Obyvatelstvo Švédska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Počet obyvatel Švédska dosahuje 9 292 359 (ke 30. červnu 2009).[1] Ze 44 států Evropy je Švédsko na 18. místě, podobný počet obyvatel mají 16. Srbsko (včetně Kosova) a 17. Bělorusko. Na světě patří Švédsku 88. místo ze 194 států. Švédsko je čtvrtou nejřidčeji zalidněnou zemí Evropy. Díky podmínkám přívětivým k imigrantům patří k nejvíce multikulturním zemím v Evropě. Obyvatelé Švédska mají jednu z nejdelších nadějí dožití na světě.

Přirozený pohyb[editovat | editovat zdroj]

Graf vývoje porodnosti (modře) a úmrtnosti (červeně) ve Švédsku v letech 1735–2000

Švédsko patří k evropským zemím s nejvyšším ukazatelem úhrnné plodnosti (1,91 k 31. prosinci 2008[2]), přesto však přirozený přírůstek i zde dosahuje velmi nízkých hodnot: 2‰ v roce 2008, -0,3‰ v roce 2000, 3,4‰ v roce 1990, 0,7‰ v roce 1980, 3,7‰ v roce 1970 a 3,7‰ v roce 1960. Jak ukazuje graf míra porodnosti zaznamenala značné oživení na konci druhé světové války (v roce 1945 135 373 živě narozených) a od té doby převážně klesala - ke krátkodobému zvýšení došlo periodicky v letech 1964–1967 a 1990–1992. Naopak historického minima dosáhla porodnost nejprve v roce 1981 (91 780 živě narozených) a poté v roce 1999 (88 173 živě narozených).[3]

Obyvatelé Švédska se dožívají průměrného věku 80,86 let, což je mezi státy světa řadí na 8. místo a v Evropě po Andoře, San Marinu a Francii na 4. místo.[4]

Hustota zalidnění[editovat | editovat zdroj]

Švédsko má v Evropě i ve světě podprůměrnou hustotu zalidnění - 20 obyvatel/km², což jej řadí na 41. místo v Evropě (4. nejnižší hustota v Evropě po Islandu, Norsku a Finsku). Největší hustota zalidnění v rámci Švédska je v oblasti Öresundu na jihu (provincie Skåne) a v okolí jezera Mälaren ve středním Švédsku (provincie Stockholm).

Národnostní složení[editovat | editovat zdroj]

Pokud jde o národnostní složení v etnickém slova smyslu, oficiální statistiky se o něm vůbec nezmiňují, mateřský jazyk spoluobčanů není pro Švédy podstatnou informací. Zaznamenává se však země původu u imigrantů a lidí, jejichž oba rodiče jsou imigranti. Díky vysoké míře imigrace podpořené tolerancí Švédů vůči cizincům a především štědrou sociální a integrační politikou je současná švédská populace značně multikulturní. Významnou původní národnostní menšinou jsou Sámové (dříve označovaní Laponci) obývající nejsevernější část Švédska.

Imigrace[editovat | editovat zdroj]

Podle oficiálních statistik bylo v roce 2008 ve Švédsku evidováno 562,1 tis. cizinců (v roce 2003 492,0 tis.), z toho největšími skupinami byli přistěhovalci z Finska (175,1 tis.), Iráku (109,4 tis.), Srbska resp. bývalé Jugoslávie (83,0 tis.), Polska (63,8 tis.), Íránu (57,7 tis.), Bosny a Hercegoviny, Dánska (46,2 tis.), Norska (44,3 tis.) a Turecka (39,2 tis.).[5] Podíl obyvatel narozených v zahraničí ovšem činí 13,8% a v součtu s osobami narozenými ve Švédsku s oběma rodiči narozenými v zahraničí činí podíl osob s imigrantským původem 17,9% (k 31. prosinci 2008).[2] Protože většina skupin imigrantů si udržuje vyšší míru porodnosti než etničtí Švédové, podíl populace s imigrantskými kořeny v budoucnosti poroste.

V polovině 70. let 20. století začala vznikat politika integrace cizinců, kteří do Švédska přicházeli za prací už od konce druhé světové války. Tehdy mezi hlavní principy integrační politiky patřila svoboda volby (cizinec se může rozhodnout, zda si ponechá svoji vlastní kulturní identitu nebo přijme švédskou). Proto stát umožňuje imigrantům rozvíjet své kulturní a lingvistické tradice - jedním z prostředků je výuka mateřského jazyka na školách. Švédsko je jedinou zemí v Evropě, kde zákon zaručuje dětem imigrantů hodiny rodného jazyka na základních i středních školách. Podporu ostatních aktivit (etnická média, spolky přistěhovalců,...) stát v dalších letech v rámci snižování veřejných výdajů musel omezit. Ve švédských školách se učí zhruba šedesát jazyků imigrantů (nejčastěji arabština, bosenština, finština a albánština). Přesto však na předměstí tří největších švédských měst - Stockholmu, Göteborgu a Malmö, kde žije většina přistěhovalců, ke značné segregaci přistěhovalců. Na těchto předměstích nezaměstnanost často přesahuje 50%. Únik z těchto ghett cizincům ztěžují potíže při hledání práce nebo bytu. Štědrý systém dávek navíc z řady imigrantů první i druhé generace vytvořil dlouhodobé klienty sociálního státu. Příkladem je malmöské předměstí Rosengard, které obývají téměř výlučně jen cizinci, převážně muslimové.[6]

Podle studie Migration Integration Policy Index (MIPEX), která vznikla ve spolupráci dvaceti organizací pod vedením British Council, jsou ve Švédsku ze všech zemí EU nejpříznivější podmínky života cizinců. Cizinci tu mají nejsnazší přístup na pracovní trh - s alespoň ročním povolením k pobytu zde mohou pracovat ve všech sektorech nebo začít podnikat. Švédský stát pořádá pro nezaměstnané cizince školení a jazykové kurzy, cizincům, kteří v zemi alespoň dva roky pracují nebo se starají o děti, umožňuje studovat za finanční podpory. Při ztrátě zaměstnání neztrácí cizinci automaticky právo na pobyt, ale mají možnost hledat si zaměstnání jiné, mohou tak libovolně práci měnit. Švédsko vyniká i v dalších hodnocených oblastech - právo na sloučení rodiny (vyřízení žádosti o sloučení trvá ve Švédsku do devíti měsíců), možnost získání trvalého pobytu a státního občanství, ve Švédsku může cizinec, který v zemi pobývá tři roky, volit v místních a regionálních volbách a být volen do místního zastupitelstva. Nejlepší podmínky má Švédsko i v oblasti antidiskriminačních opatření - zákon zde cizincům dává právo bránit se proti přímé i nepřímé diskriminaci ve veřejném a privátním sektoru z důvodů rasových, náboženských a národnostních. Specializované agentury poskytují obětem diskriminace nezávislé právní služby.[7]

Jazyk[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku švédština.

Švédština je severogermánský jazyk, podobný norštině a dánštině, kterým hovoří většina obyvatel Švédska. Základem švédštiny je de facto dánština a všechny tři jazyky jsou si vzájemně bez potíží srozumitelné. Zajímavé je, že švédský parlament švédštinu nikdy neschválil jako úřední jazyk Švédska.[8] Označuje se pouze jako „hlavní jazyk“ (huvudspråk). Od roku 1999 je ovšem schváleno 5 jazyků menšin (finština, meänkielitornedalská finština, romština, laponština a jidiš), které je možno používat v úředním styku ve vybraných regionech.[9]

Náboženské složení[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Švédská církev a Římskokatolická církev ve Švédsku.

Téměř tři čtvrtiny obyvatel Švédska (přes 6,8 miliónů osob, což představuje 74,3% obyvatel Švédska) se formálně hlásí ke švédské církvi, která je luterskou církví a do roku 2000 byla státní církví. K římskokatolické církvi se ve Švédsku v současné době hlásí asi 95 000 osob (cca 1,05 % obyvatel). Většinu z nich tvoří přistěhovalci a Švédové s přistěhovaleckými kořeny (zejména pak Poláci a Chorvati, kteří mají ve velkých městech bohoslužby ve vlastním jazyce). Díky imigraci však narůstá především počet muslimů.

Největší města[editovat | editovat zdroj]

Stockholm, Staré Město (Gamla Stan).
Ostrov Halsö v Göteborgském souostroví, severní Götaland.
Skåne, jižní Götaland.

Tabulka uvádí počet obyvatel na území obcí (kommun). Údaje jsou z 31. 12. 2006.

Pořadí Obec (město) Počet obyvatel Rozloha [km²] Hustota zalidnění
[obyv./km²]
1 Stockholm 851 600 377,3[10] 4 124,91
2 Göteborg 516 100 450,71 1 080,58
3 Malmö 294 000 155,56 1 752,60
4 Uppsala 191 000 2 189,10 84,01
5 Linköping 138 580 1 435,80 96,08
6 Västerås 132 920 962,78 137,46
7 Örebro 128 977 1 380,11 92,87
8 Norrköping 125 463 1 503,61 82,95
9 Helsingborg 123 389 346,25 353,35
10 Jönköping 122 194 1 488,75 81,43
11 Umeå 115 240 2 331,39 47,58
12 Lund 103 286 430,27 238,11
13 Borås 100 221 915,22 108,88
14 Sundsvall 94 516 3 208,70 29,33
15 Gävle 92 416 1 615,07 57,12

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.scb.se/Pages/Product____25799.aspx
  2. a b http://www.scb.se/Pages/TableAndChart____26041.aspx
  3. http://www.scb.se/Pages/TableAndChart____26047.aspx
  4. https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2102rank.html?countryName=Sweden&countryCode=sw&regionCode=eu&rank=10#sw
  5. http://www.businessinfo.cz/cz/sti/svedsko-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1000810/#sec5
  6. http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?parent=&sid=&id=329&idArt=46
  7. http://www.lidovky.cz/postoj-evropskych-zemi-k-cizincum-se-lisi-fii-/ln_noviny.asp?c=A071124_000071_ln_noviny_sko&klic=222604&mes=071124_0
  8. Svenskan blir inte officiellt språk [online]. Stockholm: Sveriges Television, 2005-12-07, rev. 2005-12-07, [cit. 2007-12-12]. Dostupné online. (švédsky) 
  9. Språkpolitik och språklagar [online]. Stockholm: Språkrådet, rev. 2007-11-13, [cit. 2007-12-12]. Dostupné online. (švédsky) 
  10. Tätorternas landareal, folkmängd och invånare per km2 2000 och 2005 [online]. Statistiska centralbyrån, [cit. 2008-12-15]. Dostupné online. (švédsky)