Švédský stůl
Švédský stůl (švédsky smörgåsbord) je způsob podávání jídla pocházející ze Skandinávie. Spočívá v tom, že se nejrůznější pokrmy vyloží na jeden velký stůl, odkud si každý strávník bere, na co má zrovna chuť. Používá se hlavně na oslavách (typický je vánoční stůl zvaný julbord), výhodou je, že hostitelé nemusejí obsluhovat každého návštěvníka zvlášť a zbude víc času na zábavu. Existují také restaurace a hotely, které nabízejí ke snídani či obědu švédský stůl za jednotný poplatek.
Obsah |
[editovat] Historie
Předchůdcem švédského stolu byl ve středověku brännvinsbord, kam se na hostinách podávaly drobné zákusky k zajídání alkoholu. Tato forma pohoštění byla zvolena pro švédský pavilón na Světové výstavě v New Yorku 1939 a pro velký úspěch se rozšířila do celého světa.
[editovat] Etymologie
Smörgåsbord pochází ze slova bord – stůl a smörgås – mazat máslo na chleba (doslova "máslová husa", protože kousky másla na hladině smetany připomínaly plovoucí husy). V Norsku se používá výraz koldtbord – studený stůl.
[editovat] Sortiment
Nejdůležitější součástí švédského stolu jsou různě upravené ryby (treska, losos), dále salámy, šunka, huspenina, karbanátky, přílohou je chléb nebo brambory. Podává se i zelenina (okurky, červená řepa) a ovoce (brusinky). Na svátečním stole nesmí chybět švédské národní jídlo Janssonovo pokušení – brambory šťouchané se smetanou a rybím masem a zapečené v troubě.
[editovat] Literatura
Jan Maruška: Jací jsou Švédové?, Země světa, listopad 2008, s. 43–44
