Mandelinka bramborová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Mandelinka bramborová

mandelinka bramborová
mandelinka bramborová
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Řád: brouci (Coleoptera)
Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae)
Rod: mandelinka (Leptinotarsa)
Druh: mandelinka bramborová (L. decemlineata)
Binomické jméno
Leptinotarsa decemlineata
Say, 1824

Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) je brouk z čeledi mandelinkovitých, který se živí spásáním bramborové natě.

Vzhledově je naprosto nezaměnitelná: má bíložluté až bílooranžové krovky s celkem deseti černými podélnými čarami. Dorůstá velikosti až 12 mm délky a 8 mm šířky.Mandelinka žije asi 150 dnů.

Historie šíření mandelinky[editovat | editovat zdroj]

rozšíření mandelinky bramborové
- původní rozšíření mandelinky bramborové
- současné rozšíření mandelinky bramborové
- původní rozšíření bramboru

Její původní oblastí výskytu je Severní Amerika (pravděpodobně nikoliv celá, předpokládá se, že než ji začali kolonisté šířit i s bramborami, byl její výskyt omezen na oblast Mexického zálivu, případně severní Mexiko a Colorado(přesně se neví). Patrně se jednalo o dost malé oblasti, protože vztah mandelinka-brambory byl vzat na vědomí až v roce 1859, kdy bylo zaznamenáno její první masívní přemnožení. Do kontinentální Evropy byla zavlečena společně s bramborami, její pomalé šíření prudce nabralo na rychlosti po druhé světové válce, kdy vzrostla úroveň transportu brambor. Mandelinka pak postupně doputovala až k Uralu. Kromě brambor napadá i další lilkovité rostliny (rajče, paprika, baklažán, lilek atd).

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Vajíčka mandelinky na spodní straně bramborových listů

Z podlouhlých žlutooranžových vajíček, která mandelinky kladou ve shlucích po 30-35 kusech na rub listů (jedna samička může za svůj dvouletý život naklást až 2400 vajíček), se po 4 až 15 dnech vylíhnou charakteristické cihlově zbarvené larvy s černou hlavou, černým obojkem a řadou černých (resp. černohnědých) teček po stranách zadečku. Bez ustání se živí listím. Po 21 dnech spadnou do půdy, zahrabou se 4-10 cm do země, kde se zakuklí a po dvou týdnech vyvinou v dospělce.

Podle klimatických podmínek se za sezónu mohou vystřídat až tři generace; v Česku jsou to na jižní Moravě a v Polabí dvě, jinak jediná. Dospělci přezimují zahrabaní v zemi.

Mandelinka bramborová jako škůdce[editovat | editovat zdroj]

Vyhláška o boji proti "americkému brouku" z r. 1952

Mandelinka je nebezpečný škůdce, který může značně snížit výnosy bramborového pole. Větší množství brouků může rostlinám zcela zničit veškeré listy (tzv. holožír). Vedle brambor navíc mohou napadat i rajčata a některé domácí rostliny z čeledi lilkovitých.

Na české území (resp. do tehdejšího Československa) dorazila v 50. letech a její invaze okamžitě nabrala podobu kalamity. Komunistická propaganda ji prohlásila za imperialistický útok a obvinila Západ, že mandelinku na českém území uměle vysazuje z letadel nebo prostřednictvím diverzantů (úplně byly ignorovány ve stejnou dobu propuknuvší podobné kalamity po celé Evropě); občas tak byla propagandisticky zvána imperialistický či americký brouk.[1]

Larvy mandelinky bramborové

Boj proti mandelinkám lze vést jednak čistě mechanicky (sběr), pokud jde o větší plochu, používají se insekticidy (např. Mospilan 20, Bancol 50 WP, Bonus), které je nutno aplikovat v době nejmasívnějšího líhnutí larev, či biologické prostředky (slunéčko, ploštice, entomofágní houby). Za nejúčinnějšího biologického nepřítele je považována dravá ploštice Perillus bioculatus.

Jako prevenci je dobré střídat plodiny na polích (brambory či jejich blízké příbuzné vysazovat maximálně jednou za 4 roky).

Přezdívka městských autobusů[editovat | editovat zdroj]

Bronzová plastika v maďarském Héderváru

Na Kladně existuje pro městské autobusy přezdívka „mandelinka“. Je doložena též ve Slaném a ve Vlašimi.[2] Původ přezdívky je vykládán žlutohnědým nátěrem autobusů dopravce Matěje Bendáka v období kolem poloviny 20. století.[3]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ondřej Sekora O zlém brouku bramborouku (o mandelince americké, která chce loupit z našich talířů) Státní nakladatelství dětské knihy v Praze, 1950
  2. Jízdní řád MHD Vlašim na webu města, soubor nazvaný „mandelinka.pdf“
  3. Jaroslav Vykouk ml.: Z historie městské hromadné dopravy v Kladně, Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, posl. aktualizace 29. 8. 2008