Nelly Sachsová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nelly Sachsová
Nelly Sachsová v roce 1966
Nelly Sachsová v roce 1966
Rodné jméno Leonie Sachsová
Narození 10. prosince 1891
Německé císařství Schöneberg, Německé císařství
Úmrtí 12. května 1970 (ve věku 78 let)
SWE Stockholm, Švédsko
Národnost německá
Ocenění Nobelova cena za literaturu (1966)
Podpis
Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska
Pamětní deska v Berlin-Tiergarten, Německo

Nelly Sachsová, vlastním jménem Leonie Sachsová (10. prosince 1891 Schöneberg – 12. května 1970 Stockholm) byla německá prozaička, poetka a překladatelka židovského původu. Pocházela ze zámožné rodiny vynálezce a továrníka Williama Sachse a vyrůstala v kultivované asimilované atmosféře vyšších tříd. Když musela na otcův nátlak ukončit svůj milostný vztah k rozvedenému muži, nikdy se nevdala, ale jejich vzájemná korespondence trvala údajně ještě desetiletí. V několika pozdějších básních Sachsové je zmínka o „ženichovi“, který zahynul v koncentračním táboře. Bližšího není nic známo.

Svíce
Svíce, kterou jsem zažehla pro tebe,
se vzduchem hovoří, plamenem blikotá,
a voda kane z oka; z hrobu do nebe
tvůj prach se dovolává věčného života.
Jak vzácné setkání ta bídná jizba jímá.
Kéž věděla bych, co ty živly značí;
to tebe znamenají, vše tebe připomíná,
já nemohu nic dělat, je mi jen k pláči.

Otec zemřel po delším rakovinovém onemocnění v Berlíně ještě před nástupem Hitlera k moci. Sachsové se podařilo spolu s matkou odejít z Německa v květnu 1940 do Švédska za pomoci prince Eugena, bratra švédského krále, doslova na poslední chvíli, když už byl na cestě příkaz k transportu. Dlouhá léta se pak do Německa odmítala vrátit.

Sachsovou proslavila působivá báseň O die Schornsteine (Ó komíny) ze sbírky In den Wohnungen des Todes (V příbytcích smrti):

O die Schornsteine
Auf den sinnreich erdachten Wohnungen des Todes
Als Israels Leib zog aufgelöst in Rauch
Durch die Luft –
Als Essenkehrer ihn ein Stern empfing
Der schwarz wurde
Oder war es ein Sonnenstrahl?
Ó komíny
na důmyslně vystavěných příbytcích smrti
když tělo Izraele rozpuštěné v dýmu
putovalo povětřím
jako kominík přijala ho hvězda
která zčernala
nebo to byl jen sluneční paprsek?

Po válce, v padesátých letech, se Nelly Sachsová seznamuje se základní knihou kabaly Zohar, zažívá nové lyrické vzplanutí, svou tvorbu té doby srovnává s chrlením krve, halucinacemi a se zemětřesením a v jejích básních přibývá biblických motivů.

Hiob
O du Windrose der Qualen!
Von Urzeitstürmen
in immer andere Richtungen der Unwetter gerissen;
noch dein Süden heißt Einsamkeit.
Wo du stehst, ist der Nabel der Schmerzen.

Job
Ty větrná růžice utrpení!
Pravěkou bouří
strháván co chvíli v jiný směr nepohody;
tvůj jih má dosud jméno samota.
Kde stojíš, bolest vrcholí.
Oči máš vpadlé hluboko v lebce,
jsou jako jeskynní holubi v noci,
jež honí poslepu lovci.
Hlas ti oněměl,
neboť se příliš často ptal Proč.
Tvůj hlas šel k červům a rybám.
Jobe, tys proplakal veškeré noční bdění,
souhvězdí tvojí krve však jednou zastíní
všechna vycházející slunce.

Její básně a texty vycházely zprvu jen v NDR. Žila s matkou na jihu Stockholmu ve velmi stísněných poměrech v jednopokojovém bytě a dál překládala moderní švédskou lyriku do němčiny. Začala si dopisovat s Paulem Celanem a po nějaké době vyšly konečně dva svazky jejích básní Nikdo neví, jak dál a Útěk a proměna i v západní části Německa. Sama se tam však vracet nechtěla, a když se k tomu po dvaceti letech přece jen u příležitosti převzetí Ceny Annette Drosteové odhodlala, psychicky se zhroutila a nakonec strávila tři roky na nervové klinice. O patnáct let později, v roce 1965, obdržela jako první žena Mírovou cenu německých knihkupců a nakladatelů, což ji opět přimělo k cestě do Frankfurtu nad Mohanem.

Teprve v šedesátých, sedmdesátých letech svého života, po utrpení, jehož byla v Evropě svědkem, dospívá k velké lyrice. Její poezie je osobitá, vznikla jakoby mimo čas a prostor, je hluboce filozofická až mystická, metaforicky bohatá a výrazově úsporná.

V roce 1966 obdržela Sachsová spolu s Šmuelem J. Agnonem Nobelovu cenu za literaturu. Na její počest uděluje německé město Dortmund každé dva roky literární Cenu Nelly Sachsové (např. v roce 1987 se stal jejím nositelem Milan Kundera)

Ve své děkovné řeči, již pronesla v němčině, přečetla báseň napsanou pro tuto příležitost, v níž se říká:

An Stelle von Heimat
halte ich die Verwandlungen der Welt
Místo domova mám proměny světa

Návštěvu Izraele v roce 1967 musela ze zdravotních důvodů odřeknout, ale v telegramu se vyslovila pro přijetí Güntera Grasse Svazem spisovatelů v Jeruzalémě. K psychickým problémům a dalším pobytům v ústavech se přidružilo onemocnění rakovinou, kterému nakonec v den pohřbu Paula Celana 12. května 1970 podlehla. Pochována je na židovském hřbitově Norra begravningsplatsen ve Stockholmu, kde leží i Alfred Nobel.

Báseň Kdosi přijde je ze sbírky Útěk a proměna

Kommt einer

Kommt einer
von ferne
mit einer Sprache
die vielleicht die Laute
verschließt
mit dem Wiehern der Stute
oder
dem Piepen
junger Schwarzamseln
oder
auch wie eine knirschende Säge
die alle Nähe zerschneidet –
Kommt einer
von ferne
mit Bewegungen des Hundes
oder
vielleicht der Ratte
und es ist Winter
so kleide ihn warm
kann auch sein
er hat Feuer unter den Sohlen
(vielleicht ritt er
auf einem Meteor)
so schilt ihn nicht
falls dein Teppich durchlöchert schreit –
Ein Fremder hat immer
seine Heimat im Arm
wie eine Waise
für die er vielleicht nichts
als ein Grab sucht.

Přijde člověk

Přijde člověk
z dálky
a bude mluvit řečí
v níž možná hlásky
jsou zakončeny
řehtáním klisen
nebo
pípáním
mladých černých kosů
nebo
i zvukem skřípavé pily
jež rozřezává vše blízké –
Přijde člověk
z dálky
s pohyby psa
nebo
možná krysy
a je zima
tak ho teple ošať
může být
že má na podrážkách oheň
(jel možná
na meteoru jak na koni)
neplísni ho
bude-li tvůj koberec křičet děrami –
Cizinec vždycky
chová svůj domov
jak sirotka
pro něhož možná nehledá
nic nežli hrob.

Kdosi přichází

Kdosi přichází
zdaleka
s řečí
jež možná
uzavírá zvuky
řehtáním klisny
anebo
pípáním mladých kosů
anebo
také jako vrzající pila
jež rozřezává všechnu blízkost –
Kdosi přichází
zdaleka
s pohyby psa
nebo snad krysy
je zima
proto ho teple obleč
možná má také
oheň pod patami
(třeba jel
na meteoru)
proto ho nehubuj
když ti propálí koberec –
Cizinec ten má vždy
svůj domov v ruce
jako sirotka
pro něhož nehledá snad nic
než hrob.

Překlad básní Svíce, Job a Kdosi přichází Zlata Kufnerová, překlad básně Přijde člověk Ludvík Kundera.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Nelly Sachsová
  • In den Wohnungen des Todes, 1947
  • Die Leiden Israels, 1951
  • Fahrt ins Staublose. Die Gedichte, Band 1, 1961
  • Zeichen im Sand. Die szenischen Dichtungen, 1962
  • Ausgewählte Gedichte, 1963
  • Landschaft aus Schreien, 1966
  • Teile dich Nacht, Gedichte, 1971
  • Gedichte, 1977
  • Suche nach Lebenden. Die Gedichte, Band 2, 1979
  • Frühe Gedichte und Prosa, 1983

Kategorie Nelly Sachs ve Wikimedia Commons