Slunéčko sedmitečné

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Slunéčko sedmitečné

Slunéčko sedmitečné
Slunéčko sedmitečné
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Podkmen: šestinozí (Hexapoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Podtřída: křídlatí (Pterygota)
Řád: brouci (Coleoptera)
Podřád: všežraví (Polyphaga)
Čeleď: slunéčkovití (Coccinellidae)
Rod: slunéčko (Coccinella)
Binomické jméno
Coccinella septempunctata
L., 1758
Larva spásající mšice

Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata), lidově nazývaná též beruška, berunka nebo sluníčko je nejběžnějším slunéčkem v Evropě a vedle mandelinky bramborové jeden z nejznámějších brouků. Podle latinského názvu se slunéčko sedmitečné označuje v Severní Americe jako C-7.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Slunéčko sedmitečné je asi 10-11 mm dlouhé, tvar těla je téměř polokulovitý, jen mírně protáhlý dopředu. Má červeně zbarvené krovky se třemi černými tečkami na každé straně a jednou tečkou společnou pro obě krovky. Z jeho zbarvení je odvozeno jeho pojmenování, české i latinské (z latiny septem = sedm a punctum = tečka). Larva je šedočerná, někdy i s nádechem hnědé nebo modré, s četnými černými a méně četnými žlutooranžovými, oranžovými nebo červenooranžovými skvrnami.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Samička na jaře volně naklade vajíčka do štěrbin nebo na spodní strany listů. Larvy se vylíhnou zhruba po týdnu a zakuklí se v závislosti na teplotě tak 30-60 dnů (čím tepleji, tím je vývoj rychlejší). Vykrmené larvy se zakuklí a po týdnu či dvou se ze závěsu na rostlinách vylíhne zbrusu nová beruška – je jasně červená, zatímco starší jedinci, kteří již přezimovali, jsou tmavší, až do hněda. Mladá slunéčka přezimují, teprve druhým rokem se rozmnoží a ještě v létě jejich život končí.

Slunéčko sedmitečné při rozmnožování

Rozšíření a význam[editovat | editovat zdroj]

Slunéčko sedmitečné je velmi rozšířeným druhem žijícím téměř všude, kde se vyskytují mšice a červci, jimiž se živí jak larvy, tak dospělí jedinci. Je považována za užitečný druh efektivně likvidující výše zmíněné škůdce (jedna larva zkonzumuje během svého vývoje až přes 600 mšic) a jakožto taková byla úmyslně zavlečena do Severní Ameriky, v níž se teď běžně vyskytuje.

Obrana před predací[editovat | editovat zdroj]

Dospělec se v nebezpečí stává zdánlivě mrtvým a bezvládně padá na zem (tzv. katalepsie). Je-li s ním manipulováno, vylučuje oranžovou šťávu obsaženou v hemolymfě obsahující alkaloidy (například coccinellin), díky čemuž je pro řadu potenciálních predátorů (zejména ptáků) nechutná a jedovatá. Podobně jedovaté jsou i larvy a kukly. Z tohoto důvodu mají slunéčka jen omezené množství potenciálních nepřátel.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu