Vänern

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vänern
mapa jezera
mapa jezera
Vänern (Švédsko)
Red pog.png
Rozměry
Typ tektonicko-ledovcový
Rozloha 5650 km²
Délka 140 km
Šířka 80 km
Objem 153 km³
Povodí 41 182 km²
Max. hloubka 106 m
Ostatní
Nadm. výška 44 m
Pobřeží 2000
Přítok vody Klarälven
Odtok vody Göta Älv
Ostrovy Torsö, Kållandsö, Hammarö
Sídla Karlstad, Kristinehamn, Mariestad, Lidköping, Vänersborg, Säffle
Kraj Västra Götaland, Värmland
Státy ŠvédskoŠvédsko Švédsko

Souřadnice:
Světadíl Evropa

Vänern /ˈvɛːnəɳ/ je jezero v krajích Västra Götaland, Värmland v jihozápadním Švédsku. Je největší ve Švédsku a na třetím místě v Evropě. Topografie jezera je důsledkem zvednutí zemského povrchu po roztopení ledovce na konci poslední doby ledové. Jezero vyplňuje tektonickou propadlinu prohloubenou ledovci a ohraničenou na jednotlivých místech zlomy a poklesy. Má rozlohu 5650 km². Je 140 km dlouhé a přibližně 80 km široké. Průměrně je hluboké 27 m a dosahuje maximální hloubky 106 m. Jeho objem je 153 km³ a je tak největší zásobárnou pitné vody v Evropě. Rozloha povodí je 41 182 km². Leží v nadmořské výšce 44 m.

Pobřeží[editovat | editovat zdroj]

Pohled na jezero Vänern od Hjortens Udde

Jeho pobřeží je dlouhé přibližně 2000 km. Je velmi členité. Břehy jsou převážně nízké.

Ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Na jezeře je mnoho ostrovů. Největší jsou na jihovýchodě Torsö (62,03 km²) a Kållandsö (56,78 km²) a na severu Hammarö (48,8 km²). Uprostřed jezera mezi ostrovem Kållandsö a Värmlandským poloostrovem se na ostrově se Husön nachází klášter Lurö. Okolo ostrova Djurö na stejnojmenném souostroví se rozkládá národní park Djurö.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Kolísání úrovně hladiny je nepatrné a plynulé, v důsledku toho, že velké vodní stavy na přítocích ze severu a jihu nastávají v různých obdobích a také v důsledku regulace přehradní hrází na odtoku.

Do jezera ústí více než 30 řek. Největší přítok je Klarälven, která se do jezera vlévá v Karlstadu. Odtéká z něj Göta Älv, která ústí do Kattegatu

Vänern je součástí vodní cesty vedoucí napříč Švédskem. S Göteborgem je spojeno kanálem Trollhätte a se Stockholmem kanálem Göta přes jezero Vättern.

Vlastnosti vody[editovat | editovat zdroj]

Zamrzá v prosinci až v lednu a rozmrzá na konci dubna. Nicméně led je nestálý.

Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]

Během poslední doby ledové bylo jezero spojeno s mořem a to je dodnes poznat na jeho flóře a fauně. Výskytují se zde mořští živočichové ve sladké vodě. Mezi ně patří 34 rozličných druhů ryb. Nejhojnější je koruška evropská (až 2600 exemplářů na ha). Na druhém místě je síh malý s hustotou 200 až 300 exemplářů na ha. Nalzezneme zde většinu sladkovodních druhů žijících ve švédských vodách. Patří mezi ně síh severní, síh peleď, síh (nilssoni), pstruh obecný, cejn velký, cejn siný, cejnek malý, jelec tloušť, jelec jesen, bolen dravý, ouklej obecná, lín obecný, plotice obecná, mník jednovousý, karas obecný, candát obecný a okoun říční.

V okolí jezera je hodně rozvinuté rybářství. Roční výlov (2001) činil 165 tun síhů malých, 100 tun ostatních druhů síhů a 25 tun úhořů.

V jezeře se také vyskytuje sladkovodní losos, který se před 9 000 lety oddělil od lososů z Baltského moře. Tyto ryby dosahují až 20 kg a kromě Vänern se vyskytují ještě v jezeře Saimaa.

Z ptáků zde žijí kormoráni, kteří v 19. století zmizeli, ale nyní zase vracejí. Dále zde žijí mořští orli. Nejvíce je zde rybáků a racků. Ze vzácných druhů zde najdeme potáplice severní, kameňáčky pestré a rybáky velkozobé.

Lodní doprava[editovat | editovat zdroj]

Na jezeře je rozvinutá místní vodní doprava

Osídlení pobřeží[editovat | editovat zdroj]

Na pobřeží patří již od středověku vyrostla města, která se navzájem podporovala v rybolovu a distribuci ulovených ryb do ostatních částí Švédska. Mezi ta největší patří Karlstad (1584), Kristinehamn (1642) na severu, Mariestad (1583), Lidköping (1446) na východě Vänersborg (1644), Åmål (1643) na jihu, Säffle (1951) na západě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]