Anja Pärsonová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anja Pärson
Anja Pärson
Přezdívka Beda
Datum narození 25. dubna 1981 (33 let)
Místo narození Tärnaby, Švédsko
Národnost Švédsko Švédsko
Výška 170 cm
Váha 81 kg
Sportovní informace
Klub Tärna IK Fjällvinden
Disciplína alpské lyžování
Značka lyží Salomon, Head
Ukončení kariéry 15. 3. 2012
Světový pohár
Debut 15. 3. 1998
Počet výher 42
Medailový zisk
Olympijské hry 1 - 1 - 4
Mistrovství světa 7 - 2 - 4
Poslední aktualizace: 20. 3. 2014


Přehled medailí
Vlajka olympijských her Olympijské hry
bronz ZOH 2002 slalom
stříbro ZOH 2002 obří slalom
zlato ZOH 2006 slalom
bronz ZOH 2006 kombinace
bronz ZOH 2006 sjezd
bronz ZOH 2010 kombinace
Mistrovství světa
zlato MS 2001 Slalom
zlato MS 2003 Obří slalom
zlato MS 2005 Obří slalom
zlato MS 2005 Superobří slalom
zlato MS 2007 Sjezd
zlato MS 2007 Kombinace
zlato MS 2007 Superobří slalom
stříbro MS 2005 Kombinace
stříbro MS 2007 Soutěž družstev
bronz MS 2001 Obří slalom
bronz MS 2007 Slalom
bronz MS 2011 superkombinace
bronz MS 2011 soutěž družstev

Anja Sofia Tess Pärsonová (švédsky:Anja Sofia Tess Pärson, * 25. dubna 1981 v Tärnaby) je švédsko-sámská bývalá lyžařka. Je olympijská vítězka a desetinásobná mistryně světa. V roce 2007 se stala první sjezdařkou, která vybojovala titul mistryně světa ve všech pěti disciplínách; více medailí z MS než Pärsonová má pouze Němka Christl Cranzová, ve Světovém poháru jí s 42 triumfy patří páté místo v historii.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

K závodnímu lyžování jí přivedl její otec Anders Pärson, který byl také jejím trenérem. Závodila za klub z města Tärnaby, odkud pocházel i legendární slalomář Ingemar Stenmark.

Zpočátku se specializovala výhradně na točivé disciplíny. Slalom světového poháru poprvé vyhrála v roce 1998 v americkém středisku Mammoth Mountain, hned v první sezóně ve světovém poháru, ale na další vítězství musela čekat celé tři roky. V celkovém pořadí slalomu obsazovala již v prvních sezónách třetí místa a na mistrovství světa v roce 2001 korunovala své slalomové snažení titulem světové šampionky.

Rychleji ale pokračoval její vzestup v obřím slalomu, přestože první vyhrála až v lednu 2003 v Cortině d'Ampezzo. Do konce sezóny 2002-03 ale vyhrála další dva obří slalomy a vybojovala první malý křišťálový glóbus za vítězství ve Světovém poháru v této disciplíně. Ve slalomu byla druhá a v absolutní klasifikaci skončila třetí.

Mezitím už absolvovala svou premiéru na zimních olympijských hrách v Salt Lake City. V obřím slalomu skončila druhá za suverénkou her Janicou Kosteličovou, ve slalomu třetí.

Na mistrovství světa v roce 2003 vybojovala zlato v obřím slalomu, vyhrála absolutní klasifikaci světového poháru v roce 2004 společně s vítězstvími v pořadí slalomu a obřího slalomu. Celkové vítězství obhájila v roce 2005, i když v jednotlivých disciplínách dosáhla maximálně jen na konečné druhé místo v obřím slalomu. Svou největší soupeřku Janicu Kosteličovou porazila v nejtěsnějším souboji historie o pouhé tři body. Na mistrovství světa v roce 2005 ale vybojovala zlato nejen v obřím slalomu, ale také v super-G, což jen dokazovalo její velké zlepšení v rychlostních disciplínách. Když o rok později vyhrála poprvé i sjezd, stala se jednou z nemnoha sjezdařek, které vyhrály ve světovém poháru závody ve všech čtyřech disciplínách.

Díky tomu patřila mezi favoritky všech disciplín na Zimních olympijských hrách 2006 v Turíně. Po bronzu ze sjezdu to platilo hlavně o kombinaci, kde ale získala také jen bronz, ze kterého byla velmi zklamaná. Až v závěru her si spravila náladu vítězstvím ve slalomu před Rakušankami Hospovou a Schildovou. Na konci sezóny získala také potřetí v životě světový pohár v obřím slalomu.

Na Mistrovství světa v alpském lyžování 2007 v domácím prostředí v Åre vyhrála Pärsonová hned úvodní disciplínu superobří slalom, i když od jejího posledního vítězství ve světovém poháru uplynulo jedenáct měsíců. Vzápětí doplnila i vítězství v superkombinaci a sjezdu, ale tím se její cesta za dalšími vítězstvími zastavila. Obří slalom nedokončila, ve slalomu obsadila třetí místo a v týmové soutěži pomohla Švédsku ke stříbru.

Na Zimních olympijských hrách 2010 v Vancouveru startovala ve sjezdu, v kombinaci a v super-G. Hned v první disciplíně ve sjezdu však těsně před cílem utrpěla velmi těžký pád (po téměř 60 metrů dlouhém letu vzduchem) a její další start v následujících závodech byl ohrožen. Přesto však dokázala o dva dny později získat další olympijskou medaili v alpské kombinaci.

Vleklé zdravotní problémy s levým kolenem ji donutily v březnu 2012 po finále Světového poháru ve Schladmingu ukončit aktivní kariéru.[1]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Deset let žila v Monaku, po ukončení sportovní kariéry se vrátila do Švédska. V červnu 2012 v rozhovoru pro Švédské rádio (Sveriges Radio) uvedla, že žije s o osm let starší partnerkou Filippou, s níž se seznámila v roce 2005.[2] Dne 4. července 2012 partnerka Pärsonové porodila syna.[3]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 obdržela Zlatou medaili deníku Svenska Dagbladet, udělovanou maximálně dvakrát za život Švédům za jejich výjimečný sportovní výkon.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Švédská lyžařská legenda Pärsonová ukončí po sezoně aktivní kariéru
  2. Lyžařská legenda šokovala. Přiznala lesbický vztah
  3. Hvězda lyžování Anja Pärsonová má syna. Porodila ho její přítelkyně

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu