20. granátnická divize SS (1. estonská)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Znak 20. Waffen-Grenadier Division der SS (estnische Nr. 1)

20. Waffen-Grenadier Division der SS (estnische Nr. 1) byla založena 24. ledna 1944.

Historický kontext[editovat | editovat zdroj]

16. června 1940 začala sovětská armáda obsazovat Estonsko. 21. června byl proveden puč ve spolupráci estonských komunistů a sovětských vojenských jednotek, a hned následovaly kruté represe proti estonskému obyvatelstvu. Po zahájení útoku Německa na Sovětský svaz 22. června 1941 tak většina Estonců viděla v Německu osvoboditele od sovětských okupantů a doufala v brzké obnovení estonské nezávislosti. Počáteční nadšení poněkud pohaslo poté, co bylo Estonsko začleněno do sestavy Německé říše jako část Říšského komisariátu Ostland, přesto se však mnozí Estonci dobrovolně podíleli jak na vyhlazovací politice nacistů, tak i na boji proti Sovětskému svazu.

Když začalo být Němcům zřejmé, že porážka SSSR bude trvat mnohem déle, přistoupily k náboru estonských dobrovolníků a 1. října 1942 byla oficiálně vytvořena Estonská legie (německy: Estnische Legion). Příslušníci legionu prodělávali výcvik pod německým vedením (generál SS, Franz Augsberger) a v květnu 1943 byl legion pojmenován jako 3. estonská dobrovolnická brigáda SS a zařazen do VIII. sboru Skupiny armád Sever. Brigáda se podílala především na protipartyzánských akcích v Pobaltí a Bělorusku a do října 1943 dosáhla stavu přibližně 5.000 mužů.

V lednu 1944 se Rudé armádě podařilo prolomit severní německou frontu, vyprostit Leningrad z obklíčení a sovětská vojska pak postupovala Pobaltím k estonským hranicím. Estonská brigáda byla nasazena do obrany a utrpěla těžké ztráty. 31. ledna vyhlásily německé okupační úřady v Estonsku všeobecnou mobilizaci. Současně byla vytvořena 20. estonská divize SS a zbytky brigády posloužily jako její kádr. Poslední předválečný předseda estonské vlády Jüri Uluots, který byl dosud proti vojenské účasti Estonců na německé straně, 7. února v rozhlasové výzvě mobilizaci podpořil jako možnost pro budoucí obnovu estonské armády. Do vznikající divize byly začleněny všechny dosud existující estonské dobrovolnické jednotky a dokonce i estonská policie. 20. granátnická divize SS (1. estonská) byla oficiálně zformována 26. května 1944.[1]

Organizační struktura divize[editovat | editovat zdroj]

Velitelé[editovat | editovat zdroj]

Podle: [2] [3]

Náčelníci štábu[editovat | editovat zdroj]

Proviantní důstojník[editovat | editovat zdroj]

  • SS-Haupsturmführer R. Bösel (1. srpen, 1944 – březen, 1945)

Zpravodajský důstojník divize[editovat | editovat zdroj]

  • SS-Unterturmführer G. Kraushaar (duben, 1944 – říjen, 1944)
  • SS-Sturmbannführer W. Krüger

Intendant divize[editovat | editovat zdroj]

Bojová struktura[editovat | editovat zdroj]

Podle:[2][3]

3. Estnische SS-Freiwilligen Brigade, říjen 1943[editovat | editovat zdroj]

  • 42. SS-Freiwilligen Regiment (přečíslován na 45. v listopadu 1943)
  • 43. SS-Freiwilligen Regiment (přečíslován na 46. v listopadu 1943)
  • SS-Flak-Abteilung 53
  • SS-Panzerjäger-Abteilung 53
  • SS-Nachrichten-Kompanie 53
  • SS-Feldersatz-Battalion 53
  • SS-Ausbildung- und Ersatz-Regiment 33
  • SS-Artillerie-Abteilung 53

20. Waffen-Grenadier Division der SS (estnische Nr. 1), Narva 1944[editovat | editovat zdroj]

  • Waffen-Grenadier-Regiment der SS 45 Estland (estnisches Nr.1)
  • Waffen-Grenadier-Regiment der SS 46 (estnisches Nr. 2)
  • Waffen-Grenadier-Regiment der SS 47 (estnisches Nr. 3)
  • Waffen-Artillerie-Regiment der SS 20
    • SS-Waffen-Füsilier-Bataillon 20
    • SS-Waffen-Panzerjäger-Abteilung 20
    • SS-Waffen-Flak-Abteilung 20
    • SS-Waffen-Pionier-Bataillon 20
    • SS-Waffen-Nachrichten-Abteilung 20
    • SS-Waffen-Feldersatz-Bataillon 20
    • SS-Waffen-Ausbildungs-und-Ersatz-Regiment 20
    • Versorgungseinheiten 20

Početní stavy divize[editovat | editovat zdroj]

Podle: [2] [3]

Měsíc Rok
Počet
17. duben
1944
7760
Červen
1944
13423
20. září
1944
15382

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lednová mobilizace na serveru estonica.org
  2. a b c www.axishistory.com
  3. a b c Bishop, Chris – SS Hitlerovy zahraniční divize str. 142-143 ISBN 978-80-7291-169-1