Blot-Sven
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Blot-Sven (volně přeloženo Sven Obětovač) byl švédským králem v letech 1084-1087. Králem se stal díky tomu, že vyhnal krále Ingeho I. ze Svealandu, když král odmítl vykonávat oběti v chrámu v Uppsale.
V roce 1087 ale Inge I. přijel se svými muži do Uppsaly, kde obklíčili síň krále Blota-Svena, kterou potom zapálili. Proto král vyběhl ven, kde byl okamžitě zabit. Blot-Sven byl posledním švédským pohanským králem. Jeho smrt znamenala konečné vítězství křesťanství nad pohanstvím ve Švédsku.
Podle švédského historika Adolfa Schücka byl zřejmě identický s králem Haakonem Rudým. Některého prameny označují jistého "Eirika Arsala" (Erik Årsäll) jako syna Blot-Svena,[1] ale dnešní historici tohoto Erika obvykle nepovažují za skutečnou osobu.[2]
Reference [editovat]
- ↑ Erik [online]. Nordisk familjebok, Project Runeberg. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lagerqvist & Åberg in Kings and Rulers of Sweden ISBN 91-87064-35-9 p. 13
| Předchůdce: Inge I. |
 |
Švédský král 1084 - 1087 |
|
Nástupce: Inge I. |
