“) je nejprestižnější seriál motocyklových závodů. Již tradičně je rozdělen do několika kategorií, dnes jsou to třídy Moto3, Moto2 a MotoGP. Poslední jmenovaná třída je pokládána za vrchol motocyklového sportu, jakýsi motocyklový ekvivalent Formule 1. Dnes je podle ní pojmenován i celý šampionát, ačkoli se jedná spíše o marketingové označení vlastníka komerčních práv Dorna Sports. Oficiální název, který používá Mezinárodní motocyklová federace (FIM), zní "FIM Road Racing World Championship Grand Prix". Jednotlivé závody jsou označovány jako "Grand Prix" (velká cena).

Motocykly, na kterých zde jezdci závodí, se nevyrábí sériově, ačkoli dnes již mají některé součásti, které ze sériových motocyklů vycházejí – např. motory.

Jedná se o nejstarší motoristické mistrovství světa, první ročník se konal již v roce 1949 (mistrovství světa formule 1 bylo založeno o rok později). Žádný z českých jezdců toto mistrovství nikdy nevyhrál, ale za nejúspěšnější jezdce mohou být považováni František Šťastný, Gustav Havel, Bohumil Staša a Stanislav Malina (50.–70. léta).[1] Současnými českými účastníky jsou Karel Abraham (třída MotoGP), Jakub Kornfeil a Karel Hanika (oba Moto3).

V rámci MotoGP se jede i závod Grand Prix ČR.

Přehled[editovat | editovat zdroj]

MotoGP v Brně

Každá sezona se skládá ze série závodů na uzavřených závodních okruzích. Dříve převažovaly dočasné přírodní a městské okruhy, včetně slavné Tourist Trophy na ostrově Man, ale již od konce 80. let se jezdí výhradně na relativně bezpečných specializovaných automotodromech. Závody se konají převážně v neděli, až na tradiční nizozemskou velkou cenu "Dutch TT" na okruhu v Assenu, která se jezdí v sobotu.

Motocykly jsou rozděleny do několika kategorií podle objemu motoru. Od první sezony v roce 1949 až do roku 2002 byly všechny třídy včetně sajdkár otevřeny dvoudobým (dvoutaktním) i čtyřdobým (čtyřtaktním) motocyklům. Celá padesátá léta a většinu šedesátých dominovaly čtyřdobé motory. V šedesátých letech se dvoudobé motory začaly dostávat do nižších kubatur. V sedmdesátých letech dvoudobé motory kompletně nahradily čtyřdobé. Roku 1979 se Honda pokusila o návrat čtyřdobých motorů do hlavní kategorie, ale projekt NR500 selhal.

Na prahu 21. století, v roce 2002, pak přišla revoluce v podobě první výhradně čtyřtaktní třídy nazvané MotoGP, která měla nahradit kategorii motocyklů o objemu do 500 cm³, ačkoli ty ještě mohly jednu sezonu (2002) závodit současně s motocykly MotoGP. V roce 2010 následovalo zavedení třídy Moto2, která nahradila kategorii motocyklů o objemu do 250 cm³ a konečně o dva roky později (2012) byla zavedena i třída Moto3, která nahradila motocykly o objemu do 125 cm³.

Tím byla transformace šampionátu na výhradně čtyřtaktní dovršena.

Postupně tedy existovaly tyto třídy: dvoutaktní i čtyřtaktní motocykly o objemu do 50 cm³, 80 cm³, 125 cm³, 250 cm³, 350 cm³ a 500 cm³. Výhradně čtyřtaktní třída MotoGP pak v roce 2002 začínala s max. povoleným objemem 990 cm³, který byl pro sezonu 2007 snížen na 800 cm³, aby byl v roce 2012 opět navýšen, tentokrát na rovných 1000 cm³. Motocykly už ale v rámci úspor nejsou tak extrémními prototypy jako byly v dřívějších letech. Další výhradně čtyřtaktní třídy Moto2 a Moto3 pak mají max. povolený objem 600 cm³, resp. 250 cm³.

Sajdkáry začínaly s max. povoleným objemem motoru 600 cm³, ale po dvou letech byl tento limit snížen na 500 cm³. Po sezoně 1996 byly sajdkáry jako součást mistrovství světa silničních motocyklů zrušeny, ale dodnes se jejich závody konají v rámci samostatného šampionátu Superside.

Přehled tříd[editovat | editovat zdroj]

Toto je přehled historického vývoje jednotlivých tříd mistrovství světa silničních motocyklů.

* 1951–1960 1961–1970 1971–1980 1981–1990 1991–2000 2001–2010 2011–
50 cm³ 1962–1983
80 cm³ 1984–1989
125 cm³ 1949–2011
Moto3 2012–
250 cm³ 1949–2009
Moto2 2010–
350 cm³ 1949–1982
500 cm³ 1949–2001
MotoGP 2002–
Sidecar 1949–1996
  • vývoj třídy MotoGP:
    • 2002–2006: čtyřdobé motory o objemu do 990 cm³
    • 2007–2011: čtyřdobé motory o objemu do 800 cm³
    • 2012–dnes: max. čtyřválcové čtyřdobé motory o objemu do 1000 cm³

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Toto jsou současné technické specifikace jednotlivých tříd mistrovství světa silničních motocyklů.

Moto3 Moto2 MotoGP
Konfigurace
motoru
jednoválec řadový čtyřválec vidlicový dvouválec (V-twin),
vidlicový čtřyválec (V-4),
řadový čtyřválec (i-4, inline-four)
Max. objem 250 cm³ 600 cm³ 1000 cm³
Cykly čtyřdobý motor
Ventily čtyři ventily 16 ventilů (16v)
Rozvody DOHC, čtyři ventily na válec
Palivo bezolovnaté, 100 oktanů
Dodávání paliva vstřikování
Sání atmosférické
Max. výkon cca 40 kW (54 hp) cca 100 kW (135 hp) cca 180 kW (245 hp)
Mazání olejová vana
Max. otáčky 17500 až 18000 ot/min
Max. rychlost[2] > 230 km/h > 285 km/h > 345 km/h
Chlazení samostatná vodní pumpa
Pneumatiky Dunlop Bridgestone
  • třída Moto2 používá jednotné motory, jejich dodavatelem je Honda - motor vychází ze silničního motocyklu CBR600RR
  • pneumatiky jsou jednotné
  • třída MotoGP bude od roku 2016 používat jednotné pneumatiky Michelin.

Okruhy[editovat | editovat zdroj]

Státy ve kterých se koná MotoGP (zeleně) a státy, kde se mistrovství konalo v minulosti (červeně)

Přehled okruhů[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam okruhů mistrovství světa silničních motocyklů.

Kalendář 2015[editovat | editovat zdroj]

Toto jsou okruhy, které jsou součástí kalendáře MotoGP v roce 2015.[3] Je naplánováno celkem 18 velkých cen.

# Datum Země Okruh Poznámka
1 29. března Katar Katar Losail International Circuit noční závod
2 12. dubna Spojené státy americké USA Circuit of the Americas
3 19. dubna Argentina Argentina Autódromo Termas de Rio Hondo
4 3. května Španělsko Španělsko Circuito de Jerez
5 17. května Francie Francie Le Mans Circuit
6 31. května Itálie Itálie Mugello Circuit
7 14. června Španělsko Španělsko Circuit de Catalunya
8 27. června Nizozemsko Nizozemsko TT Circuit Assen sobotní závod
9 12. července Německo Německo Sachsenring
10 9. srpna Spojené státy americké USA Indianapolis Motor Speedway
11 16. srpna Česká republika Česká republika Masarykův okruh
12 30. srpna Spojené království Spojené království Silverstone
13 13. září San Marino San Marino Misano World Circuit Marco Simoncelli
14 27. září Španělsko Španělsko Motorland Aragon
15 11. října JaponskoJaponsko Japonsko Twin Ring Motegi
16 18. října AustrálieAustrálie Austrálie Phillip Island Grand Prix Circuit
17 25. října MalajsieMalajsie Malajsie Sepang International Circuit
18 8. listopadu Španělsko Španělsko Circuit Ricardo Tormo

Jezdci[editovat | editovat zdroj]

Mistři světa[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam mistrů světa silničních motocyklů.

Bodování závodů[editovat | editovat zdroj]

Bodování je stejné pro všechny kategorie.

Pozice 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15
Body 25 20 16 13 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grand Prix motorcycle racing na anglické Wikipedii.

  1. Stanislav Malina
  2. Top speed comparison at Mugello [online]. Crash.net, 2012-07-13, [cit. 2013-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Calendar [online]. MotoGP.com, [cit. 2015-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]