Polokřídlí
|
|
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
| podřády | ||||||||||||
Polokřídlí (Hemiptera) je skupina hmyzu vytvořená sloučením dříve samostatných řádů stejnokřídlí (Homoptera) a ploštice (Heteroptera). Společným znakem je bodavě-sací ústní ústrojí přizpusobené k sání rostlinných a živočišných šťáv a tekutin. Velikost tohoto hmyzu se pohybuje od 1 do 150 mm.
Řád polokřídlí má více než 100 tisíc druhů, nejpočetnější jsou ploštice (asi 82 000[1]) a křísi (asi 30 000).
Obsah |
Znaky [editovat]
Určujícím znakem polokřídlých jsou kusadla přeměněná na bodavě-sací ústrojí, které dovede probodnout tkáně (obvykle rostlinné) a sát tekutiny.
Název "Hemiptera" je z řeckého "hemi" (půl) a "pteron" (křídlo) a odkazuje na první pár křídel zvaný polokrovky, z poloviny pevný jako krovky brouků a z poloviny blanitý. Druhý pár křídel je blanitý. Polokrovky se vyskytují u ploštic, ostatní taxony mají dva páry zcela blanitých křídel. Hmyz skládá křídla na zadeček buď na plocho (např. ploštice) nebo střechovitě (např. křísi).
Tykadla polokřídlých mají obvykle pět článků a mohou být i značně dlouhá. Chodidla nohou mají nejvýše tři články.
Ačkoli polokřídlí jsou velmi různorodým řádem, jejich ústní ústrojí je výrazným rozlišovacím znakem. Jediné další řády s podobně upraveným ústním ústrojím jsou třásnokřídlí (Thysanoptera) a některé vši (Phtiraphtera). Jejich zástupce lze však s ohledem na jejich další znaky snad odlišit od polokřídlých.
Systém [editovat]
Za posledních 20 let doznala taxonomie tohoto řádu velkých změn. Zde je aktuální verze[2].
- ploštice (Heteroptera)
- infrařád Cimicomorpha
- infrařád Dispsocoromorpha
- infrařád Enicocephalomorpha
- infrařád Gerromorpha
- infrařád Leptopodomorpha
- infrařád Nepomorpha
- infrařád Pentatomorpha
- mšicosaví (Sternorrhyncha)
- křísi (Auchenorrhyncha)
- (Coleorrhyncha)
Odkazy [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hemiptera na anglické Wikipedii.
