Tomas Tranströmer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tomas Gösta Tranströmer
Transtroemer.jpg
Tomas Tranströmer v červnu 2008
Narození 15. dubna 1931
Stockholm, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Ocenění Nobelova cena za literaturu
Logo Wikimedia Commons multimédia na Commons
Nuvola apps bookcase.svg seznam titulů v katalogu NK ČR

Tomas Tranströmer (výslovnost ˌtʊmːas ˈtɹɑːnstɹœməɹ), též Tomas Gösta Tranströmer, (* 15. dubna 1931 Stockholm) je švédský básník, spisovatel, překladatel a psycholog. V roce 2011 získal Nobelovu cenu za literaturu. Je považován za nejvlivnějšího švédského básníka současnosti.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V roce 1956 vystudoval psychologii na Stockholmské univerzitě.[2] Této profesi se věnoval souběžně s literaturou až do roku 1990, kdy jej postihla mozková mrtvice. Jako psycholog pracoval jistou dobu s mladými delikventy a drogově závislými.[1] Přestože trpí důsledky svého postižení (ochrnutí pravé ruky a nohy, afázie), nepřestal se stýkat se svými čtenáři a nevzdal se aktivního života. V roli jeho mluvčího vystupuje básníkova žena Monica, která jej doprovází na cestách a při veřejných setkáních. Hodně cestoval po Evropě (Prahu navštívil v roce 1969) a Severní Americe. Do své sedmdesátky žil se svou rodinou ve Västeråsu západně od Stockholmu, v současnosti žije ve stockholmské části Södermalm, nedaleko místa, kde se narodil.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Básně píše od třinácti let. V roce 1954 mu vyšla první básnická sbírka.[2] Ve svém díle rozvíjí tradice modernistického, expresionistického a surrealistického jazyka poezie 20. století.[1] Z jeho básní je zřejmá hudební inspirace (v minulosti hrál na piano a na varhany) a jsou v nich často reflektovány náboženské zkušenosti i úděl člověka ztraceného v současném světě. Básníkův jazyk je úsporný, současně jím však evokuje vizuálně jasné obrazy plné paradoxů, za jejichž nejpříhodnější látku považuje volný verš, který používá od svých prvních sbírek.

V roce 2011 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. Již předtím získal několik literárních ocenění, například Petrarkovu cenu v Německu (1981), švédskou Bonnierovu cenu za poezii (1983), Griffinovu cenu v Kanadě, Literární cenu Severské rady (únor 1990) nebo Cenu Jána Smreka na Slovensku (1998).[1] Obdržel čestné doktoráty několika univerzit, například v Oklahomě a Stockholmu (obě 1990).

Jeho básnické sbírky byly přeloženy do padesáti světových jazyků. V České republice vyšly pouze ukázky jeho tvorby. V roce 1992 v časopise Světová literatura v překladu Libora Štukavce (roč. XXXVII, č. 4) a v roce 1999 v antologii švédské poezie Ostrými paprsky v překladu Milana Richtera a Dagmar Hartlové.[1] Na Slovensku vyšel v roce 1996 výběr Básne pre živých a mŕtvych (překlad Milan Richter; Knižná dielňa Timotej) a v roce 2001 vyšly jeho sebrané básně Medzi allegrom a lamentom (překlad Milan Richter; MilaniuM).[2]

Knižně vydal[editovat | editovat zdroj]

  • 17 dikter (17 básní, 1954)
  • Hemligheter på vägen (Tajemství na cestě, 1958)
  • Den halvfärdiga himlen (Polohotové nebe, 1962)
  • Klanger och spår (Zvuky a stopy, 1966)
  • Mörkerseende (Vidění ve tmě, 1970)
  • Stigar (Pěšiny, 1973)
  • Östersjöar (Baltická moře, 1974)
  • Sanningsbarriären (Bariéra pravdy, 1978)
  • Det vilda torget (Divoký trh, 1983)
  • För levande och döda (Živým i mrtvým, 1989)
  • Sorgegondolen (Gondola zármutku, 1996)
  • Den stora gåtan (Veliká hádanka, 2004)
  • Galleriet: Reflected in Vecka nr.II (Galerie: Úvahy z Vecka č. II, 2007 – doprovodný text k umělecké knize Modhira Ahmeda)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Nobelovu cenu za literaturu dostal švédský básník Tranströmer [online]. idnes.cz, 2011-10-06, [cit. 2011-10-06]. Dostupné online.  
  2. a b c Nobelovu cenu za literaturu získal Tomas Tranströmer [online]. literarky.cz, 2011-10-06, [cit. 2011-10-06]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]