Diskuse:Waffen-SS

Nepřesnosti

Dle mého názoru jsou v článku nepřesností a tvrzení, které přímo odporují článku na enwiki, jenž byl zdrojem (viz historie „výcuc z en wiki“). Např.:

„Většina členů Waffen-SS rekrutovala z bývalých Freikorps“ to platilo jen pro původní SS (tedy někdy v pol. 30. let)

„Posléze ale byly Waffen-SS jakožto elitní jednotky ...“ to platilo jen pro některé jednotky

„Waffen-SS kromě daleko lepšího výcviku, než měla většina německé armády, měli také vynikající výzbroj. Toto ale platilo pouze na začátku války“ to je v přímém rozporu s enwiki:

„The majority of the Waffen-SS men originally received second rate weapons and equipment with many formations receiving Czech and Austrian weapons and equipment. With the exception of a select few of the 'Germanic' SS Divisions, this policy was continued throughout the war. The majority of the best equipment went to the Heer's elite divisions (Panzergrenadier-Division Großdeutschland and Panzer-Lehr-Division). The premier Waffen-SS divisions began to receive standard equipment once they proved themselves in the Eastern front and were upgraded to panzergrenadier and later panzer divisions. The remainder of the SS Divisions made do with either standard or second rate equipment.“

Dále je třeba podotknout, že na počátku války byl výkon Waffen SS spíš špatný, protože se dávalo přednost politické indoktrinaci před bojovým výcvikem.

„Vzhledem k tomu, že Waffen-SS byly z velké části frontové jednotky, nepřičítá se jim příliš mnoho válečných zločinů“ je v kontrastu s

„The Waffen-SS compiled a record of fierce fighting and notorious brutality against civilians and prisoners of war. Its units helped wipe out resistance by Polish Jews in the Warsaw Ghetto Uprising and slaughtered U.S. prisoners of war near the Belgian town of Malmedy during the Battle of the Bulge in 1944.“ (viz třetí odstavec v en:Schutzstaffel)

--Pazuzu 17:32, 10. 11. 2006 (UTC)

Díky za kritiku, i když je negativní, je aspoň konstruktivní. Opravil jsem to nejhorší, chtěl bych jen podotknout, že jsem vycházel z en:Waffen-SS a ne z en:Schutzstaffel, pokud jde o ten odpor Židů ve varšavském ghettu a brutalitu k civilistům, zmínil jsem jednotky Kaminského a Dirlewangera, k nimž se tohle vztahuje. Nepsal jsem jen podle en wiki, ta byla hlavním zdrojem, z části jsem, přiznám se, psal taky z paměti - to se týká toho výcviku a výzbroje, v tom mám prostě jiné informace než ty.

Váš

--Mostly Harmless 19:00, 20. 11. 2006 (UTC)

Zrovna jsem na ten článek narazil, a vidím, že "nepřesnosti" je místy skutečně slabé slovo, místy se tam tvrdí věci opačné, než v objektivní (mimosovětské) historické literatuře. Zatím jsem aspoň umázl a nahradil to slovo "elitní", další provedu časem, až budu mít chvíli na dohledání materiálů. --Mmh 19. 4. 2009, 20:45 (UTC)

Původní obsah článku Dobrovolník

Následující text byl původně obsahem článku dobrovolník. Odtud jsem ho odstranil, přesunuji ho sem. Rád bych požádal někoho zběhlého v tematice, aby zhodnotil užitečnost následujícího textu a použil použitelné části přímo v článku.--Milhaus 11:59, 30. 3. 2007 (UTC)

RŮST A NÁBOR

V průběhu druhé světové války se Waffen-SS rozrostly z elitní jednotky čtyř pluků sestavených pouze z Němců splňujících přesné fyzické a rasové standarty Heinricha Himmlera na mnohojazyčnou sílu 900 000 mužů v 39 divizích, z nichž polovina byly buď dobrovolníci, nebo odvedenci. Přesto na svém vrcholu Waffen-SS představovaly pohou jedno desetinu síly Wehrmachtu – ale celou jednu čtvrtinu německých tankových jednotek. Explozivní růst v době války je důsledkem přání vytvořit nástroj politické moci, která zajistí nacistickou revoluci uvnitř Německa a vytvoří protiváhu vlivu armády. Ačkoliv mnoho bývalých důstojníků SS po válce tvrdilo, že Waffen-SS nebyla ničím jiným než bojovou silou, ve skutečnosti se tato organizace nikdy zcela neoprostila od svých původních politických idejí. Ještě v roce 1943 předmluva v příručce pro výcvik tankových vojsk zdůrazňovala „nutnost vytvořit neohroženou sílu, připravenou být vedoucí slokou při zabezpečování nadvlády Říše v jakékoliv situaci. Včetně udržení pořádku doma použitím všech a jakýchkoliv metod.

NEDOSTATEK VOJÁKŮ

Zajišťovat bezpečnostními silami nacistickou nadvládu vyžadovalo, aby SS byla daleko větší než před válkou. Ale takový růst nebyl jednoduchý. První překážkou byla armáda. Před válkou její generální štáb všemožně blokoval vybavení SS dělostřelectvem a trval na zákazu formování polních divizí. Navíc armáda určovala počet rekrutů, která měla SS získat. OKW (Oberkommando der Wehrmacht, Vrchní velitelství armády) stanovilo, kolik která armádní složka smí přijmout nováčků. Všichni muži v odvodním věku byli registrováni u Wehrbezirkskommando-WBK, Okresní vojenské správy. Žádný dobrovolník se nesměl hlásit u jednotky, pokud nebyl registrován u své příslušné WBK, a ráda si hlídala, aby ke vstupu do SS byl uvolňován co nejmenší počet mužů. Podmínky se pro SS lehce zlepšily s vypuknutím války. Navzdory přísnému výběru byl německých dobrovolníků dostatek. SS také pomáhala její pověst elitní jednotky a díky dobrým stykům s nacisty byl v řadách Hitlerjugend a v řadách Reichsarbeitdienst provádět nábor dřív, než po nováčcích z jejich řad stačil chňapnou Wehrmacht. Pověst Waffen SS u veřejnosti však začala upadat a ozbrojené SS začaly získávat pověst, jakou měla ostatní odvětví organizace. Potíže s veřejností ovšem nijak neovlivňovaly Himmlerovy plány. Ty naopak dostaly mocnou podporu, když odpovědnost za nábor převzal Gottlob Berger. Berger neustále hledal další zdroj vojáků, který by armáda nemohla zablokovat a začal pošilhávat za německé hranice. Po květnu 1940, po Sieg im Westen (Vítězství na západě), zahájila SS aktivní program náboru vhodných „nordických“, nebo „germánských“ dobrovolníků ze severní a západní Evropy, kteří měly vytvořit několik nových dobrovolnických legií Waffen-SS. Program ještě zesílil po červnu 1941, kdy SS začala shánět dobrovolníky, kteří by se zapojili do války proti Sovětskému svazu. Nacistická rasová doktrína původně představovala pro mnohé zájemce překážku. Vlámští dobrovolníci – holandsky mluvící Belgičané – byli považováni za árijce, a mohly jako dobrovolníci do Waffen-SS vstupovat. Ale Valoni – francouzsky mluvící Belgičané – nebyli považováni za rasově přijatelné a jakýkoliv valonský dobrovolník se k protikomunistické křížové výpravě mohl připojit jako dobrovolník v německé pravidelné armádě. Jak válka pokračovala a noví vojáci se hledali stále hůř, SS svá rasová měřítka neustále snižovala. Do Waffen SS se hlásilo mnoho dobrovolníků z mnoha evropských zemí, ale dokonce byla vytvořena i Indická dobrovolnická legie a hlásili se příslušníci i jiných neevropských národů.

Zahraniční dobrovolníci ve Waffen SS (mimo cizinců odvedených do SS z armádních složek)

  Albánie                                3000                         21.div.SS
  Belgie:Vlámové                         23 000                       5.div.SS, 27.div.SS
  Belgie:Valoni                          15 000                       5.div.SS, 28.div.SS
  Britové                                50                           Britský Freikorps
  Bulhaři                                200 – 1000?                  Bulgarisches Reg.
  Chorvati                               10 000                       7.div.SS, 13.div.SS,
  (včetně muslimů)                                                    23.div.SS      
  Dánové                                 10 000                       Freikorps Danemark,
                                                                      11.SS. divize
  Estonci                                20 000                       20.div.SS
  Finové                                 1000                         dobrovolnický prapor
  Francouzi                              8000                         33.div.SS
  Maďaři                                 více než 20 000              25.SS, 26.SS, 33.SS     
  Indové                                 3500                         dobrovolnická legie   
  Italové                                20 000                       29.SS italská
  Lotyši                                 39 000                       15.div.SS, 19.div.SS
  Holanďané                              50 000                       23.div.SS, 34.div.SS
  Norové                                 6000                         5.SS,6.SS,11.SS,Dobrovol. 
  Poláci/Ukrajinci                       25 000                       14.div.SS
  Rusové(Bělorusové)                     12 000                       29.div.SS, 30.div.SS
  Rusové(Kozáci)                         40 000                       XV.SS-Kosaken-Kavalerie
  Rusové(Turci)                          8000                         Osttürkische, Tatarische 
  Rumuni                                 3000?                        Waffen-Grenadierregiment 
  Srbové                                 15 000                       Dobrovolnický sbor 
  Španělé                                200 – 1000?                  Spanische-Freiwilliegen101
  Švédové, Švýcaři                       3000                         5.div.SS, 11.div.SS  
  a Lucemburčané

Američané ve Waffen SS

Několik občanů USA bylo příslušníky Waffen-SS, ale nebyl vytvořena žádná jednotka z těchto dobrovolníků (navzdory některým zprávám o American Free Corps nebo George Washington Brigade). Podle záznamů SS sloužilo v 5.1940 ve Waffen-SS pět Američanů, ale po tomto datu jsou další počty nejisté. Second Lieutenant Martin James Monti (narozen 1910 v St. Louis, italsko-švýcarský otec a německá matka) byl odveden v 10.1944, cestoval z Karáčí do Neapole, kde ukradl průzkumný letoun F-4 nebo F-5 (fotografická verze P-38) a odletěl do Milána. Zde se vzdal, nebo spíše přeběhl k Němcům a pracoval jako propagandistický hlasatel (pod jménem Martin Wiethaupt) před začleněním do Waffen-SS v hodnosti SS-Untersturmführer v SS-Standarte Kurt Eggers. Koncem války byl poslán do Itálie, kde se vzdal Američanům (stále v uniformě SS), prohlašující, že dostal uniformu od partyzánů. Byl odsouzen za dezerci k 15 letům tvrdých prací. Ento rozsudek byl brzy zrušen a Monti vstoupil do US Air Corps, ale v roce 1948 byl propuštěn a zatčen FBI. Byl nyní odsouzen na 25 let vězení a propuštěn v roce 1960. Peter Delaney (Pierre de la Ney du Vair), v Lousianě narozený SS-Haupsturmführer v SS-Standarte Kurt Eggers, sloužil v Légion des Volontaires Français (LVF). Potkal Montiho a pravděpodobně ho získal pro vstup do Waffen-SS. Delaney byl zabit v roce 1945. Americké úřady nepodnikly žádný pokus o vystopování těchto dobrovolníků po válce, na rozdíl od Britů.

Tato stránka nerozebírá slovo dobrovolník v širším slova smyslu. Pouze "dobrušuje" téma Waffen SS.